Obce na jejichž katastru se ukládá radioaktivní odpad si finančně polepší

Vláda dnes schválila zvýšení příspěvků pro obce, ne jejichž území se nachází úložiště radioaktivních odpadů. Nově budou mít nárok na 10. 000 korun ročně za každý metr krychlový uloženého odpadu v daném roce.

Nízkoaktivní odpady z jaderné energetiky se v Česku ukládají v povrchovém úložišti v areálu Jaderné elektrárny Dukovany, které leží v katastru obce Rouchovany. Zneškodnění nízkoaktivních odpadů z průmyslu, výzkumu a zdravotnictví pak řeší úložiště Richard u Litoměřic a Bratrství u Jáchymova. Platby za ukládání radioaktivního odpadu jsou příjmem takzvaného jaderného účtu, ze kterého získává prostředky Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Z něj jsou pak mimo jiné vypláceny příspěvky obcím.

„Z jaderného účtu bylo v letech 2015 a 2016 vyplaceno 144 milionů korun. Platby vychází z nařízení vlády a zákona o mírovém využívání jaderného paliva. Na základě stanovení průzkumného území či chráněného území sice nemusí nutně dojít k vybudování podzemního úložiště radioaktivních odpadů (zejména pokud průzkum ukáže, že daná lokalita není pro toto vybudování vhodná, anebo že jsou jiné lokality vhodnější), přesto však dochází k určitému vlivu na život v obcích, na jejichž katastrálním území se průzkumné či chráněné území nachází. Tato území mohou být omezena zejména ve svém dalším rozvoji, popřípadě jsou negativně ovlivněna dopady aktivit navázaných na samotný průzkum či na stanovení chráněného území, a příspěvky pomáhají tato omezení kompenzovat,“ uvedl na dotaz Ekonomického deníku mluvčí MPO František Kotrba.

 

Přehled příspěvků obcím vyplacených v roce 2016:

Lokalita Obec Rozloha Částka
Čertovka Blatno 13,42 km2 4 000 000,00 Kč
Lubenec 9,50 km2 3 449 906,80 Kč
Tis u Blatna 4,79 km2 2 036 358,00 Kč
Žihle 1,36 km2 1 007 824,20 Kč
Březový potok Chanovice 6,58 km2 2 573 801,70 Kč
Velký Bor 8,56 km2 3 168 611,40 Kč
Pačejov 2,92 km2 1 477 249,80 Kč
Maňovice 2,83 km2 1 448 943,60 Kč
Olšany 1,35 km2 1 005 967,20 Kč
Kvášňovice 0,86 km2 859 494,90 Kč
Magdaléna Jistebnice 17,44 km2 4 000 000,00 Kč
Nadějkov 4,79 km2 2 035 794,30 Kč
Božetice 1,35 km2 1 004 736,00 Kč
Čihadlo Lodhéřov 14,88 km2 4 000 000,00 Kč
Deštná 5,21 km2 2 164 004,70 Kč
Světce 3,64 km2 1 692 633,00 Kč
Pluhův Žďár 2,36 km2 1 306 952,40 Kč
Hrádek Rohozná 7,18 km2 2 755 437,30 Kč
Nový Rychnov 6,07 km2 2 422 460,40 Kč
Milíčov 2,97 km2 1 490 494,20 Kč
Hojkov 4,31 km2 1 892 526,90 Kč
Cejle 2,02 km2 1 206 112,20 Kč
Dolní Cerekev 1,76 km2 1 126 644,00 Kč
Horka Hodov 9,60 km2 3 480 113,70 Kč
Rohy 5,37 km2 2 211 565,20 Kč
Oslavička 3,41 km2 1 624 478,10 Kč
Budišov 2,93 km2 1 478 508,90 Kč
Nárameč 2,25 km2 1 276 407,00 Kč
Vlčatín 1,87 km2 1 159 755,00 Kč
Osové 1,03 km2 910 379,40 Kč
Rudíkov 0,99 km2 897 293,10 Kč
Oslavice 0,80 km2 839 484,90 Kč
Kraví hora Střítež 5,78 km2 2 332 512,30 Kč
Drahonín 3,47 km2 1 642 247,40 Kč
Moravecké Pavlovice 3,43 km2 1 628 159,10 Kč
Bukov 1,83 km2 1 149 232,20 Kč
Věžná 2,17 km2 1 250 403,60 Kč
Sejřek 0,33 km2 699 291,60 Kč
Milasín 0,07 km2 620 754,30 Kč
Olší 0,03 km2 610 166,70 Kč

 

Vláda také plánuje vybudovat hlubinné úložiště radioaktivního odpadu. To by mělo vzniknout v roce 2065. V současné době prověřováno sedm lokalit, kde by mohlo vzniknout, jedná se o: Březový potok (Plzeňský kraj); Čihadlo a Magdaléna (Jihočeský kraj); Horka, Hrádek a Kraví hora (na Vysočině) a Březový potok (Plzeňský kraj.

Podle současných plánů ministerstva a vlády by se měl v roce 2025 počet průzkumných lokalit snížit na dvě. Obce sousedící s těmito vybranými lokalitami pak budou dostávat 600.000 Kč ročně a dále příspěvek ve výši 0,60 Kč ročně za každý m2 katastrálního území obce, na němž  je chráněné území stanoveno. Tento příspěvek budou obce dostávat po celou dobu platnosti chráněného území, ve finální lokalitě tedy až do roku 2065. Dále obcím bude náležet jednorázový příspěvek z jaderného účtu ve výši 50 milionů korun. Po roce 2030 by měla být ve vybrané finální lokalitě zahájena výstavba podzemní laboratoře, která by měla přinést nová pracovní místa, rozvoj infrastruktury a dalších navazujících služeb.

Správa úložišť jaderného odpadu (SÚRAO) ke konci loňského roku  podala na Ministerstvo životního prostředí ČR žádost o prodloužení doby „Platnosti stanovení průzkumných území pro zvláštní zásah do zemské kůry (PÚZZZK)“ na všech průzkumných lokalitách. Důvodem žádosti je podle SÚRAO fakt, že se nepodařilo ve velmi krátkém termínu od nabytí právní moci stanovení průzkumných území (polovina r. 2015) provést všechny důležité terénní práce a připravit tak podklady pro vyhodnocení lokalit před rozhodnutím o zúžení jejich počtu na čtyři tak, jak je toto stanoveno v plánech činnosti SÚRAO schvalovaných vládou.

Podle ministerstva průmyslu lze jedině na základě provedení průzkumných prací dostatečně posoudit a zhodnotit dlouhodobou bezpečnost a dopady na životní prostředí.

Bezpečnost je prioritou

Úložiště jaderného odpadu musí podle všech regulí zajistit bezpečnost v řádech statisíců let, což se zdá jako nadlidský úkol.

Zcela klíčový pro bezpečnost je již samotný výběr optimální lokality. Vyhořelé jaderné palivo a vysokoaktivní odpady totiž musí být ukládány do hloubky kolem 500 metrů, do stabilního horninového podloží. Kritéria jsou mimořádně náročná a jsou dána zákonnými předpisy a mezinárodními doporučeními. Kontrolou a dodržováním těchto předpisů je pověřen Státního úřad pro jadernou bezpečnost. Zpráva k hodnocené lokalitě vždy bude velmi podrobná, s vědecky podloženými důkazy a argumenty podporujícími v ní uvedená tvrzení.

Dokumentace, na základě které ve Finsku povolili výstavbu hlubinného úložiště (jež je považováno za nejlepší na světě), měla několik svazků a zaplnila by jednu místnost. Neméně důležité je i stanovisko dotčených obcí. Teprve po pečlivém posouzení všech těchto faktorů by měla být v roce 2025 vybrána finální a záložní lokalita pro úložiště.

Finální rozhodnutí učiní vláda na základě předložené dokumentace, která se bude opírat o výsledky hodnocení lokalit ze všech výše uvedených aspektů. Její součástí bude i postoj obcí na dotčeném území. I po výběru finální lokality bude téma bezpečnosti zásadní prioritou. Ve vybrané a vládou odsouhlasené lokalitě bude vybudována podzemní laboratoř, která bude přímo na místě detailně studovat podmínky, možnosti a rizika uložení radioaktivních odpadů. Teprve kolem roku 2050 bude zahájena samotná stavba úložiště, která potrvá zhruba 15 let.

 

Jiří Reichl