Oslo proti autům: do sedmi let dvakrát více cyklistů

Ráj cyklistů. Do roku 2025 má mít Oslo v ulicích dvojnásobný počet lidí, kteří se budou po městě pohybovat a kole.

Norská metropole chce do roku 2019 zakázat autům vjezd do centra. Už přes rok pracuje na nových cyklostezkách. Jenže staré zvyky se doposud měnily jen velmi pomalu.

Od poloviny první dekády 21. století se Oslo rozrůstá mnohem rychleji než kterékoli jiné evropské město. Stojí za tím zejména zvyšující se porodnost, prodlužující se střední délka života a rekordní objem imigrace. Norsko navíc bylo jedna z mála evropských zemí, kterých se téměř nedotkla finanční krize.

Když se navíc projíždíte kolem přístavu, známky hospodářského boomu máte jako na dlani: hotely na pobřeží a velká obchodní centra, kde dříve stály průmyslové podniky. „Veřejná doprava je na hranici své kapacity,“ řekl portálu CityLab.com. Øyvind Aas, šéf komunikace Norské cyklistické asociace a bývalý profesionální cyklista na horských kolech.

Do sedmi let dvakrát více

Aby bylo Oslo schopno svůj rozmach nejen absorbovat, ale i udržet, rozhodlo se město rozšiřovat prostor pro dopravu na bicyklech. Do roku 2025 plánuje zdvojnásobit objem tohoto druhu dopravy tak, aby dosáhl šestnácti procent.

Nicméně jeden cíl je ještě blíž. Do konce příštího roku chce Oslo zakázat vjezd automobilům do svého centra. Poměrně ambiciózní plán, vyhlášený v roce 2015, chce norská metropole zrealizovat mimo jiné skrze odstranění stovek parkovacích míst. Na jejich místě plánuje vybudovat kolem šedesáti kilometrů nových a moderních cyklostezek, respektive jízdních pásů pro cyklisty. A k tomu ještě několik miniaturních parků.

Již dnes je vjezd automobilem do centra Osla poměrně draze zpoplatněn včetně parkování v centru. A zdá se, že to funguje: rapidně se snížil objem dojíždění včetně dopravních zácp a emise skleníkových plynů. Do konce roku 2019 má být asi 1,3 kilometru čtverečního v centru města kompletně bez aut. Již dnes je téměř vše dokončeno.

Parkoviště pryč

Místní radnice začala své plány realizovat v létě 2017, jako první přišlo na řadu odstranění parkovišť a vysázením květin a stromů. Brzy poté se už rozvíjel „červený koberec“ jízdních pruhů pro cyklisty. Mnoho z nich už muselo splňovat nové standardy, které byly vyhlášeny v roce 2016. Týkají se především přísnějších požadavků na bezpečnost cyklistů. Ty předchozí, které vznikly v polovině minulého století, už byly skutečně velmi zastaralé. A rozhodně by nevyhovovaly cílům, které si Oslo stanovilo.

Hlavní rozdíl tkví v tom, že národní norská norma stanovuje minimální šířku jízdního pruhu pro cyklisty na 1,8 metru, zatímco Oslo přidalo nad rámec tohoto standardu ještě sedmdesát centimetrů. Stejně tak jsou osazeny dobře viditelným dopravním značením a mají mnoho barevně odlišených bezpečnostních prvků. A jsou od ostatních druhů dopravy stavebně odděleny.

Mohlo by se zdát, že Oslo oproti ostatním severským městům v cyklistice poněkud zaostává. Ještě před druhou světovou válkou byla kola v dopravě zastoupena poměrně hojně. Ještě do 60. let obchodní restrikce rozvoji automobilismu bránily. Po jejich odstranění a objevu ropných ložisek v Severním moři pak udělaly své. Míra vlastnictví automobilů rychle vzrostla a Norsko se stalo jednou z nejautomobilovějších zemí v Evropě.

Patnáct kilometrů ročně

Jízdní kola byla díky tomu fakticky zapomenuta. A to i přesto, že radnice Osla měla ještě v polovině minulého století velké plány na vybudování sítě cyklostezek. Ty ale nikdy nebyly zrealizovány. Nic významného se nezačalo dít ani po roce 2010, kdy tamní radnice zřídila samostatný odbor, který se otázkou cyklistické dopravy zabývá. Mezi lety 2005 a 2015 bylo vybudováno jen 1,5 kilometru jízdních pruhů pro kola ročně.

Dnes chce Oslo toto číslo zdesetinásobit. „Nejdůležitějším faktorem pro rozvoj cyklistiky je existence dostatečné a bezpečné dopravní infrastruktury,“ řekla portálu CityLab.com místostarostka Osla Marie Nguyen Bergová, která má ve své gesci problematiku životního prostředí a dopravy.

Svět si úsilí hlavního norského města všímá. Prakticky každé další město, které má co do činění s plánováním rozvoje cyklisticky, se Oslem inspiruje. A z pověsti metropole těží i celé Norsko. Není to už jen země fjordů, lesů a nedotčené přírody, ale i země cyklistům zaslíbená.

-zm-