Poslední zakázka končícího šéfa finančního ředitelství Janečka? Portál Moje daně za 600 milionů

Daně, zdanění, kalkulačka, výplata, důchod. Ilustrační foto: www.pixabay.com

Ministerstvo financí uveřejnilo mezi svátky na konci roku informaci o zahájení veřejné zakázky na vývoj a implementaci nového portálu Moje daně, ten bude spravovat Generální finanční ředitelství. Zakázka byla zveřejněna 27. prosince. Zajímavostí je, že je pod ní podepsán ještě bývalý generální ředitel finanční správy Martin Janeček, jeho nástupkyně Tatjana Richterová byla jmenována do funkce o den později, než zakázka byla vypsána.

Ministerstvo financí na svém profilu v Národním elektronickém nástroji (NEN) určeném pro zveřejňování veřejných zakázek a přijímání nabídek dodavatelů, zveřejnilo zadávací dokumentaci k zakázce na vytvoření portálu Moje daně včetně integrační platformy ESB a návaznosti na další daňové systémy, která by podle dřívějších vyjádření měla přijít na zhruba 600 milionů korun bez DPH.

Spuštění první části projektu je plánováno na rok 2020. „Dodání plnění první části, tj. I. etapy spočívající ve vytvoření a dodání do ostrého provozu fungujícího Portálu MOJE daně a integrační platformy ESB, zadavatel požaduje do 16 měsíců od účinnosti smlouvy,“ uvádí se v zadávací dokumentaci. Tu dnes už bývalý generální ředitel Finanční správy Martin Janeček podepsal 21. prosince, tedy v den, kdy Ministerstvo financí ČR oznámilo, že jeho nástupcem se stane jeho dosavadní zástupkyně Tatjana Richterová.

Ministerští úředníci slibují, že jimi chystaný portál pro snadnější evidenci daňových povinností bude možno obsluhovat jen občanským průkazem s čipem a nebude potřeba žádný další identifikátor. Celkem finance chtějí do elektronizace jejich agend „nalít“ přes 1,5 miliardy do roku 2020. Vyplývá to z informací obsažených v Monitoringu plnění „Strategického rámce rozvoje veřejné správy české republiky pro období 2014-2020“ vypracovaného zaměstnanci ministerstva vnitra – podrobně jsme o tom informovali v červencovém textu.

Očekávané spuštění portálu je na konci roku 2020. „Plnění veřejné zakázky bude rozděleno do dvou základních etap. Dodání plnění první části, tj. I etapy, spočívá ve vytvoření a dodání do ostrého provozu fungujícího Portálu MOJE daně a integrační platformy ESB. Toto dodání zadavatel požaduje do 16 měsíců od účinnosti smlouvy, předpokládaným termínem je konec roku 2020. Plnění druhé části, tj. II etapy, která navazuje na dokončení I. etapy, bude trvat 36 měsíců,“ uvedl na dotaz po přesnější specifikace jednotlivých termínů Lukáš Heřtus z tiskového oddělení Generálního finančního ředitelství (GFŘ).

Z mezi svátky zveřejněné zadávací dokumentace vyplývá, že Finanční správa a ministerstvo financí zvolilo jednací řízení s uveřejněním, což úředníkům umožňuje nejprve získat nabídky a pak s jednotlivými zájemci dále vyjednávat o ceně. Předběžné nabídky je možné podat do 22. ledna do 10.00 a to výhradně elektronicky.

„Zadavatel bude jednat s účastníky zadávacího řízení o předběžných nabídkách s cílem zlepšit předběžné nabídky ve prospěch zadavatele. Zadavatel je rovněž v rámci jednání oprávněn požadovat vysvětlení kterékoliv části předběžné nabídky, které účastník zadávacího řízení poskytne buď ústně, nebo písemně. Z každého jednání vyhotoví zadavatel protokol, ve kterém bude stručně popsán průběh jednání a uvedena všechny ujednání, která mohou mít za následek změnu předběžné nabídky či návrhu dohody a která zadavatel s účastníkem zadávacího řízení vzájemně akceptovali. Protokol podepisuje zadavatel a zástupce účastníka zadávacího řízení. Údaje a ujednání uvedená v podepsaném protokolu z jednání jsou pro účastníka zadávacího řízení závazné,“ uvádí se v zadávací dokumentaci.

Každému účastníkovi soutěže o zakázku bude poskytnuta po ukončení každého jednání účastníkovi lhůta pro úpravu jeho předběžné nabídky v závislosti na výsledcích jednání, ledaže účastník zadávacího řízení při jednání Zadávací dokumentace sdělí, že předběžnou nabídku v rámci daného kola jednání upravovat nebude. Ministerstvo, respektive finanční správa si také vymezují možnost změnit nebo doplnit zadávací podmínky, vyjma minimálních technických podmínek.

Hlídač státu: záměr není špatný, cena neodpovídá realitě

Podle provozovatele serveru Hlídač státu Michala Bláhy, který se transparentností veřejných zakázek zabývá dlouhodobě, je zadávací dokumentace napsána způsobem, který není ve státní správě příliš obvyklý a dává hlavu a patu. „S výjimkou ceny to není úplně špatně, ale když ještě bude zadavatel jednat s jednotlivými uchazeči, mohla by se finální cena snížit,“ řekl Bláha s tím, že zajímavé budou požadavky na integrační platformu ESB, které explicitně zmínil také mluvčí GFŘ.

Zajímavostí také bude do jaké míry bude nově poptávaný systém propojený s velice kritizovaným systémem Automatizovaného daňového informačního systému (ADIS),  něm běží například EET a jehož výhradním dodavatel je IBM. Na začátku roku 2017 jsme například psali, ze v 30. prosince 2016 se na GFŘ podepsaly smlouvy na udržení systému ADIS v chodu za 435 milionů korun.

Prosincové smlouvy pro IBM na EET? 434,5 milionu korun

Jednou z podmínek, kterou musí zájemce o stávající veřejnou zakázku splňovat je pojištění zodpovědnosti za škody třetí osobě v minimální výši 400 milionů korun. Tato pojistka musí být platná po celou dobu přípravy zakázky.

Téměř pět tisíc „man days“

Z požadavků na zpracování nabídkové ceny, podle níž bude vybrán vítěz této veřejné zakázky, vyplývá, že úředníci odhadují náročnost přípravy portálu Mojedaně.cz na téměř 5 tisíc (4.700) člověkodnů – tzv. „man days“ (MD). Pokud tento ukazatel přepočítáme na hodiny, pak se pohybujeme okolo 40.000 hodin práce na tomto projektu.

„Za mimořádně nízkou nabídkovou cenu dle § 28 odst. 1 písm. o) ZZVZ se v těchto případech považuje cena nižší než 8 500 Kč bez DPH za 1 MD. Zadavatel pro vyloučení všech pochybností uvádí, že jedním MD se rozumí práce jednoho pracovníka v rozsahu 8 hodin. Nabídková cena musí být stanovena jako nejvýše přípustná, kterou není možné překročit nebo změnit, pokud to výslovně neupravuje tato ZD (tj. vyjma případů změny výše zákonných poplatků, které se vztahují k plnění),“ uvádí se v této části zadávací dokumentace.

Předpokladem je, že jedním z identifikátorů umožňujících přihlášení k systému bude občanský průkaz s čipem.

Portál Moje daně však není jediným nástrojem rozvoje eGovernmentu, které má ve „Strategickém rámci rozvoje veřejné správy české republiky pro období 2014-2020“ v gesci ministerstvo financí. V projektovém okruhu 3. 8. elektronizace výběru daní a pojištění jsou stanoveny tyto cíle:

  • Zavedení elektronické evidence tržeb u vybraných subjektů
  • Rozšíření režimu přenesení daňové povinnosti (reverse charge)
  • Zavedení kontrolního hlášení
  • Postupná elektronizace formulářů daňové správy a celní správy
  • Zvýšení transparentnosti podnikatelského prostředí v oblasti hazardního průmyslu

Podle Monitoringu plnění strategického cíle, které vypracovali zaměstnanci ministerstva vnitra je v této oblasti prioritou ČR zlepšení a zefektivnění výběru daní a boj s daňovými úniky. „Díky realizaci části projektů z projektového okruhu je dnes kontrola tržeb a uskutečněných transakcí kontrolována částečně strojově, což vede ke snížení administrativní zátěže správce, lepší zaměření kontrol a rychlejší reakce na podvodné praktiky. Nadále zůstává prioritu snižování daňového zatížení daňových subjektů, které přinese implementace projektů MOJE daně. Čtyři projekty jsou už úspěšně ukončené, dva projekty mají v běhu veřejnou zakázku, jeden projekt má v běhu vývoj systému. Jsou připravovány další 2 projekty, momentálně ve stavu přípravy projektové dokumentace,“ uvádí se ve zprávě pro členy kabinetu.

Dva projekty jsou financovány z Integrovaného operačního programu a pět projektů je financováno ze státního rozpočtu. Finanční náklady na jednotlivé projekty činí:

  • EET –  154.000.000 Kč
  • Kontrolní hlášení – 153.000.000 Kč
  • IS dohled nad hazardními hrami – 234.200.000 Kč
  • MOJE daně
    1. samovyměření I. fáze 3.534.441 Kč
    2. NDZP 12.600.000 Kč
    3. nDIS zatím nelze odhadnout
    4. Portál MOJE daně 600.000.000 Kč
  • CKU – 92.000.000 Kč
  • Razítka – 2.750.000 Kč
  • Kontrolně dohledové činnosti Celní správy – 34.240.194 Kč

Celková částka se pak vyšplhá na 1.558.574.635 Kč a lze předpokládat, že ještě poroste. Ukončenými projekty, o kterých se zmiňuje zpráva MV jsou:

  • EET – 1 projekt
  • Kontrolní hlášení – 1 projekt
  • Kontrolně dohledové činnosti CS – 2 projekty

Efekty u ukončených projektů podle zprávy MV

1) EET – Na základě vysokého meziročního růstu inkasa se potvrzuje minimálně původně očekávaný  pozitivní dopad tohoto opatření na rozpočet.

2) Kontrolní hlášení – Rozpočtový dopad kontrolního hlášení již v roce 2016 dosáhl a splnil cíl pro rok 2017. Zatímco plánovaný přínos kontrolního hlášení byl 9 mld. Kč, skutečný efekt podle Ministerstva financí představoval 10-12 mld. Kč.

3) MOJE daně – samovyměření I. fáze – Efekty přinese až realizace II. fáze projektu.

4) Kontrolně dohledové činnosti CS – Přestupky ve správním řízení u loterií 2.674.979 Kč a dále 300 EUR, EET 11.094.901 Kč

Jiří Reichl

O tématu elektronizace veřejné správy jsme psali:

eSbírka a eLegislativa se letos nestihne. Vnitro bude muset projekt prodloužit. Už jednou ho… 

Občanka s čipem nebude stačit na některé státní online služby. Bude potřeba i další… 

Bellu (ODS): chceme veřejně přístupný systém eSbírka