Podnikání Čechy láká, nebojí se ani investovat

ilustrační obrázek, zdroj: Pixabay

Firem, ve kterých nepracuje víc než 249 lidí, je v Česku zase víc. Podle posledních údajů tuzemských statistiků jich za loňský rok přibylo 5 885. Malé a střední podniky jsou přitom i podle předsedy Evropského parlamentu Antonia Tajaniho motorem ekonomiky a taky předmětem různých dotačních a podpůrných programů. Jejich význam je v Česku podle čísel podobný jako v celé Evropě. Šanci na přežití ale tady mají malé podniky ze statistického hlediska menší než za našimi hranicemi.

Oblečení v nadměrných velikostech, bambusové kartáčky na zuby nebo malé dekorativní polštářky na pohovky. Podle tohoto seznamu na webu Oberlo jsou to nápady na téměř zaručeně úspěšný malý byznys ve Spojených státech. Rozjet takový projekt nestojí tolik a na internetu právě takové nabídky hledá čím dál tím víc lidí. V Česku na podobných nápadech stojí tisíce malých a středních podniků.

Každoroční sčítání statistiků ke konci loňského roku ukazovalo 1 150 302 podniků do 250 zaměstnanců, v porovnání s předchozím rokem mírně vzrostl jejich počet i jimi vytvořená přidaná hodnota. Malé a střední podniky tvoří zhruba 99,8 % všech podniků a zaměstnávají 60 % pracujících v Česku (1,9 milionu lidí).

Investice (hmotné a nehmotné, včetně pozemků) malých a středních podniků v průmyslu vzrostly v roce 2017 oproti roku 2016 o 10 246 mil. Kč, tj. o 10,6 %, na 106 603 mil. Kč a ve stavebnictví stouply oproti roku 2016 ještě výrazněji, a to o 4 618 mil. Kč, tj. o 13,6 %, na 38 575 mil. Kč.

Navzdory tomu míra přežití takových firem v České republice není vysoká. Alespoň jeden rok se na trhu udrží 4 z 5, druhé narozeniny už ale oslaví jen 64 % podniků a pětiletku dotáhne jen méně než polovina.

Už roky přitom z průzkumů i apelů např. Asociace malých a středních podniků vyplývá, že podnikatelům podráží nohy administrativní zátěž, časté změny a nejasná pravidla. „V roce 2013 jsem začínala a byla stejně nejistá, jako spousta z Vás a stejně tak jsem neviděla světlo na konci tunelu. Já chtěla šít, tvořit… A pročítání složité legislativy mi bralo sílu a dech… Protože jsem ale měla pár zkušeností s podnikáním od “tchánovců”, kde k nám chodily kontroly v podstatě jako vosy do cukrárny, věděla jsem, že toto nemohu zanedbat,“ popisuje například na svém blogu Petra Plemlová, zakladatelka úspěšnéhoobchodu s látkami a dětským oblečením z Tábora Unuodesign. Sama se také snaží pomáhat začínajícím podnikatelkám radami, jak se ve spleti pravidel zorientovat a nastartovat vlastní kariéru. Lidé se přitom do podnikání čím dál častěji pouštějí i během jiné hlavní pracovní náplně – třeba právě na rodičovské dovolené tak, jako kdysi začínala právě Petra Plemlová.

Snižování administrativní zátěže jen navíc dlouhodobě jednou z vládních priorit. Od roku 2013 je pokrok sledovaný pomocí naplánovaných opatření a jejích plnění. Opatření jsou zaměřená na elektronizaci veřejné správy, digitalizaci právních předpisů nebo sdílení informací mezi jednotlivými subjekty státní správy. O konkrétních pokrocích v roce 2016 píše zpráva MPO předložená vládě vloni v červenci a k přečtení je zde. Z výsledků Přeměření 2016 MPO vyplynulo, že celková administrativní zátěž dopadající na podnikatele z právních předpisů představovala v roce 2016 částku přes 71 miliard korun za rok. V porovnání s rokem 2005 se tak snížila zhruba o třetinu. V některých právních předpisech informačních povinností ubylo, v některých jich naopak přibylo, přesto oproti roku 2005 došlo k celkovému snížení o 675 informačních povinností pro podnikatele. Nejvíce stát firmy stále zatěžuje v oblastech podmínky podnikání, ochrana spotřebitele a statistika.

Administrativní zátěž podnikatelů, zdroj: MPO

MPO sbírá náměty na snižování administrativní zátěže v podnikání přímo od podnikatelů prostřednictvím webové stránky www.zjednodusujeme.cz.

Vanda Kofroňová