Osobní monitory kvality ovzduší zpřesňují smogové mapy ve městech

Senzor změří počet škodlivých látek ve vzduchu a odešle data do chytrého telefonu. Uživatel tak snadno vyhodnotí, zda půjde ven, nebo zůstane doma.

Na trh přichází nová generace dostupného přenosného senzoru kvality ovzduší. Uplatní se zejména ve městech, kde pomáhá obyvatelstvu i úřadům.

Dokud se Janet Dietzkameiová přestěhovala v roce 2003 do kalifornského Fresna, nevěděla, co je to astma. Jenže jednoho dne, o pět let později, se dnes třiasedmdesátiletá Deitzkameiová ocitla na jednotce intenzivní péče, protože nemohla popadnou dech. Americká plicní asociace už několik roků řadí Fresno k městům s nejhorší kvalitou ovzduší v rámci celých Spojených států.

Od té doby se Janet při špatných rozptylových podmínkách zdržuje uvnitř svého bytu. Ale ani to časem nepomáhalo. Někdy docházelo k tomu, že nemohla venku dýchat i tehdy, když index kvality ovzduší dosahoval bezpečných hodnot. „Zkrátka jsem nemohla venku dýchat. Nepomáhalo nic, jen jsem lapala po dechu,“ uvedla pro portál CityLab.com.

Teprve až letošní zimu si Janet Dietzkameiová mohla oddychnout, a to díky novému senzoru, který měří znečištění venkovního vzduchu. Stojí 250 dolarů (asi 5,5 tisíce korun). Dá se umístit kamkoli a je schopen každou minutu odesílat naměřená data. Uživatel tak získá daleko přesnější údaje o tom, jak kvalitní vzduch je možné v ten který den dýchat. Zatímco standardní měřiče kvality ovzduší bývají ve městech rozmístěny poměrně řídce, tento přenosný monitor z dílny společnosti Purple Air má jednoznačnou přednost v tom, že data sbírá v bezprostředním okolí svého majitele.

De facto osobní měřáky vzduchu mohou značně zpřesnit obrázek o tom, jak kvalitní vzduch v různých částech města se nachází, a to v reálném čase. Při dostatečně husté síti těchto individuálních stanic je možné získat spolehlivá data, která se dají využít k daleko efektivnější regulaci například dopravy ve městě s cílem zabránit negativním dopadům smogových situací, či dokonce smogovým situacím samotným.

Fresno i Salt Lake City

Fresno však není prvním ani jediným místem v USA, kde malé přenosné monitory vzduchu nacházejí své využití. Na západě státu Colorado už skupina lidí zajímajících se o čisté životní prostředí – Občané za čistý vzduch – rozmístila ve městě Grand Junction na tucet těchto měřičů. V oblasti, která je pravidelně zmítána lesními požáry, hustou nákladní dopravou či znečištěním zplodinami ze spalování zemního plynu, jsou prý taková zařízení nutná k přesvědčení úřadů, aby se o tamní kvalitu ovzduší začaly zajímat.

Senzory se ale dají najít i ve větších amerických městech, jako je Salt Lake City. Právě dějiště zimních olympijských her z roku 2002 je na usazování špinavého vzduchu poměrně náchylné. Nachází se totiž v jakési kotlině, kde se zejména v zimním období často tvoří inverze. Město je tak pravidelně zakrýváno smogovou čepicí, pod níž obyvatelé trpí po řadu dní, někdy i týdnů.

„Když jsou kvůli špatné kvalitě vzduchu zrušené vycházky o přestávkách ven, tak se o to, co dýcháme, pochopitelně naši žáci zajímají,“ řekla Shea Wickelsonová, učitelka chemie ze Salt Lake City. A nejen to. Studenti začínají také přemýšlet o tom, jak se liší vzduch uvnitř a vně budov, jak ke znečištění ovzduší přispívá automobilová doprava nebo jak by bylo možné kvalitu vzduchu zlepšit.

Špinavý vzduch vede k cukrovce

Zájem nastupující generace o ovzduší by měl být potěšujícím zjištěním. Nová studie totiž ukázala, že znečištění vzduchu jde ruku v ruce se vznikem a rozvojem diabetu druhého typu. Hlavními spouštěči jsou přitom nečistoty vypouštěné osobními i nákladními automobily, které jsou poháněné standardními spalovacími motory.

Studie byla publikována portálem The Lancet Planetary Health a podílelo se na ní několik vědeckých kapacit z celého světa. Výsledky mimo jiné ukázaly, že špinavý vzduch je zodpovědný za přibližně čtrnáct procent případů této choroby. Jen ve Spojených státech v důsledku dýchání znečištěného vzduchu onemocní cukrovkou druhého typu kolem 150 tisíc lidí ročně.

Výzkum byl prováděn na 1,7 milionu Američanů, kteří byli pozorováni průměrně 8,5 let a výsledky byly porovnány se dřívějšími studiemi tohoto typu, pocházejícími z různých zemí světa. Vědci došli k závěru, že v roce 2016 došlo kvůli znečištění vzduchu k propuknutí diabetu druhého typu u více než osmi milionů lidí.

Výzkumníci při tom pečlivě analyzovali běžné faktory, které cukrovku způsobují, jako nadváha a obezita, a podařilo se jim spolehlivě izolovat vliv špinavého vzduchu. Vyšlo najevo, že nejnebezpečnějšími jsou částice o velikost 2,5 mikrometru, což je třicetkrát menší než tloušťka lidského vlasu. Jde současně o částečky, které jsou v největším objemu emitovány výfukovými plyny ze spalovacích motorů. Navíc ani tolik nezáleží na jejich koncentraci ve vzduchu, stačí, že se v něm v nějakém množství vyskytují.

-zm-