Ochlazování měst není žádná věda. Přesto to děláme málo

Silnice nabílo. Los Angeles může pomocí opatření vedoucích k ochlazení městského vzduchu ušetřit až desetinu svého HDP.

Možná jste se s tím setkali také. Za horkého letního dne procházíte městským parkem, v tom ale odbočíte na ulici lemovanou vysokými domy. Jako byste z lednice vešli rovnou do sauny.

Vědci pro tento jev mají vlastní termín – efekt městského tepelného ostrova. Mnohá měření ukazují, že těžce urbanizovaná místa jsou o jeden až tři stupně Celsia teplejší než jiná. Nejen že přispívají ke globálnímu oteplování, ale také se podepisují na zvýšené biologické zátěži městských obyvatel. S postupující urbanizací se to zřejmě bude jen zhoršovat.

Mnohá města se snaží tento problém řešit, nicméně jedná se o běh na dlouhou trať. Horký vzduch vznikající ve městech má přímou souvislost s tím, jak byla sídla v minulosti budována. Ulice lemované bloky vysokých budov (a nemusí se jednat zrovna o mrakodrapy) brání přirozenému ochlazování městské atmosféry. Na chodníky, silnice i střechy budov byly použity vesměs materiály tmavé barvy, které absorbují teplo nesrovnatelně více než povrchy světlé nebo přírodní.

Deset procent HDP

Právě půda dokáže zadržet dešťovou vodu, která se po vysvitnutí slunce odpařuje a vzduch je tak přirozeným způsobem ochlazován. Jestliže ve městě převládají povrchy jako asfalt, beton, tašky nebo bitumen, dešťová voda po nich steče do kanalizačního systému. Ze země se tak vody odpaří minimum. Vlastně jen to množství, které se zachytilo na zmíněných površích. K ochlazení atmosféry to však zdaleka nestačí.

Další přírodní „klimatizací“ jsou stromy. Těch se ale ve městech také nedostává, byť se v některých z nich situace lepší. Stromy pomáhají hned několika způsoby. Jednak chrání zemský povrch před dopadem slunečních paprsků, jednak do okolí uvolňují vlhkost, která odvádí vypařováním teplo. Jenže tyto ochlazovací efekty stromů jsou vyváženy dopady lidské aktivity ve městech. Ať už jde o dopravu, průmysl nebo ochlazování interiérů budov za pomoci klimatizačních jednotek.

Vedle negativního dopadu na životní prostředí potažmo zdraví městské populace, má zvýšená teplota ve městech také své přímé ekonomické náklady. Podle jedné studie, na kterou odkazuje portál CityMetric.com, je efekt městského tepelného ostrova na Floridě zodpovědný za více než 400 milionů dolarů ročně jen v podobě vyšší spotřeby elektrické energie kvůli využívání klimatizací v budovách. Další miliony dolarů je nutné přičíst za zvýšené emise skleníkových plynů nebo riziko letních blackoutů (výpadků elektrické sítě). Časopis Nature loni publikoval analýzu, jejíž autoři odhadli celkové náklady přehřátých měst na jedno až deset procent ročního HDP. Autoři studie svůj výzkum prováděli na tisícovkách měst po celém světě.

Plánujme s rozmyslem

Řešení tohoto problému je vlastně obsaženo v popisu jeho příčin. Jestliže budovy mají střechy, které přitahují sluneční paprsky, pak nezbývá, než je pokrýt materiálem, který paprsky odráží. Již stojící budovy zřejmě neodstraníme. Budoucí výstavbu však lze plánovat efektivněji právě s ohledem na přirozenou schopnost městského vzduchu se ochlazovat. Stejně tak by územní plány měly počítat s plochami pro výsadbu parků a dalších zelených ploch.

Města mají v tomto ohledu co dohánět. Zatímco v případě řešení emisí skleníkových plynů si již vedou poměrně dobře, na vysokou městskou teplotu zatím příliš zřetel brán není. Ale blýská se na časy. Dokonce bez ohledu na to, jak aktivní jsou radnice. V New Yorku například existuje už dvacet let nezisková organizace Cool Roof Initiative sdružující tisíce dobrovolníků, kteří na bitumenové střechy budov nanášejí materiály odrážející sluneční záření.

Los Angeles zase odstartovalo projekt, v jehož rámci se mají začít silnice natírat světlou barvou. Cílem je snížení teploty o tři stupně Celsia během příštích dvaceti let. Peking se chystá zavádět opatření pro snižování smogu v ulicích. V jiných městech pro změnu najdeme plány na podporu „zelených“ střech. Zatím jde jen o malé střípky, které mohou v dostatečném počtu složit mozaiku, jejímž výsledkem bude příjemnější klima pro život ve městech.

-zm-