Nerostné bohatství Česka je ohrožené, vláda chce zakázat těžbu cizincům

Těžba uranu. Měření radiace. Foto: Diamo

Zájem těžebních organizací o nerostné bohatství Česka se stupňuje, je potřeba zvýšit ochranu nalezišť a důsledně prosazovat národní zájmy při jejich dobývání. Čekat na legislativní změnu není čas, ta přijde na řadu až v budoucnu. To je vzkaz Ministerstva průmyslu vládě.

Současná legislativa nestanovuje jednoznačná omezení pro těžbu v ložiscích, které patří státu. Pro Ministerstvo životního prostředí je tak obtížné odmítnout ty, kdo žádají stanovení průzkumných území. Těžební organizace tak ale automaticky získává i přednostní právo na určení dobývacích prostorů. Ne vždy je tak majetek státu využíván efektivně a v nejlepším zájmu státní kasy.

Okamžitou ochranu si podle Ministerstva průmyslu zaslouží suroviny s aktuálním nebo potenciálním mimořádným významem pro tuzemské podniky – třeba lithium, tantal, zirkonium, titan a řada dalších.

 

Nejbližší úpravu Státní surovinové politiky očekává MPO až v roce 2020 (státní strategii využívání nerostného bohatství schválila vláda v polovině letošního roku), chce ale co nejdříve zavést nové  podmínky pro průzkum a využívání ložisek. Strategické suroviny se nebudou vůbec těžit v případě, že to nebude odpovídat strategickému zájmu státu. Velmi zjednodušeně řečeno tedy bude podle materiálu platit: Těžbu povolíme jen pokud surovinu využijí zdejší firmy. Průzkum navíc budou provádět výhradně  státní organizace Česká geologická služba (ČGS) a DIAMO. DIAMO bude mít na starosti i osvojování ložisek uranu, kde jsou vyšší ekologická a bezpečnostní rizika.

Oba státní podniky mají teď za úkol prozkoumat ložiska strategických surovin a ocenit je, projdou si i žádosti o průzkumy a budou mít na starosti jejich ochranu. Kde a co je možné efektivně v Česku těžit mají hlásit vládě. Ačkoliv je území Česka dobře zmapované tradičními metodami, je možné, že o existenci ložisek surovin, které se začaly využívat až v posledních dvaceti letech, nemá vedení země ani tušení.

Pokud vláda návrh schválí, mělo by být také snazší neprodlužovat platnost už vydaných povolení průzkumných území a souhlasů ke stanovení dobývacích prostor.

Některé zásoby v Česku přitom můžou být i světového významu. Ještě v roce 2016 byly zdejší celkové evidované zásoby lithia 160 000 tun. Letos dokončený průzkum na Cínovci ale ukázal, že číslo může je asi desetkrát vyšší. To představuje zhruba 3 % světových zdrojů. Právě ložiska na Cínovci ale podle MPO ukazují, jak se nakládá s podzemním bohatstvím Česka. Evropská pobočka australské společnosti EML Geomet získala od MŽP povolení k průzkumu a i souhlas ke stanovení dobývacího prostoru pro již prozkoumaná ložiska. „Po udělení předchozího souhlasu již ztrácí stát reálnou kontrolu nad tím, kdo bude těžit a jak bude nakládáno s vytěženým nerostem,“  uvádí zpráva MPO. Přitom u komodit s vysokou jednotkovou cenou jako je lithium (nebo např. wolfram) lze očekávat, že vytěženou surovinu firma odveze do zahraničí tak, aby na ní vydělala co nejvíc.

Vanda Kofroňová