Počet zkrácených trestních řízení klesá, míra narovnání nebo dohod o vině a trestu je stále nicotná

Počty osob, proti kterým je vedeno zkrácené trestní řízení, klesají. S tím klesají počty odklonů a například schválení narovnání nebo dohoda o vině a trestu jsou od zavedení tohoto institutu využívány pro zkrácené trestní řízení v setinách procent. Zkrácené trestní řízení je výsledek exploze kriminality v zemích tzv. Západu. V ČR  je však stále nejvíce využíváno podmíněné zastavení trestního stíhání, i když  obžalovaných osob je méně, než rozhodnutých zkráceně. Z obžaloby se může stát „alternativa“.

Fakt, že klesá počet státními zástupci obžalovaných osob, neznamená, že především okresní státní zástupci odvádějí méně práce. Skutečnost, že se v roce 2016, co se týče počtu obžalovaných osob, nacházela okresní státní zastupitelství na 44,4% produkce obžalovaných z roku 2001, souvisí nejen s poklesem počtu evidovaných a objasněných trestných činů policí. Do čísel se promítá jiný způsob vyřízení věci, než je obžaloba obviněné osoby – zkrácené trestní řízení.

V roce 2016 bylo policií objasněno 101 678 skutků, vyplývá z policejních statistik. V témže roce bylo současně vedeno zkrácené přípravné řízení proti 42 283 osobám. K tomu byla u okresních státních zastupitelstvích vedena standardní trestní řízení, v nichž byla podána obžaloba proti 37 368 osobám. O klesajícím počtu obžalovaných osob Česká justice již dříve informovala.
Pokud zkrácené trestní řízení vede státní zástupce, nepodává obžalobu, postupuje ve vyřízení věci jinak podle možností, které mu dává zákon, avšak vydává rozhodnutí nebo usnesení a činí opatření. Z obrovských počtů osob řešených ve zkráceném trestním řízení vyplývá, že jde o „denní chléb okresáka“ Z podstaty věci  drtivou většinu zkrácených přípravných řízení vedou státní zástupci okresních státních zastupitelství.

Nejvíce zkrácených řízení za éry Vesecké a Zemana

Zkrácené přípravné trestní řízení se podle zákona může konat pouze ve věcech okresní příslušnosti, s maximální sazbou pět let a tam, kde byl pachatel přistižen při činu nebo lze očekávat, že pachatele bude možno postavit před soud do dvou týdnů od sdělení podezření.

Po skončení zkráceného přípravného řízení může státní zástupce, pokud nerozhodne o „čistém“ odložení nebo postoupení k jinému orgánu,  podat soudu návrh na potrestání nebo například rozhodnout o některém z odklonů. Vyřízení věci ve zkráceném přípravném řízení a následně ve zjednodušeném řízení před soudem umožňuje trestní řád od 1.1.2002.

Možností, jak se státní zástupce vypořádá se zkráceným trestním řízením, je nejméně deset. Jedenáctou je zahájení klasického trestního stíhání, pokud zjistí, že se ze zákona nemělo zkrácené přípravné řízení vůbec konat, neboť pro něj nebyly splněny podmínky. Legislativa týkající se zkráceného trestního řízení a odklonů se však stále mění – například do konce roku 2011 bylo možné toto řízení vést pouze u skutků s trestní sazbou do tří let.

Přesto byl v České republice od roku 2002 největší počet osob, jejich činy byly vyřízeny ve zkráceném trestním řízení za nejvyšších státních zástupců Renaty Vesecké a Pavla Zemana, už v letech 2009 – 2014, kdy počet takových osob, o kterých okresními státními zástupci rozhodli, že budou „řešeny“ v tomto alternativním typu řízení přesáhl padesát tisíc.  Od té doby počet klesá.

Rekordní rok zkrácených řízení  za Pavla Zemana

Před tím v letech 2002 – 2008 za Marie Benešové a za Renaty Vesecké a před změkčující právní úpravou v roce 2011 se tento počet pohyboval od 17 422 do 36 780, ale trvale stoupal Největší skok se odehrál mezi roky 2008 – 2009 – takřka o dvacet tisíc osob na 55 894 osob, proti kterým bylo vedeno zkrácené trestní řízení více. Takový skok se už neopakoval, jakoby rok 2011 neměl žádný vliv.

Po právní úpravě v roce 2011, v letech 2012 – 2014, bylo takto řešeno dokonce přes šedesát tisíc osob. Rekordní počet osob, jejichž trestnou činnost vyřizovali státní zástupci ve zkráceném přípravném řízení padl za nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana v roce 2013. V tomto roce bylo zkráceným trestním řízením vyřešena kriminální činnost 67 458 osob.

Klesající zločinnost v. stanovisko Nejvyššího soudu

Od té doby se počet osob řešených ve zkráceném trestní řízení jen snižuje, v roce 2015 spadl na celkem 47 747 osob a v roce 2016 na 42 283 osob vyplývá z tabulek, které tvoří 761 stran příloh zprávy o činnosti NSZ.  Nejvyšší státní zastupitelství k tomu ve zprávě o činnosti vydalo tento komentář:  „Také v roce 2016 se na úseku trestním projevila tendence předcházejících let (s výjimkou roku 2013) spočívající v poklesu počtu stíhaných osob a osob, vůči nimž bylo konáno zkrácené přípravné řízení. Platí závěr, že z hlediska dlouhodobého vývoje evidovaná kriminalita postupně klesá, což dokumentují i údaje policejní statistiky, u nichž se lze setkat se stejnými tendencemi,“ uvádí NSZ v komentáři. O klesající evidované i objasněné kriminalitě Česká justice rovněž informovala.

Na tom, že počet osob řešených ve zkráceném trestním řízení je výsledkem snižující se kriminality, nikoli nesprávné aplikace zákona, Nejvyšší státní zastupitelství trvá: „Zkrácené přípravné řízení postupně ztrácí svůj charakter stále více převažující formy přípravného řízení. Od vydání stanoviska trestního kolegia NS ČR ze dne 25. 9. 2014 sp. zn. Tpjn 303/2014 (č. 52/2014 Sb. rozh. tr.) dochází v aplikační praxi k důslednějšímu zvažování splnění podmínek pro konání zkráceného přípravného řízení, a to i s ohledem na dobu, která uplynula od spáchání trestného činu, popř. od zahájení trestního řízení. Pokud se jedná o příčiny dalšího snížení počtu osob, proti kterým bylo konáno zkrácené přípravné řízení, lze konstatovat, že rozhodující vliv mělo snížení evidované kriminality, zejména pokud se jedná o drobnou majetkovou trestnou činnost a dále také došlo k poklesu počtu případů přečinů zanedbání povinné výživy podle § 196 trestního zákoníku. Citované stanovisko trestního kolegia NS ČR proto nelze považovat za rozhodující příčinu snížení četnosti využívání institutu zkráceného přípravného řízení, což však neznamená, že by na rozsah využívání tohoto institutu a s tím spojenou míru administrativní náročnosti přípravného řízení nemělo vliv,“ uvádí NSZ.

O předmětné stanovisko požádal Nejvyšší soud sám nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Od trestního kolegia Nejvyššího soudu se 25. září 2014 dočkal této právní věty: „Zkrácené přípravné řízení se koná ve skutkově, právně a důkazně jednoduchých věcech. Tomu by měla odpovídat i délka prověřování předcházejícího zkrácenému přípravnému řízení. Podmínky uvedené v ustanovení § 179a odst. 1 písm. b) tr. ř., tzn. prověřováním trestního oznámení nebo jiného podnětu k trestnímu stíhání zjištěné skutečnosti, jinak odůvodňující zahájení trestního stíhání, včetně samostatně posuzované doby prověřování a očekávání, že podezřelého bude možné ve lhůtě uvedené v § 179b odst. 4 tr. ř. postavit před soud, zpravidla nebudou splněny, uplynula-li od počátku prověřování do sdělení podezření podle § 179b odst. 3 tr. ř. doba podstatně převyšující dva týdny. V takovém případě samosoudce podle § 314c odst. 1 písm. c) tr. ř. návrh na potrestání odmítne.“

Zkrácené řízení drtivě končí návrhem na potrestání

Celý text je přístupný předplatitelům Legislativního monitoru.

Přihlásit se Registrovat se Více informací

Irena Válová