Na obce se řítí nový zákon o kontrole veřejných financí. Jeho zavedení bude stát stamiliony.

Po roce vypořádání připomínek a projednávání v legislativní radě vlády, dorazil do poslanecké sněmovny Zákon o řízení a kontrole veřejných financí. Prošel dvěma výbory, i když si poslanci o jeho potřebnosti nedělali příliš velké iluze.

Dva a půl tisíce připomínek, z toho polovina zásadních, s takovou porcí se museli vypořádat legislativci Ministerstva financí při projednávání nového zákona o řízení a kontrole veřejných financí. Celý proces trval více než rok. Půl roku zabralo vypořádávání připomínek, dalšího půl roku „ladili“ legislativci z Financí znění s experty Legislativní rady vlády. Při projednávání návrhu zákona ve Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj to uvedl náměstek ministra financí Tomáš Vyhnánek, který zákon představil poslancům. Zatímco v rozpočtovém výboru bylo projednávání zákona vcelku hladké, ve výboru pro veřejnou správu měli poslanci řadu kritických připomínek. Místopředseda výboru Petr Bendl vyjádřil znepokojení nad další regulací obcí, která se do sektoru veřejné správy tímto zákonem řítí. Stejného názoru byl i další místopředseda Václav Horáček, který označil chystaný zákon za zbytečný. Zpravodaj zákona Jan Klán se ve své zprávě pozastavil nad přílišnou regulací, kterou je oblast veřejné správy protkána. „Když si vezmeme výkon veřejné správy, čili fungování měst a obcí, tak každodenní činnosti je natolik regulována a poté kontrolována, že vlastně pro samou kontrolu není čas na nějakou smysluplnou práci. Je tolik nejhrůznějších kontrolních organizací, že se dá říct, že se nakonec kontrolují kontroloři sami. Zarážející je, tito kontroloři nemají na věc stejný názor, čili obec či město může u jednoho kontrolora projít a u druhého ne. Tento zákon zavádí další regulace a povinnosti představitelům měst a obcí, takže se obávám, že už opravdu nebude čas dělat reálnou práci,“ uvedl ve své řeči Klán.

Podle náměstka Vyhnánka má právě navrhovaný zákon sjednotit kontrolu veřejných financí a ve svém důsledku jak politickému vedení obcí a měst, tak úředníkům stanovit jasná pravidla, jak mají se svěřenými prostředky hospodařit. „Smyslem je moderní a efektivní kontrola nakládání s veřejnými financemi. I proto vyjednávání s připomínkovými místy trvalo tak dlouho, jelikož jsme velmi pečlivě ladili jednotlivé kroky a řešili námitky, které jednotlivé instituce měly,“ řekl Vyhnánek.

„Stávající systém finanční kontroly podle zákona o finanční kontrole je složitý a konkrétní postupy dle prováděcí vyhlášky značně nepřehledné. Nastavení systému finanční kontroly je v mnohých organizacích a územních samosprávních celcích dostatečné pro ochranu veřejných prostředků, ale pro nastavení řádného systému finanční kontroly u všech organizací veřejné správy, které hospodaří a nakládají s veřejnými prostředky, nedává současný zákon předpoklady,“ uvádí ministerstvo financí v důvodové zprávě k zákonu.

Se zavedením zákona budou mít spoustu práce hlavně kraje, obce a města. Ministerstvo financí již zahájilo řadu školení úředníků a další budou pokračovat. Podle zprávy o hodnocení dopadů regulace RIA ministerstvo očekává, že se náklady na proškolení zaměstnanců vyšplhají na 85 milionů korun. „Jednorázové náklady na úpravu software očekáváme ve výši 26,45 mil. Kč. Dále se očekává navýšení ročních nákladů v souvislosti s navýšením počtu interních auditorů u územních samosprávných celků o 46 mil. Kč a navýšení ročních nákladů v souvislosti s externím hodnocením kvality o 4,4 mil. Kč. Dále se očekávají dopady na státní rozpočet v souvislosti se zavedením nového systému řízení a kontroly veřejných financí, které přinese jednorázové náklady na proškolení zaměstnanců ve výši 337 500 Kč a jednorázové náklady na úpravu software ve výši 43,5 mil. Kč. Dále se očekává navýšení ročních nákladů v souvislosti s navýšením počtu interních auditorů ve státní správě o 4,3 mil. Kč a navýšení ročních nákladů ve státní správě a zdravotních pojišťovnách v souvislosti s povinností externího hodnocením kvality o 1,4 mil. Kč,“ uvádí zpráva.

Jiří Reichl