Parlament v první půlce roku 2019: evropské volby, digitální daň či schválení brexitové dohody

Zdroj fotografie: oficiální profil Evropského parlamentu na Facebook.com

V letošním roce se obmění poslanci v Evropském parlamentu. Ještě před evropskými volbami budou ti stávající řešit důležitá témata jako brexit, digitální daň či dohody o volném obchodu. Jaké jsou priority Evropského parlamentu v první polovině letošního roku?

Jasnou jedničkou událostí v nadcházejícím roce v souvislosti s děním v EU jsou volby do Evropského parlamentu, které se budou konat 23. – 26. května. Evropané vyberou 705 poslanců na další pětileté funkční období (nyní jich je 751 – pozn. red.), na jehož počátku rozhodne nový Parlament spolu s Radou o novém předsedovi Evropské komise. Kandidáta na post předsedy Evropské komise musí navrhnout evropské politické strany ještě před volbami. Při hlasování tak budou občané volit nejen europoslance, ale přeneseně i příštího šéfa unijní exekutivy.

Brexit

Na druhém místě je očekávaný odchod Spojeného království z Evropské unie. Ten by měl nastat v březnu 2019, ale stále jej provází diskuse o tom, jestli se tak skutečně stane. V procesu brexitu hraje Parlament důležitou roli – musí schválit finální „rozvodovou“ dohodu. Již v polovině loňského roku Europoslanci  rozhodli o podobě Evropského parlamentu po odchodu Velké Británie. Z původního počtu 751 aktivních mandátů se stane 705. Žádný členský stát přitom nepřijde o množství europoslanců, kteří ho zastupují, a někteří si dokonce přilepší.

Jak bude vypadat „nový“ europarlament?


Digitální daň

Obří digitální firmy včetně Googlu, Applu a Facebooku by mohly v budoucnu čelit novému zdanění. O nových pravidlech EU, které by zavedla digitální daň, bude Parlament hlasovat v lednu. Unie chce docílit toho, aby tyto digitální firmy platily daně v zemi, kde vytvářejí zisky. Český europoslanec Petr Ježek se domnívá, že digitální ekonomika není zdaněná tak, jak by měla být. V rozhovoru pro Ekonomický deník uvedl, že současná právní úprava neumožňuje zdaňovat digitální ekonomiku na odpovídající úrovni. „Míra zdanění digitálních společností je jen zlomkem toho, co odvádějí běžné společnosti. Přitom některé americké digitální podniky vytvářejí víc než polovinu svých zisků mimo své území, ačkoliv daně odvádějí skoro výhradně v USA,“ uvedl Petr Ježek, který do byl do europarlamentu zvolen na kandidátce ANO jako nezávislý. Loni spolu s Pavlem Teličko

Budoucnost Evropy

I v roce 2019 bude pokračovat série rozprav s evropskými státníky o tom, jakou vizi mají pro budoucnost Evropy. Mezi první řečníky na plénu budou patřit španělský premiér Pedro Sanchez, finský premiér Juha Sipilä a italský premiér Giuseppe Conte.


Dlouhodobý rozpočet EU

Parlament již schválil své priority pro příští dlouhodobý rozpočet EU neboli víceletý finanční rámec pro roky 2021-2027. Poslanci rovněž vyzvali Radu, aby s Parlamentem zahájila jednání o konečné podobě rozpočtu. Pokud se nepodaří na rozpočtu dohodnout do evropských voleb v květnu 2019, hrozí evropským programům problémy s financováním, varují poslanci.


Povolování pesticidů

V lednu ukončí svoji činnost Zvláštní výbor EU pro povolování pesticidů (PEST) předložením závěrečné zprávy, v níž vyzve k nastavení nejvyšších možných standardů tak, aby byla zajištěna maximální ochrana lidí, zvířat a životního prostředí. Z českých europoslanců se tomuto tématu nejvíce věnuje Pavel Poc (ČSSD). Psali jsme například o tom, že prosadil téměř 32 milionů korun z EU na monitorování vlivu pesticidů na zdraví včel.


Dohody o volném obchodu

V březnu čeká Parlament projednání obchodních dohod se Singapurem a Mexikem. Singapur je jedním z klíčových obchodních partnerů EU, působí tam více než deset tisíc evropských firem. Dohoda o volném obchodu mezi EU a Singapurem odstraní téměř všechna cla a zjednoduší vzájemný obchod. Smlouva s Mexikem pomůže zejména vývozcům drůbeže, sýru, čokolády a těstovin.


Strategická komunikace a obrana před propagandou

Poslanci připravují podněty, jak se může Evropa bránit proti propagandě třetích stran. Unie chce zvýšit mediální gramotnost občanů a zvýšit jejich povědomí a zároveň vyzdvihnout nezávislou a investigativní žurnalistiku.


Whistlebloweři

Parlament chce také pokračovat v práci na návrzích, které posílí ochranu oznamovatelů neboli whistleblowerů napříč státy EU. Na problém upozornilo hned několik skandálů z poslední doby jako Dieselgate, Luxleaks, Panama papers či Cambridge Analytica. Pozadu nezůstává ani Česká republika. V listopadu jsme informovali o tom, že vznikne agentura pro oznamovatele nekalostí na pracovišti, roční provoz vyjde na 22 milionů.

Jiří Reichl