Pardubičtí zastupitelé chtějí změnu správního řádu. Má omezit námitky na podjatost úředníků

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR. foto: Jiří Reichl

Zastupitelé Pardubického kraje zpracovali návrh novely Správního řádu (zákon č. 500/2004 Sb.), která upravuje namítání tzv. systémové podjatosti účastníky řízení. Současná situace totiž podle zástupců více krajů způsobuje komplikace při výkonu veřejné správy.

Komplikace při výkonu veřejné správy dle Správního řádu donutily krajské zastupitele v Pardubickém kraji připravit novelu tohoto zákona. V iniciativě je podpořilo také vedení Asociace krajů ČR a další krajská zastupitelstva. Návrhem se bude zabývat vláda i poslanci. Vzhledem k tomu, že má podporu 8 krajských zastupitelstev, dá se očekávat, že by návrh na změnu zákona mohl projít.

Cílem navržené úpravy je tedy u obecné právní úpravy návrat k posuzování pochybností
o nepodjatosti konkrétních úředních osob podílejících se na výkonu veřejné správy s tím, že případné vyloučení celého orgánu bude (s výjimkou postupu dle § 131 odst. 4 správního řádu) věcí nikoliv úpra
vy obecné, ale úprav zvláštních,“ píší autoři novely v předkládací zprávě poslancům a členům vládního kabinetu. Podle nich byl návrh novely konzultován se zástupci Ministerstva vnitra ČR a podpořila jej také Asociace krajů ČR svým usnesením Rady Asociace krajů č. 83/2017. Kromě Pardubického zastupitelstva ji podpořily také další kraje (Karlovarský, Vysočina, Jihočeský, Zlínský, Královéhradecký, Ústecký, Středočeský, Olomoucký).

Návrhem novely by se měla zabývat vláda, které byl materiál zaslán 16. ledna k vyjádření stanoviska. Poté jej budou projednávat poslanci. Těm byl rozeslán ve stejný den, tedy 16. ledna jako sněmovní tisk 54.

Navrhovaná úprava vypadá takto:

§ 14

1) Každá osoba bezprostředně se podílející na výkonu pravomoci správního orgánu (dále jen „úřední osoba“), o níž lze důvodně předpokládat, že má s ohledem na svůj poměr k věci, k účastníkům řízení nebo jejich zástupcům takový zájem na výsledku řízení, pro nějž lze pochybovat o její nepodjatosti, je vyloučena ze všech úkonů v řízení, při jejichž provádění by mohla výsledek řízení ovlivnit.

 autoři novely navrhují včlenit nový odstavec v tomto znění

2) Úřední osoba není vyloučena podle odstavce 1, pokud je pochybnost o její nepodjatosti vyvolána jejím služebním poměrem nebo pracovněprávním nebo jiným obdobným vztahem ke státu nebo k územnímu samosprávnému celku.

V současné době právní úprava obsažená v ustanovení § 14 správního řádu stanovuje pouze postup v případech podjatosti jednotlivých úředních osob bezprostředně se podílejících na výkonu veřejné správy. Systémová podjatost však v zásadě není správním řádem řešena. Je výsledkem činnosti správních soudů, což v praxi způsobuje velké problémy. Jelikož se systémová podjatost, tak, jak byla koncipována správními soudy, opírá zejména o podjatost z důvodu pracovního, služebního nebo jiného obdobného poměru úřední osoby ke státu nebo k územnímu samosprávnému celku, je nezbytné zpřesnit stávající právní úpravu tak, aby tento institut nemohl být nadále aplikován a zneužíván k obstrukčnímu jednání,“ uvádí autoři novely, kterou do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR předkládají hejtman pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD) a jeho 1. náměstek Roman Línek (KDU-ČSL)

Autoři upozorňují také na to, že k problematice systémové podjatosti existuje celá řada rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu. Podle nich jsou však z důvodu posouzení konkrétních případů ne příliš přínosná, neboť neobsahují a ani nemohou obsahovat obecně platná kritéria pro posouzení systémové podjatosti. Došlo tak k otevření prostoru pro obecné zpochybnění předpokladu činnosti orgánů veřejné správy a tím v podstatě i ke zpochybnění celého systému. Z uvedeného důvodu je nutno danou problematiku upravit přímo zákonem. Navrhuje se tedy, aby správní řád výslovně vyloučil pochybnost o nepodjatosti úřední osoby danou jejím služebním nebo pracovněprávním poměrem,“ píše se dále v předkládací zprávě.

Podle nich judikaturou konstruovaná systémová podjatost totiž nemíří k požadavkům nestrannosti, ale míří až k faktické nezávislosti, což je však požadavek výslovně spojovaný s činností soudců (včetně patřičných garancí). „Požadavek na nestrannost činnosti úředních osob je i bez systémové podjatosti zajištěn právní úpravou jejich postavení, práv a povinností, s tím, že výrazně vzrostla efektivita jejich vymáhání (včetně oblasti trestněprávní). Není tedy ani důvod již tyto právní možnosti dále podceňovat a nahrazovat je extenzivními výklady,“ míní autoři novely.

Přečtěte si důvodovou zprávu předkládané novely, která by měla zásadní vliv na činnost samospráv v našem Legislativním monitoru.

Celý text je přístupný předplatitelům Legislativního monitoru.

Přihlásit se Registrovat se Více informací

Jiří Reichl

 

O trestním stíhání zastupitelů jsme dříve psali:

Advokát Toman: Práce zastupitele je srovnatelná s prací ošetřovatele lvů. Já osobně bych nekandidoval 8.9.2017

Advokát Petr Toman: Pokud má zastupitelstvo rozhodnout, musí znát veškeré okolnosti 15.6.2017

Ústavní soud: není možné beztrestně podávat trestní oznámení na politické konkurenty 15.9.2017