Nová pravidla pro crowdfundingové platformy v EU. Co navrhují europoslanci?

Výbor Evropského parlamentu pro hospodářské a měnové záležitosti (ECON) chce zlepšit možnosti přeshraničního investování, ochránit investory a sjednotit pravidla fungování vnitřního trhu.

Crowdfundingové platformy jsou stále častějším zdrojem kapitálu nejen pro začínající podniky a start-upy všeho druhu. Crowdfunding se stal rovnocenným soupeřem tradičním bankovním půjčkám nebo formám „angel“ investování, a není se čemu divit. Díky své dostupnosti a jednoduchosti, se kterou můžou tradiční exkluzivní formy investování jen těžko soupeřit, se dá očekávat, že popularita online crowdfundingových platforem i nadále poroste. Evropská unie se rozhodla na tento růst reagovat zavedením nové regulace a formy ochrany investorů.

V rámci jednotného trhu Evropské unie je kontrola crowdfundingových platforem stále doménou národních států. Nová evropská pravidla si dávají za cíl současnou situaci zjednodušit a sjednotit. Hospodářský a měnový výbor Evropského parlamentu odsouhlasil nové regulace, které mají „podpořit přeshraniční investování v rámci EU“ nebo „přísně ochránit investory“. Co tedy výbor Evropské komisi navrhuje?

Limit 8.000.000 €

Oproti původnímu návrhu Komise odsouhlasil výbor navýšení limitu pro crowdfundingové kampaně z jednoho milionu euro na 8 milionů euro. V praxi to znamená, že při současném kurzu by se roční limit rovnal 206.400.000 Kč na jednu kampaň. Vzhledem k tomu, že se o velikosti limitu bude ještě jednat s Evropskou komisí, dá se tato částka považovat především za horní hranici pro vyjednávání.

Větší ochrana investorů

Za investora se dá považovat jakýkoliv byť i potenciální přispěvatel do crowdfundingové kampaně. Krom toho, že by nově měly platformy poskytovat jasné informace o rizicích spojených s investováním včetně rizika insolvence, navrhl Hospodářský a měnový výbor, aby crowdfundingové stránky rovněž zveřejňovaly každoroční podíl nesplněných projektů. Zároveň by měli mít investoři přístup k základním informacím týkajících se vybraného projektu. Vypracování takových informací má mít na starosti zadavatel crowdfundingové kampaně.

Střet zájmů

Samotné crowdfundingové platformy se podle nového návrhu sice mohou finančně podílet na podpoře projektů zveřejněných na jejich stránkách, ale musí tak činit transparentně. Zároveň je velikost podpory i tak limitovaná. O případném vstupu platformy do kampaně se má klient dozvědět s dostatečným předstihem. Zároveň musí platformy umožnit všem svým klientům bezplatné podání stížnosti. S tím se pojí i zveřejnění všech přijatých stížností a zpráv o tom, jak byly vyřešené.

Poslední slovo na státech

I nadále musí podle návrhu crowdfundingové platformy získat povolení od národních úřadů, pod které legislativně spadají. Tím jde však návrh výboru proti návrhu Komise, která by nejradši svěřila dohled přímo ESMA (Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy). Výbor oproti tomu navrhuje, aby každý stát určil, pod kterou instituci platformy spadají a o výsledku poté ESMA informoval.

Co dál?

Návrh Hospodářského a měnového výboru byl přijat 38 hlasy pro, proti hlasovalo 5 zúčastněných, nikdo se nezdržel hlasování. Návrh díky tomu postupuje dále v procesu do fáze vyjednávání s Evropskou komisí a Radou ministrů, kde může dojít k značným úpravám.

Filip Hanka