Policii a záchranářům hrozí kolaps spojení. V záloze čeká Kellnerova PPF s Huawei

Zdravotnická záchranná služba. Foto: Flickr

Za necelé dva roky skončí podpora stávajícího spojení složek Integrovaného záchranného systému – hasičů, zdravotnických záchranářů a policistů. Stávající systém komunikace je navíc na hranici životnosti a kvůli nepříliš akčnímu, až laxnímu, přístupu zainteresovaných institucí hrozí jeho zhroucení. Ministerstvo vnitra stojí před zásadní otázkou, jestli zmodernizuje stávající systém nebo půjde do rizika s 5G sítí.

Je to doslova tikající časová bomba, o které státní úředníci neradi veřejně mluví. „Bez spojení není velení,“ zní známá vojenská poučka. A České republice dnes reálně hrozí, že se může skutečně stát to, že složky Integrovaného záchranného systému (IZS), do něhož patří policie, hasiči, zdravotnická záchranná služba a další důležité organizace, přijdou o základní prostředek pro svoji komunikaci. Bohužel takový scénář není vůbec nereálný.

Složky IZS používají ke krizové, ale i běžné, komunikaci síť Pegas. Je to neveřejná obdoba veřejných digitálních sítí mobilních telefonních operátorů. Ovšem s podstatně jiným určením a tedy i s podstatně jiným vybavením, které nelze funkcemi veřejných sítí nahradit. Pegas je vybaven speciálními funkcemi pro potřeby policie, hasičů, zdravotnických záchranářů a dalších uživatelů z řad státní správy, a je plně zabezpečen proti odposlouchávání. Nejen na vzdušném rozhraní, ale po celé trase přenosu, takže zprávu rozšifruje jen adresát, respektive jím používané koncové zařízení.

Systém Pegas umožňuje funkce skupinových volání, zasílání aktuálních statusů činnosti (jedním tlačítkem nebo z menu), lokalizaci poloh vozidel a hlídek (pomocí několika technologií, např. GPS), propojení s registry policie. Repro: mvcr.cz

Vlastníkem sítě Pegas je ministerstvo vnitra, které ji vybudovalo ve druhé půli devadesátých let uplynulého století na bázi francouzské technologie Tetrapol (dříve Matracom 9600) tehdejší firmy Matra Communication, vyvinuté přímo pro potřeby bezpečnostních složek. Smluvním provozovatelem sítě Pegas je Národní agentura pro komunikační a informační technologie (NAKIT).

Nic netrvá nebo nevydrží věčně, a to ani systém léta budovaného spojení. Sám Pegas se ve svých začátcích potýkal s řadou problémů a jeho uživatelé se u vysílačky leckdy řádně vztekali. Systém se ale podařilo zprovoznit a dnes funguje bez větších komplikací. Jenže tato stávající radiokomunikační síť dnes využívá pro propojení svých základnových stanic a řídících uzlů technologii, která je na hranici morální i fyzické životnosti. A není možné ji dlouhodobě udržet.

Jedná se o takzvanou technologii TDM. Ta je základní metodou přFenosu signálů klasické digitální telefonie. Hlasový signál se pomocí modulace digitalizuje a několik hovorových kanálů spolu s pomocnými a řídícími kanály se skládá do časového multiplexu – TDM.

Tato technologie je dnes už neefektivní, a proto je ve všech telekomunikačních systémech prakticky na celém světě nahrazována modernějšími prostředky. Potřebné komponenty, ale hlavně ani odborníci, na tuto technologii už nejsou příliš k dispozici. Výrobce stávajícího komunikačního systému – společnost Airbus – už před čtyřmi lety oznámil ukončení podpory TDM komponent systému Tetrapol, na kterých je systém Pegas založen, ke konci roku 2020. Po tomto datu už tedy nebude možné systém provozovat s podporou výrobce. Reálně tedy hrozí problém, že odstranění poruch, znemožňujících komunikaci na rozsáhlém území, bude trvat neakceptovatelně dlouho. Nebo nebude možné vůbec. Právě taková situace by mohla mít vážný dopad na akceschopnost jednotek IZS, což by mohlo ohrozit bezpečnost, majetek nebo životy obyvatel.

Vlastník a provozovatel systému Pegas, ministerstvo vnitra, expiraci spojení a konec podpory výrobce připouští. „Síť byla vybudována v letech 1995-2003, takže větší část komponent je na konci své životnosti. Jejich podpora ze strany dodavatele je zajištěna do roku 2020,“ zareagoval na otázky Ekonomického deníku Jiří Korbel z tiskového odboru ministerstva vnitra. Zbývajícím komponentům pak prý podpora nekončí. Jejich stávající hodnota je vyčíslena na 2 miliardy korun. „Dožívající část technologie je založena na dnes už zastaralém komunikačním protokolu Time Division Multiplex, který se už nedodává v žádném technologickém standardu. Podporu výrobce komponentám a zejména software TDM nelze prodloužit, protože již pro ně přestávají existovat experti,“ připouští blížící se možné zásadní komplikace Korbel.

Objemný hardware by mohly za čas nahradit mobilní telefony. Repro: tetraforum.pl

IP technologie, 5G. A co Huawei?

Jaké možnosti řešení  toho problému se ministerstvu nabízejí? Může vypsat výběrové řízení na nového provozovatele. Jenže po zkušenostech s mýtným je velice pravděpodobné, že by tendr na nové spojení IZS trval delší dobu, než do data, kdy by bylo potřebné nový systém spustit. Vnitro by mohlo dál spolupracovat s poskytovatelem stávající technologie – společností Airbus. Jako řešení dosluhujícího modelu spojení se pak nabízí například upgrade stávajícího komunikačního systému na bázi tzv. IP technologie, nebo ve světě dosud nespuštěné 5G sítě.

Telekomunikační insideři zmiňují ještě další alternativy – například silného hráče na trhu: některou z firem impéria multimiliardáře Petra Kellnera – O2 nebo Cetin. O2 je ostatně partnerem státní správy léta. Mezi odborníky také rezonuje jméno operátora Nordic Telecom (jedna z firem nese název Nordic Telecom 5G). V uskupení firem lze nalézt bývalé manažery nebo právníky spolupracující s PPF. Nordic Telecom si přitom dává hodně záležet na tom, aby nebyl s PPF veřejně a mediálně příliš spojován. Vyjmenované firmy úzce spolupracují s čínským Huaweiem.

Vláda o problému se spojením IZS ví delší čas. Řešit ho bude muset hodně rychle, což ovšem z posledních kabinetních zpráv nevyplývá. „Materiál k variantám řešení je připraven a předložen byl vládě k projednání v prosinci loňského roku. Vláda materiál dosud neprojednala. Dokument je v utajovaném režimu. Ministerstvo vnitra bude postupovat dle zákona o zadávání veřejných zakázek i dle zákonů a předpisů upravujících kybernetickou bezpečnost a provozování významných a kritických komunikačních systémů,“ vysvětlil před krátkým časem ministerský úředník Jiří Korbel.

Na otázku, zda se ministerstvo vnitra kvůli průtahům neobává totálního krachu spojení, Korbel zareagoval odmítavě. „Situaci intenzivně řešíme tak, aby funkcionality systému byly zajištěny,“ ubezpečuje.

Co by pro ministerstvo vnitra bylo v nastalé situaci lepší? Přejít na upgrade stávající sítě na technologii IP nebo budovat nový systém na dosud nikde nefungující síti 5G? Na první pohled se zdá, že by vnitro zvažovalo další spolupráci se společností Airbus, která provozuje stávající Pegas. Jenže podle zpráv z resortu i vlády, které Ekonomický deník získal, projevily o tuto zakázku zájem už zmiňované firmy z portfolia PPF miliardáře Petra Kellnera. Nejde totiž o zanedbatelný balík peněz. „V kuloárech rezonuje cena za vybudování nového širokopásmového systému kolem sumy až 15 miliard korun,“ prozradil Ekonomickému deníku jeden z dobře informovaných zdrojů.

„Výhodou modernizace systému Pegas je, že dodavatelem stávajícího řešení a souvisejícího know-how je renomovaná společnost ze země EU – Airbus Defence and Space. Rovněž řešení je nasazeno či nasazováno ve více evropských zemích – Francie, Španělsko, Švýcarsko – a postup ministerstva vnitra nijak nevybočuje z praxe našich evropských partnerů. Výhodou 5G systémů je budoucí potenciál využití vysokorychlostních datových služeb a to za účelem zvýšení efektivity zásahů a tím snižování následků mimořádných událostí ze strany složek IZS,“ vysvětluje dále Jiří Korbel z ministerstva vnitra.

Kolik by tedy stál upgrade stávajícího systému na IP technologii a kolik vybudování nového řešení na 5G síti? „Upgrade by se mohl pohybovat nad jednu miliardu korun. 5G by bylo výrazně dražší. Je to těžká volba. Kdyby už plnohodnotně fungovala 5G síť, asi by nebylo o čem diskutovat. Ale nyní budovat nový systém spojení na 5G by se rovnalo obrovskému bezpečnostnímu riziku,“ uvedl další ze zdrojů Ekonomického deníku. A poukázal na úzkou spolupráci společností z portfolia PPF s čínskou společností Huawei, která je celosvětově označována za bezpečnostní hrozbu a varování před ní vydal i Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).

Mohlo by tedy řešení na 5G pro uživatele sítě plnohodnotně fungovat, bez výpadků, bez zpoždění, a s plnou funkcionalitou? Ministerstvo vnitra se k těmto legitimním dotazům zatím otevřeněji nevyjadřuje. „Tyto otázky jsou aktuálně předmětem detailních analýz a upřesňování,“ říká pouze Jiří Korbel.

K možným rizikům spolupráce s čínskými firmami, například Huawei, pak Korbel podotýká: „Ministerstvo vnitra bude postupovat dle zákona o zadávání veřejných zakázek i dle zákonů a předpisů upravujících kybernetickou bezpečnost a provozování významných a kritických komunikačních systémů, včetně provedení předepsaných analýz.“

O tématu obchodních vztahů s Čínou jsme na konci února mluvili s náměstkem ministra zahraničních věcí Martinem Tlapou.

Náměstek ministra zahraničních věcí Martin Tlapa: Politici nechtějí eskalovat téma Huawei, bezpečnost by měla řešit celá EU

Ministerstvo vnitra na sklonku roku uveřejnilo na svých webových stránkách „Přehled na trhu dostupných rádiových technologií vhodných pro komunikaci bezpečnostních a záchranných složek“. Píše se v něm, že: „Pro bezdrátovou komunikaci bezpečnostních složek se předpokládá budoucí využití širokopásmových technologií 3GPP na základě komunikační infrastruktury 4G (a 5G). Systémy 3GPPP budou nabízet funkcionality odpovídající úzkopásmovým rádiovým technologiím.“ Pro pokrytí stejného území jako dnes bude ale nezbytná výstavba výrazně vyššího množství rádiových stanovišť. Rovněž dosah ručních terminálů v přímém režimu bude menší vzhledem k nízkému výkonu terminálů. „Naproti tomu 3GPP technologie nabízí celou řadu funkcionalit přenosu obrazu a dat, které nejsou v úzkopásmových technologiích možné,“ stojí v materiálu.

V interním dokumentu se lze také dočíst, že aktuální vývoj v oblasti rádiové komunikace pro bezpečnostní složky představují postupně nasazovaná řešení, kdy pro hlasovou komunikaci a pro malé objemy dat (lustrace) je využívána úzkopásmová technologie.„Pro stále rostoucí potřebu datové komunikace jsou využívány širokopásmové technologie vybudované buď jako privátní, nebo jako operátorské řešení. Pro využití výhod jak širokopásmových tak úzkopásmových technologií uvádí výrobci na trh kombinované radiostanice (výrobci Airbus, Motorola, Hytera). Pro uživatele, pro které není potřebná vysoká dostupnost hlasové komunikace, jsou k dispozici hlasové služby (PTT) integrované do čistě širokopásmových terminálů (výrobci Airbus, Motorola),“ stojí v dokumentu na webu ministerstva vnitra.

Hybridní systém, spojení starého s novým

Země, které zahájily výstavbu hromadné sítě bezpečnostních a záchranných složek jako Česká republika dříve, si pořídily systém Tetrapol. Jako například Francie, Švýcarsko, Španělsko nebo Slovensko. Většina evropských zemí pak využívá o málo novější civilní technologii Tetra. Pouze Lotyšsko si vybudovalo americký systém P.25. Polsko nemá žádný celostátní systém.

Klasické vysílačky už při zásazích Integrovaného záchranného systému nejspíš neuvidíme. Repro: mvcr.cz

Složky integrovaného záchranného systému mají na svou komunikaci požadavky, které jsou diametrálně odlišné od běžného mobilního spojení. Rychlá reakce v řádu stovek milisekund, dispečerské komunikace „jeden ke skupině“, možnost přímé komunikace bez infrastruktury, jsou jen příklady některých z nich. Další rozdíl pak spočívá v mnohem vyšších nárocích na zálohování napájení, infrastruktury a podobně.

Širokopásmové sítě na bázi 4G/5G požadavky na kritické hlasové komunikace v současnosti ještě ani zdaleka nesplňují a není dokončena ani jejich mezinárodní standardizace dle 3GPP. Nasazení těchto technologií v kritických komunikačních sítích podle expertů nebude dle současné rychlosti vývoje možné dříve než za pět nebo šest let.

Modelem k zastarávajícím systémům, ke kterému přistoupila většina evropských států, je vybudování takzvaného hybridního řešení. To spočívá v zachování původní úzkopásmové technologie pro hlasové komunikace v kombinaci s širokopásmovou technologií pro datové přenosy realizované prostřednictvím komerčních operátorů.

Pro zachování úzkopásmové technologie je tak zapotřebí zajistit zpravidla pouze výměnu TDM komponent za komponenty IP. Což zpravidla představuje pouze zlomek nákladů na vybudování jakékoli nové sítě bez ohledu na použitou technologii. „Služby širokopásmových sítí je pak možné s výhodou získat formou bezpečného virtuálního operátora s využitím radiových sítí běžných mobilních operátorů, které jsou již v každém státě zpravidla k dispozici,“ vysvětluje jeden z odborníků, který si ale přál kvůli citlivosti tématu zůstat v anonymitě.

Co si z tohoto informačního budgetu může odnést člověk, který se ocitne v ohrožení bezpečí či života? Musí doufat, že ministerstvo vnitra v rámci svých analýz dospěje k závěru, který umožní zajistit kvalitní komunikační prostředí pro integrovaný záchranný systém včas. A za relativně rozumný peníz. „Není obtížné si představit, že časová náročnost modernizace celostátního systému ´za chodu´ je vysoká, když je termín přitom pevně stanovený. Pokud dojde k jeho překročení, mohlo by skutečně dojít k ohrožení bezpečnosti, majetku, zdraví či života obyvatel,“ varuje další z oslovených expertů.

Jan Hrbáček