Peníze z EU na rozvoj regionů zásadně pomohly Řecku v krizi

Na začátku týdne se v Evropském parlamentu sešel Výbor pro regionální rozvoj, aby probral dosažené výsledky a připravil se na další výzvy spojené například s novým rozpočtem Evropské unie od roku 2020.

Celé zasedání odstartovala prezentace Emanuely Bellanové, vedoucí oddělení pro interinstitucionální a mezinárodní vztahy, která představila práci Společného výzkumného střediska Evropské komise (JRC) v oblasti regionální politiky. Cílem střediska je provádět vědecký výzkum, který si dává za cíl navrhnout ty nejlepší politické strategie nezatížené ekonomickými či politickými tlaky.

Svou prezentaci zahájila důrazem na sdílení znalostí mezi evropskými profesionály, regiony a zeměmi pomocí různých, k tomu speciálně vytvořených, systémů. Jako první takový systém představila Urban Data platformu, která slouží regionům k porovnávání a evaluaci již dříve zavedených strategií. Zároveň tento systém může pomoci Evropské komisi efektivněji rozdělovat evropské peníze. Dále přiblížila detailní studii, která se zabývá znečištěním ovzduší. Tato studie má posloužit zejména politikům, aby mohli identifikovat příčiny znečištění v jejich kraji či městě a cíleně se s nimi vypořádat. Celou studii, která se jmenuje Urban 2.5 Atlas, by si mohli přečíst například na magistrátu v Praze, která dlouhodobě patří mezi nejznečištěnější města nejen v České republice, ale i v Evropě. Na konci prezentace došla řada na představení dalších studiích věnujících se kulturnímu rozvoji v různých regionech nebo geoprostorovým rizikům.

Na prezentaci reagovali europoslanci několika dotazy. Například český europoslanec Stanislav Polčák, který trochu popíchnul Emanuelu Bellanovou, když se ji zeptal, proč jsou pobočky Společného výzkumného střediska pouze ve státech takzvaného jádra Evropské unie a nikoliv rovnoměrně rozmístěné po celé EU. Na což Bellanová odpověděla, že vedení je sice koncentrované v západní Evropě, kde se především státy věnovaly jadernému výzkumu, ale spolupráce probíhá napříč EU.

Podpora v příhraničních regionech

V následující části schůze se probírala zpráva týkající se podpory růstu a soudržnosti v příhraničních regionech, kterých je v EU 40. Europoslanci se shodli na potřebě vytvořit lepší propojení infrastruktury, zlepšit spolupráci v rámci kulturní výměny a snížit diskriminaci od zaměstnavatelů v postižených oblastech. Zároveň však kladli důraz na důsledný výběr projektů, které si zaslouží podporu z evropských peněz. A právě důkaz o efektivitě evropských peněz na sebe nenechal dlouho čekat.

Politika soudržnosti v Řecku

V druhé části zasedání výboru se  totiž europoslanci zabývali řeckou krizí. Již na začátku se však musel belgický europoslanec Pascal Arimont omluvit za prodlení v projednávání této záležitosti, jelikož řecká strana dodala slíbený dokument o více než rok později. Ze zprávy o řecké krizi je patrné, že prostředky, které EU vyplatila, značně přispěly řeckému hospodářství. Krom plánovaných investic z politiky soudržnosti se odhaduje, že dodatečné investice právě z politik soudržnosti a regionálního rozvoje zvýšily v roce 2015 řecké HDP o něco více než o 2 % nad úroveň, na které by se nacházela, pokud by tyto finanční prostředky nebyly poskytnuty.

Zvýšení míry spolufinancování a flexibilní využívání investic EU, tedy přerozdělování peněz z evropského rozpočtu, umožnilo, aby regionální politika EU účinně přispěla ke zmírnění dopadu hospodářské a finanční krize v Řecku. Další zasedání Výboru pro regionální rozvoj se bude konat 20. června 2018.

Filip Hanka