MŽP si chce koupit souhlas obcí, tvrdí odpůrci jaderného úložiště

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) prodloužilo platnost několika průzkumných území pro hledání hlubinného úložiště jaderného odpadu do konce letošního roku. Podle Platformy proti hlubinnému úložišti chce obcím umožnit, aby dostaly z jaderného účtu motivační příspěvky přes 51 milionů korun, a koupit si tak jejich souhlas. Mluvčí MŽP Petra Roubíčková dnes ČTK řekla, že vyjádření platformy považuje za nehorázná a že při splnění zákonných podmínek nemá úřad jinou možnost než povolení prodloužit.

Příprava úložiště má do roku 2020 stát 1,7 miliardy korun. Mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti Petr Nohava, starosta obce Pluhův Žďár na Jindřichohradecku v tiskové zprávě uvedl, že ministerstvo prodloužilo platnost průzkumných území pro geologické práce na lokalitách Březový potok poblíž Horažďovic, Čertovka u Lubence a Magdaléna u Jistebnice na Táborsku z konce roku 2016 na konec letošního. Stejné rozhodnutí má padnout i pro Čihadlo u Lodhéřova na Jindřichohradecku.

„K provedení geologických prací jsou průzkumná území dle Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) v letošním roce nepotřebná. Protože prodloužení může nabýt právní platnosti až v posledních dnech roku, ukazuje se skutečný důvod – umožnit vyplacení motivačních příspěvků pro obce v celkové výši převyšující 51 milionů korun z jaderného účtu. Jestliže bude stejným způsobem zpětně prodloužena platnost průzkumných území i pro zbývající tři lokality v kraji Vysočina, odčerpá se z jaderného účtu dalších 42 milionů. Souhlas obcí ale nelze koupit,“ uvedl Nohava.

Ministerstvo to odmítá. „Ministerstvo životního prostředí nemá v kompetenci správu jaderného účtu ani s ním nemá nic společného. Pokud SÚRAO naplní literu zákona, pak MŽP nemá jinou možnost než prodloužit průzkumná povolení, a tak se také stalo,“ uvedla Roubíčková.

Platforma proti hlubinnému úložišti sdružuje 23 obcí a měst a 12 spolků. Mezi zvažované lokality pro stavbu úložiště patří Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březový potok poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Magdalena na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku, Hrádek na Jihlavsku, Horka na Třebíčsku a Kraví Hora na Žďársku.

Geologický výzkum byl zahájen také v okolí obou tuzemských jaderných elektráren v Dukovanech a Temelíně. Čtyři lokality mají příští rok postoupit do užšího výběru, následně, pravděpodobně v roce 2025, bude vybrána definitivní.

Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. Náklady na jeho stavbu a provoz mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren.

-čtk-