„Pan IT“ – budoucí vládní zmocněnec Vladimír Dzurilla: řešitelé státního IT jsou závislí na dlouholetých dodavatelích

Vladimír Dzurilla ředitel dvou státních ICT podniků.

Jméno Vladimíra Dzurilly je v posledních týdnech bezesporu nejzmiňovanějším jménem v českém ICT byznysu. Měl by se totiž stát vládním zmocněncem pro IT. V Ekonomickém deníku jsme tuto funkci pojmenovali „Pan IT“. Frekvence zmiňování Dzurillova jména razantně vzrostla v tomto týdnu, kdy byl jmenován ředitelem státního podniku Národní agentura pro komunikační a informační technologie (NAKIT) místo odvolaného Allana Ilczyszyna. Toho do čela státní firmy spadající pod ministerstvo vnitra prosadil bývalý ministr Milan Chovanec.

Vláda Andreje Babiše chce mimo jiné prosadit projekt, který si sama nazvala Digitální Česko. Je to zmiňováno v Programovém prohlášení vlády i se o něm zmiňoval sám Babiš před poslanci 10. ledna, když žádal o důvěru. „Současný stav eGovernmentu v České republice není uspokojivý. Ostatní státy EU nám utekly nebo nás předběhly. Za poslední období mnoho nových projektů a služeb nevzniklo, v lepším případě se udržoval současný, ne příliš efektivní stav. Chceme nastartovat a začít dodávat služby pro občany a firmy efektivně, s jasnou vizí i pro další volební období. Kompletní digitalizace bude trvat víc volebních období, proto chceme započít změnu a s podporou ostat¬ních parlamentních stran a hnutí a odborníky ze soukromého sektoru společně budovat Digitální Česko,“ stojí v programovém prohlášení vlády.

Jak by mělo Digitální Česko vypadat? Zeptali jsme se Vladimíra Dzurilly, ředitele dvou státních IT podniků – tedy Státní pokladna centrum sdílených služeb (SPCSS) a NAKIT.

Jaký je podle Vás současný stav českého eGovernmentu?

Neuspokojivý. Pohybujeme se na 50. místě v žebříčku Spojených národů a v oblasti uživatelů eGovernmentu jsme v EU druzí od konce. Poslední klíčové a strategické projekty eGovernmentu stát realizoval v letech 2006-2010. Od té doby mnoho nových projektů a služeb nevzniklo, v lepším případě se udržoval současný, ne příliš efektivní stav. ČR však potřebuje zásadní změnu přístupu k zajištění veřejných služeb prostřednictvím digitálních technologií. Aby byl eGovernment pro občany a firmy užitečný, musí se soustředit především na:

  • uživatelsky přívětivé online služby pro občany a firmy
  • digitálně přívětivou legislativu
  • centrální koordinaci ICT

Změny v těchto oblastech musí být provázané, dobře zacílené a diskutované jak s veřejnou správou, tak se soukromým sektorem a vyžadují vzájemnou spolupráci poskytovatelů digitálních služeb ve veřejné správě a v soukromém sektoru, jejich schopnost sdílet ICT infrastrukturu, znalosti, zkušenosti a především schopnost vnímat potřeby občanů a firem – klientů.

 

V soukromém sektoru, tedy v běžném životě ale digitalizace zjednodušující občanovi život funguje. Proč se to nedaří ve vztahu občan-stát?

Ve využívání komerčních digitálních služeb jako je internetové bankovnictví, pojišťování, obchodování a nakupování přes internet patříme v EU ke špičce. Bohužel v online službách veřejného sektoru jsme na druhém konci pomyslného žebříčku. Vidím malou schopnost „prodat“ již existující a fungující služby svým klientům – občanům a firmám. Ambicí státu proto musí být vytvoření otevřené platformy pro diskusi veřejného a soukromého sektoru o formách a způsobu poskytování online služeb, o možnosti sdílení znalostí a zkušeností v této oblasti, o možnosti propojování různých typů a forem služeb, a to včetně služeb veřejného a soukromého sektoru.

„Za prvních 100 dní od jmenování zmocněnce bude vytvořen vládní akční plán s jasnými termíny, kdy budou které agendy jednotlivých ministerstev a státních úřadů zapojeny do digitálního Česka“

V poslední době se mluví o tom, že stát zaspal v přípravě legislativy pro služby typu Uber, AirBnB apod. Souhlasíte s tím?

Nepřísluší mi komentovat náš právní řád. Zajímá mě ta část, která se dotýká oblasti digitálních služeb. Pro jejich urychlený rozvoj a pro případnou možnost sdílení některých služeb napříč veřejným a soukromým sektorem, je třeba zmapovat všechny právní předpisy, které v sobě obsahují bariéry, podporující současný stav a toto napravit, a zároveň dbát na to,  aby se v nově přijímané legislativě neobjevovaly další. V tomto směru bude také nezbytné veškeré kroky navazovat na již přijatou nebo v budoucnu přijímanou legislativu EU.

Tedy zákony se musí upravit nebo změnit, jak toho chcete docílit?

Jako efektivní nástroj pro realizaci legislativních opatření navrhujeme zřízení specializovaného stálého pracovního výboru Rady vlády pro informační společnost (RVIS) pro Digitálně přívětivou legislativu. Ten by se stal odborným orgánem RVIS pro meziresortní připomínkové řízení. V případě potřeby a na základě zadání od RVIS by sloužil i pro navrhování nebo novelizaci právních předpisů, které je nezbytné upravit pro urychlení, otevření nebo zprůchodnění digitálních služeb.

Kam bude zařazen zmiňovaný vládní koordinátor pro ICT?

Záměrem vlády je jmenování Zmocněnce pro IT a digitalizaci, který bude mít mandát přímo od předsedy vlády a silné pravomoci na úrovni vlády ke koordinaci ICT aktivit resortů a řízení jednotných standardů ICT státu. Zmocněnec vlády bude vytvářet koncepce, strategie a standardy a bude mít pravomoci vynucovat jejich dodržování.

Odpovědnost za realizaci ICT systémů zůstává na jednotlivých resortech. Úkolem ministrů jednotlivých resortů pak bude zajistit dodržování jednotných standardů ICT státu, plánovat strategie a rozvoj ICT společně se zmocněncem vlády, poskytnout mu plnou podporu pro výkon jeho agend a plnit úkoly a plány uložené na úrovni vlády. ICT rozpočet jednotlivých resortů bude připravován ve spolupráci se zmocněncem vlády – je důležité, aby se IT plánovalo dopředu, nejpozději s legislativním plánem resortů a vlády.

Nástroje, které bude ke své práci využívat, jsou Rada vlády pro informační společnost (RVIS) a Odbor hlavního architekta ministerstva vnitra (OHA) se kterými úzce spolupracuje.

Spolupracující osoby budou využívat svoje zázemí na ministerstvech a nebudeme zřizovat žádný aparát pro chod centrální autority. Všechno bude nastaveno na úrovni kompetencí, kterými bude Zmocněnec a ministerstva disponovat. Řízení ze strany Zmocněnce bude probíhat přes řízení RVIS.

Předpokladem výkonu koordinačních kompetencí zmocněnce vlády je zejména úzká spolupráce s příslušnými odbory na všech ministerstvech, které mají aktuálně v kompetenci architektonické, metodické a finanční řízení ICT státu, centrální nákupy IT, digitální vysílání a elektronické komunikace. Úkolem ministrů těchto resortů bude poskytnout Zmocněnci vlády pro IT a digitalizaci plnou podporu pro výkon jeho agend.

Jsou nastaveny nějaké termíny pro konkrétní úkoly?

Za prvních 100 dní od jmenování zmocněnce by měl být vytvořen vládní akční plán s jasnými termíny, kdy budou které agendy jednotlivých ministerstev a státních úřadů zapojeny do digitálního Česka. Zároveň zkoncentrována IT agenda, definovány základní standardy platné pro státní správu tak, aby bylo možné centrálně řídit náklady, architekturu a dodávky projektů, za které Centrální IT autorita ponese přímou odpovědnost.

Problémem v oblasti digitalizace veřejných služeb je decentralizované řízení, kdy každý resort buduje ICT systémy samostatně. Resortům často chybí odborníci v oblasti ICT a jsou závislé na externích dodavatelích. To způsobuje roztříštěnost, nejednotnost, vysoké náklady, pomalé tempo rozvoje a ve výsledku nízkou úroveň digitálních služeb pro občany.

Celý text je přístupný předplatitelům Legislativního monitoru.

Přihlásit se Registrovat se Více informací
Jaká by měla být role státních ICT podniků?

Přínosem těchto podniků je jednak celková optimalizace (vyšší kvalita a bezpečnost provozu, zrychlení implementace, nákladová efektivita), ale hlavně uvolnění rukou jednotlivých vybraných resortů, aby se mohly věnovat digitalizaci agend na úrovni svých kompetencí, tedy na funkční a aplikační úrovni.

Státní ICT podniky můžou dále sloužit jako zdroj odborných pracovníků, které resorty nedokážou získat jako zaměstnance za tabulkové platy. Budou poskytovat kompletní služby systémové integrace, jako jsou konzultace s přípravou veřejných zakázek, projektové řízení, enterprise architektura apod.

Aby mohly tyto mechanismy fungovat v dostatečném rozsahu pro dosažení efektivity srovnatelné s komerčním sektorem a zároveň aby tyto služby mohly využívat vybrané resorty, je třeba vyřešit legislativní oporu pro zajišťování těchto služeb u vybraných informačních systémů.

Inspirujete se někde v zahraničí?

V jiných zemích EU, např. v Rakousku, Německu a Nizozemsku, je to, co popisuji, běžná praxe. Přestože ideálním cílovým stavem je jeden státní ICT podnik, rychlé slučování stávajících podniků by bylo kontraproduktivní. Rizikem je jednak nestabilita vyvolaná sloučením a masivními změnami ve vedení a personální struktuře podniků („rozbití“ fungujících struktur) a zároveň zpoždění rozvoje. Doporučenou variantou je zavedení společných standardů pro řízení státních podniků a rozdělení kompetencí.

Co by měla dělat IT oddělení na jednotlivých ministerstvech?

Zaměřit se primárně na rozvoj IT řešení přímo podporujících agendy v jejich kompetenci, zejména na jejich analytické a aplikační stránky. Pro komoditní a standardní ICT služby (infrastruktura, provozní aplikace atd.) by měly v maximální míře využívat jak sdílené služby státních ICT podniků u vybraných systémů (ideálně právními předpisy), tak i komerční části eGovernment Cloudu, dodávky třetích stran a centrálních nákupů.

Jaké jsou tedy cíle Vaší mise?
  • Všechny ICT projekty musí mít business case a jasný přínos pro občana a státní organizace
  • Potřebujeme zavést a stanovit pro všechny státem dodávané služby SLA. Jenom tak je možné využívat je a vyžadovat jejích využívání.
  • Zrychlení rozvoje digitalizace veřejných služeb a eGovernmentu. Důraz na principy „digital by default“, „občan/podnikatel/instituce zákazníkem“ a na jednotnou uživatelskou zkušenost (UX). Cílem jsou jednoduché digitální služby státu pro občany a podnikatele. Zavedení inovativních technologií.
  • Optimalizace provozu ICT státu využitím sdílených služeb státních ICT podniků a komerční části eGovernment Cloudu – standardizace, urychlení nákupu, zvýšení kvality a bezpečnosti, snížení nákladů.
  • Standardizace architektury ICT státu, využití sdílených ICT služeb, využití architektury spolupracujících mikroslužeb. Rozbití závislosti na dodavatelích, jednodušší soutěžení více malých zakázek pro více dodavatelů. Jednoduchost a jednotnost uživatelských rozhraní. Opendata a API pro veřejné použití.
  • Zajištění ICT odborníků/konzultantů pro ICT státu i jednotlivých resortů, zvýšení „IT inteligence“ státu ve vztahu k dodavatelům. Problémem resortů je vysoká cena ICT odborníků a neschopnost zaměstnat dostatek kvalitních lidí. Možnost využití státních ICT podniků nebo standardizovaných rámcových konzultačních kontraktů.

Pracovní zkušenosti i podrobnosti o studiu Vladimíra Dzurilly si můžete prohlédnout na jeho LiknedIn profilu.

 Jiří Reichl