Poslanci se obávají, že Obrana nestihne tendr na obrněnce včas, zhoršující se ekonomika může celý projekt pohřbít

Předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová (ODS) se obává, že pokud bude mít tendr na obrněnce zpoždění, mohou ho vytlačit jiné investice. Zdroj: www.janacernochova.cz

Poslanci výboru pro obranu se obávají, že harmonogram stanovený ministerstvem obrany na pořízení obrněných transportérů se nemůže stihnout. Skluz v zakázce může podle nich vést až k tomu, že bojová vozidla pěchoty se nepodaří vysoutěžit. Podle předsedkyně výboru Jany Černochové na tom může mít svůj podíl i zhoršující se ekonomika. Pochybnosti vzbuzují i požadavky na provedení vozidla, které doposud nikdo nevyrábí.

Postupují Ministerstvo obrany a Armáda ČR správně, když pro dodávku bojových vozidel pěchoty počítá s výběrem ze čtyř předvybraných dodavatelů? Je správné při výběru firmy na právní poradenství v tendru za 52 miliard korun omezovat hodinovou cenu na 1652 korunách? A komunikuje zadavatel dostatečně s potenciálními uchazeči? To jsou otázky, které se v posledních týdnech vyrojily kolem největšího armádního tendru v historii. Vojáci chtějí přes 200 bojových vozidel pěchoty a hodlají za ně utratit až 52 miliard korun. Už nyní to ale vypadá, že původně proklamovaný termín uzavření smlouvy s vítězným dodavatelem – konec léta 2019 – nebude dodržen. Dosud nebylo zveřejněno, jaké parametry má požadované vozidlo mít. Asi nejvíc z technických parametrů se diskutuje o tom, jestli má mít věž s osádkou, nebo bez a výsadek má mít 6 nebo 8 vojáků.

Ekonomický deník ve svých článcích Analýza ED: Je nejdražší projekt v historii AČR odsouzen ke krachu? a Pochybnosti o zakázce na právní poradenství největšího armádního tendru nabývají na intenzitě upozornil na několik kruciálních momentů, které se týkají největší zbrojní zakázky Armády České republiky. Zeptali jsme se proto poslanců Výboru pro obranu, jestli největší armádní zakázku historie sledují a co říkají na přípravy tohoto obřího kontraktu.

 

Poslanec ANO Josef Hájek. Foto: www.psp.cz

Poslanec Josef Hájek (ANO), připustil, že i k uším zákonodárců dolehly nejrůznější informace či spekulace. „Z tohoto důvodu předpokládám, že na nejbližším jednání výboru obrany, který by se měl konat ve dnech 19 a 20.března zařadíme na program schůze tuto problematiku,“ uvedl Hájek s tím, že se bude ptát i na otázky, které jsme nastolili v článku Analýza ED: Je nejdražší projekt v historii AČR odsouzen ke krachu?

 

 

Růžička (ANO): Česká armáda chce vždy něco speciálního, aniž by to mělo opodstatnění a pak se všichni divíme, že technika je o 15 až 20% dražší než třeba obdobná v Portugalsku

Jeho kolega z hnutí ANO Pavel Růžička se chce velice intenzivně věnovat tomu, jak bude v zadávacích podmínkách stanoven požadavek na vojenskou posádku. „Na jednom výboru pro obranu jsem jasně řekl, jak dochází k nárůstu ceny u techniky. Česká armáda chce vždy něco speciálního, aniž by to mělo opodstatnění a pak se všichni divíme, že technika je o 15 až 20% dražší než třeba obdobná v Portugalsku. Zatím například nedošlo k novelizaci Českých obranných standardů (ČOS) ty platí v této podobě už 25 let, tak nevím podle čeho specifikují nejmodernější techniku.,“ řekl poslanec. Právě kvůli chybějícím standardům je podle něj pravděpodobně pouhou utopií věž bez osádky. „Nejenže budou dodávky BVP daleko delší, ale jsem přesvědčen, že i dražší.  Pak se může stát, že nastane obdobná situace, jako u vyprošťovacích vozidel k Pandurům, kde se v rámci vojskových zkoušek posuzuje prototyp, který má 2 roky zpoždění a pořád není schválen do užívání,“ dodal poslanec. Podle něj se také může stát, že ministerstvo nenakoupí pro armádu nic, protože za požadovanou cenu nebude umět prototyp nikdo vyrobit a posléze uvést do provozu. „To by byl samozřejmě obrovský problém. Nebo už je někdo s někým předběžně domluven, že to za ty peníze udělá. Můj názor je, že už dávno armáda měla přejít na jiný početní stav družstva, tak aby bylo BVP s osádkou 3+6  s věží bez osádky. V Afghánistánu se používají vozidla MRAP 3+4 a tam to nikomu nevadí, že tyto vozidla nejsou 3+8. To znamená, že pro vojáky to žádný problém nemůže představovat,“ dodal poslanec Pavel Růžička z ANO.

„Tendr přichází jednoznačně pozdě, mělo to být mnohem dříve. Je to vina ministrů za ANO (Stropnický, Šlechtová). První nová vozidla dostane armáda za dva roky a poslední v roce 2024-25, pokud nákup dobře dopadne. Nyní se proto postupuje urychleně. Není jasné, kde budou tato vozidla působit a jaké budou plnit operační úkoly,“ říká místopředseda výboru Radovan Vích (SPD). Podle něj je nejdříve potřeba aktualizovat strategické dokumenty (Bezpečnostní strategie ČR, Obranná strategie ČR a dále Koncepci výstavby AČR, Koncepci Operační přípravy státního území, Koncepci mobilizace, Plán obrany atd.). „Z toho následně vyplynou úkoly pro armádu, resp. místa možného nasazení a působení naší armády,“ řekl Vích, který ale souhlasí s postupem resortu v tendru na právní služby, kdy omezil hodinovou sazbu na zhruba 1.600 korun.

Víchovi vadí, že ministerstvo obrany neuvažuje o modernizaci platformy, na které jsou postaveny současné obrněné transportéry, které jsou označovány jako BVP2. „Na ni jsou u vojenských útvarů náhradní díly, prostředky technické diagnostiky, učebně-výcviková základna atd. Tato varianta také disponuje osvědčenou a léty prověřenou variantou osádky 3+6. Pokud bude zadání na variantu 3+8, tak se jedná o specifikum, které může mít vliv na dodací lhůty. Je to však i otázka taktiky, jestli zadavatel a hlavně uživatel (armáda) vzhledem ke svým plánovaným úkolům do budoucna potřebuje mít osádky právě v tomto počtu,“ dodal.

Černochová (ODS): zhoršující se ekonomika může vytlačit pořízení BVP

Předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová (ODS) souhlasí s kolegou místopředsedou Víchem, že se za ministra Martina Stropnického (ANO) promrhalo velké množství času při přípravě tak zásadní akvizice a nyní se dohání, co se dá. „Ztracený čas se bude dohánět těžko, to by na přípravě muselo dělat mnohem více lidí. Mám proto pochybnosti o tom, že se podaří dodržet proklamovaný časový harmonogram, podpis smlouvy letos v září. To by znamenalo opoždění i dodávek a obávám se, aby nakonec pořízení náhrady BVP2 „nevytlačily“ z rozpočtu, zvláště pokud se zhorší výkon ekonomiky, další modernizační projekty, které budou připraveny včas,“ řekla Ekonomickému deníku Černochová.

Předseda podvýboru pro akvizice Jan Řehounek (ANO) vyzdvihl skutečnost, že oslovení dodavatelé stále neví, co ministerstvo, respektive armáda chtějí. „Stále není veřejná (bohužel, ani pro členy výboru pro obranu) finální zadávací dokumentace, těžko odhadnout, zda to, co budou jednotliví výrobci nabízet, již reálně bude existovat.“ Pokud podle něj mají zástupci firem, které se chtějí o zakázku ucházet pocit, že ministerstvo špatně komunikuje, lze se obrátit na Výbor pro obranu. „Mohou se obrátit klidně i na moji osobu jako na předsedu Podvýboru pro akvizice MO. Nějaké spekulace typu „proslýchá se, že…“ nebudu brát v potaz,“ dodal Řehounek. „Za mě je vedení Generální štábu Armády ČR (GŠ) natolik obeznámeno s tím, co na trhu je k dostání, co využívají jednotky ostatních členských zemí NATO, že nikdo nechce riskovat, že nějaká „česká specifikace“ prodlouží dodací lhůty, zvýší cenu nebo dokonce přispěje ke zdržení/zrušení celého kontraktu (z důvodu námitek některého z výrobců, že je diskriminován specifickými požadavky); pevně věřím, že jak na GŠ, tak na ministerstvu si jsou všichni vědomi toho, že pokud to nebude rychle, nemusí to být vůbec!!!,“ dodal Řehounek.

Podle něj uvažovaný požadavek na osádkovou věž může souviset s tím, že kolové obrněné transportéry Pandur jsou bezosádkové a Armáda ČR s nimi nemá ideální zkušenost. „Naším cílem je, aby zadávací dokumentace nevyvolala v některém z dodavatelů takové kroky, že by výběr byl opět zdržen,“ dodal předseda výboru pro akvizice ministerstva obrany Jan Řehounek.

Poslanec ODS Karel Krejza si nemyslí, že by armáda měla nějaké speciální požadavky.

Poslanec ODS Karel Krejza. Foto: www.psp.cz

„Armáda poptává BVP v několika variantách,( průzkumné, bojové, velitelské, servisní, vyprošťovací, atd.  což podle mých informací umí vyrobit každý z potenciálních dodavatelů. Předpokládám, že další specifika budou podléhat stupni utajení. Kupříkladu britská armáda si u poslední zakázky na BVP vybrala platformu ASCOD, na které si postavila svá vozidla AJAX pro vlastní potřebu. To stejné udělal Bundeswehr. Tam začali úplně na zelené louce. Než byla vybrána PUMA, trvalo to několik let a toto vozidlo bylo během vývoje neustále modifikováno pro potřeby německé armády,“ řekl Krejza.

Podle jeho soudu by měla být důležitá jiná kritéria, než unikátnost vozu. „CV90 a ASCOD jsou ověřeny bojem. PUMA od PSM má zase nejlepší pancéřování na světě, ale také vychází dráž. Pro mě je důležité třeba z kolika % dokáže vítězný dodavatel při výrobě zapojit český průmysl. Výrobce LYNXU Rheinmetall sliboval 80% výroby nechat v ČR,“ dodal poslanec ODS Krejza. Přiznal také, že ho tendr na bojová vozidla pěchoty velmi zajímá a že se byl podívat na otevření pobočky jednoho z uchazečů o zakázku – firmy Rheinmetall (vozidlo Lynx) v Ústí nad Labem. Zúčastnil se také podzimního veletrhu Future forum forces, kde se všichni uchazeči představili. „Na výboru jsem se několikrát dotazoval, jak vypadá průběh zakázky a zda jsou dodrženy časové harmonogramy,“ podotkl Krejza, který chápe, že ministerstvo obrany zvolilo uzavřený tendr s napřímo oslovenými účastníky, protože to je v podstatě jediná šance, jak něco nakoupit.

Krejza (ODS): Pokud padne tendr na právní kancelář, otevírá se možnost přímého nákupu prostřednictvím mezivládní dohody

Poslanec Pavel Růžička (ANO) se podivuje nad tím, že ministerstvo musí vypisovat zakázku na právní poradenství v organizaci této zakázky, když  ve struktuře ministerstva je právní odbor. „Moc nerozumím tomu, proč si ministerstvo právní poradenství nedělá samo tak jako to například dělalo u Pandurů. Vždyť ministerstvo obrany má nejvíc zkušeností se zadáváním tohoto typu zakázek.  Jediné vysvětlení je to, že nejspíš ministerstvo obrany nemá dostatek kvalitních právníků,“ řekl Růžička-
Stran nářků některých dodavatelů na špatnou komunikaci ministerstva je Růžička opatrný. „Budu se na výboru ptát odpovědných osob z ministerstva obrany. Nechci, aby někdo začal říkat, že poslanec Růžička lobuje za některou dodavatelskou firmu. To opravdu nechci. V armádě jsem sloužil a vím, jak dneska je velice jednoduché někoho poškodit. U těchto zakázek to s oblibou činí Vojenské zpravodajství a to na základě neověřených informací, které pak například vyvrátí soud,“ řekl poslanec.

„K ceně právního poradenství bych se nerad vyjadřoval. Pokud bude z jakýchkoli důvodů zrušen i druhý tendr na výběr advokátní kanceláře, otevírá se pro vládu z časových důvodů možnost úplně shodit tendr a jít cestou dohody G2G. I premiér Babiš se nechal někde slyšet, že si dokáže představit nakoupení BVP napřímo – mezivládní dohodou,“ řekl již citovaný Karel Krejza z ODS. Připomněl také, že již existují různá memoranda o spolupráci, které má podepsán Vojenský opravárenský podnik 065 se všemi potenciálními dodavateli. Jsou to memoranda i o budoucí spolupráci a zapojení českých podniků, jako subdodavatelů.  Toto téma jsme podrobně rozebírali v textu Armáda se pouští do největšího zbrojařského tendru. Za 53 miliard pořídí obrněnce. V něm jsme upozornili na to, že zadavatel původně chtěl, aby vybraný uchazeč musel spolupracovat s Vojenským opravárenským podnikem VOP 065, který je státní firmou. To se však nelíbilo meziresortní komisi, která schvaluje veřejné zakázky a takovou variantu zatrhla.  Státní strojírenský podnik je přitom ve ztrátě (za rok 2017 mínus 60 milionů korun) a navíc plní minimum zbrojních zakázek a většinu jeho tržeb tvoří ztrátový civilní program. Podle odborníků z branže je firma nekonkurenceschopná, protože za hodinovou práci dělníka požaduje absurdní sazby.

I přesto ministerstvo obrany i armáda hodlají na „svých“ státních podnicích i do budoucna stavět. Vyplývá to z dokumentu „Dlouhodobý výhledu pro obranu 2035“, jehož hlavní teze jsme popsali tento týden v textu Budoucnost české armády? Připravenost na boj v aglomeracích, speciální jednotky pro NATO, nanotechnologie, drony a dvě těžké bojové divize.

Na rozdíl od některých poslaneckých kolegů místopředsedkyně výboru Jana Černochová míní, že je správné mít externí konzultaci v právních, procesních, administrativních a dalších oblastech. „Je to důležité a ostatně při obdobných tendrech tak postupuje velké množství zemí, za všechny zmíním Austrálii, která už několik let provádí rozsáhlou modernizaci pozemní techniky. Musím zároveň zdůraznit, že kdyby nedošlo za ministra Stropnického ke zrušení Národního úřadu pro vyzbrojování, který měl být expertním akvizičním pracovištěm, řada externích služeb by odpadla a náklady na ně by pro stát byly daleko nižší,“ uvedla poslankyně, která se armádní problematikou dlouhodobě zabývá. Možná právě proto jí nechávají chladnou stížnosti některých zájemců o zakázku na „nekomunikativnost“ ministerstva. „Nastavení komunikace, stejně jako parametrů výběru je věcí ministerstva obrany, které nese plnou odpovědnost. Já se samozřejmě budu ptát na věci týkající se procesu, ale až v okamžiku, kdy budeme jako poslanci nějakým uceleným způsobem informováni,“ dodala Jana Černochová.

Předseda podvýboru pro akvizice Jan Řehounek k právnímu tendru uvedl, že ještě jako náměstek primátora Pardubic měl na starosti mimo jiné veřejné zakázky. „Bylo několik případů, kdy jsme určovali limitní cenu, jediným důvodem byla schválená částka v rozpočtu města na danou akci – takže pokud Armáda ČR má na toto výběrové řízení „řádek v rozpočtu“ na konkrétní částku, chápu, že to chce dodržet – na druhou stranu, řešil bych případně cenu celého kontraktu a ne hodinovou sazbu za právní poradenství,“ řekl ke kritice omezující hodinovou cenu právního poradenství Řehounek.

Josef Bělica (ANO) považuje limit na právní služby za správný. Nepředbíhejme výsledek tohoto tendru. Pokud ministerstvo vyšlo a z předchozí zkušenosti a nabídky se do limitu vejdou, budu to kvitovat jako hospodárné nakládání se státními penězi,řekl Bělica, který nechtěl spekulovat o tom, jestli si armáda diktuje unikátní vozidlo. „Předpokládám, že armáda ví, co chce a proč to chce. Nebudu spekulovat a počkám si na konec března, kdy má mít MO první jednání s oslovenými firmami,“ dodal poslanec.

Jiří Reichl