Obyvatelé Kodaně si mohou zalyžovat. Na střeše spalovny odpadů

Copenhill. Střechu kodaňské spalovny odpadů pokrývá umělá sjezdovka. Zalyžovat si na ní bude možné od letošního května.

Nápad umístit na střechu kodaňské spalovny odpadů sjezdovku získal několik ocenění v architektonických soutěžích.

Může to být první spalovna odpadů, kterou by chtěl ve svém okolí každý. Projekt Amager Bakke, jak se moderní spalovna jmenuje, funguje už od téměř dva roky, ale teprve nyní je doslova obsypána rodinami s dětmi, jež chtějí vyzkoušet unikátní sjezdovku, která se vine po střeše shora až dolů.

„Bydlím blízko, a tak jsem mohl doslova v přímém přenosu sledovat, jak spalovna vyrůstala,“ řekl listu The Guardian Ole Fredslund, který si koncem minulého týdne přišel se svými dětmi nově otevřenou sjezdovku také vyzkoušet. „Skoro každý hovoří o tom, že tady máme novou sjezdovku a jen málokdo si uvědomí, že se lyžuje po budově spalovny odpadů,“ dodal s tím, že jde o velmi chytrou a promyšlenou stavbu.

Nahoru i dolů po koberci

Během pár minut vás nahoru vyveze soustava tří pojízdných gumových koberců. Po výstupu z něho stojíte na startu modré sjezdovky, jejíž povrch zakrývá koberec z něčeho, co připomíná zvířecí srst. Při dobré viditelnosti lze z vrcholu budovy, respektive sjezdovky, dohlédnout až na opačnou stranu průlivu Öresund, kde se rozkládá švédské město Malmö.

Za nápadem opatřit střechu kodaňské spalovny odpadů sjezdovkou stojí architektonická firma Bjarke Ingels Group (BIG), a to ještě předtím, než se vůbec koplo do země. A projekt už získal několik ocenění. Například časopis Time vyhodnotil Amager Bakke jako jeden z padesáti nejinovativnějších projektů roku 2011. Před dvěma lety putoval model stavby na výstavu do newyorského Muzea moderního umění.

Fasádu budovy tvoří hliníkové dílce, které časem obrostou zelení. V původním návrhu měl komín spalovny vypouštět kouřové kruhy, kdy by každý symbolizoval tunu zachyceného (a tedy nevypuštěného) oxidu uhličitého. Ze záměru ale nakonec sešlo. „Možná proto, že něco takového nikdo předtím nezrealizoval,“ uvedl pro The Guardian Patrick Gustafsson, manažer celého projektu.

Sjezdovka zatím funguje jen ve zkušebním režimu. Stále se ještě po budově pohybují dělníci v reflexních vestách, kteří provádí dokončovací práce. Zejména na koberci, po kterém se budou prohánět lyžaři.

„Střecha je velice strmá, vlastně na běžnou sjezdovku až příliš. Její průměrný sklon je pětačtyřicet procent,“ vysvětlil Gustafsson. „Nemůžete sem jenom nahrnout hlínu, musíte také najít způsob, jak zajistit, aby se nesesouvala. A také musíte ukotvit samotný koberec, ale i rostliny, které tu porostou. Začíná se to trochu komplikovat,“ dodal.

Kondenzované Alpy na břehu moře

Vybudování samotné sjezdovky stálo 92 milionů dánských korun, což je v přepočtu asi 317 milionů korun českých. Plně do provozu bude uvedena letos v květnu. Celá spalovna pak vyšla na více než patnáct miliard českých korun v přepočtu. Za rok má spálit na 400 tisíc tun komunálního odpadu.

Christian Engels, šéf Copenhillu, jak se sjezdovka na střeše spalovny oficiálně jmenuje, tvrdí, že chce obyvatelům Kodaně nabídnout kondenzovanou verzi dovolené v Alpách. „Celý balíček bude obsahovat permanentku na pohyblivý koberec, posezení v baru (apres ski), a to vše na tři až čtyři hodiny,“ řekl Engels. Lidé, kteří bydlí v nedalekém bytovém domě, mohli sjezdovku už vyzkoušet, a to za poloviční ceny skipasu oproti těm, za které se bude běžně prodávat.

Sklouznout se přišli ale i lidé pocházející z větších vzdáleností. „Musíte si na to zvyknout. Ale po pár jízdách už to jde a je to skvělé,“ řekl Guardianu Ricardo Karam, Brazilec, který vyučuje na Kodaňské univerzitě. Náruživý snowboardista se na otevření sjezdovky uprostřed dánské metropole prý těšil celou dobu, co se spalovna stavěla.

Lyžařům a snowboardistům pomáhá i jemná silikonová pasta, která se na umělohmotný koberec čas od času musí nanést. Zabezpečuje, že se skluznice kvůli tření doslova neutaví a lyže i prkno po koberci pojedou, jako byste se klouzali po přírodním sněhu.

-zm-