MPSV hodlá zrušit od ledna 141 míst, obsazených je 40, změny se dotknou i IT sekce

141 pracovních či služebních míst hodlá zrušit od 1. ledna Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, vedení resortu tak plní zadání Vlády nutnosti redukce počtů státních zaměstnanců a rušení neobsazených pracovních míst. O plánovaných změnách jednal i výbor pro sociální politiku poslanecké sněmovny. Zabývat by se jí měla dnes vláda.

Tradičně napjaté. Tak se dá označit minulotýdenní jednání Výboru pro sociální politiku, který mimo jiné projednával i navrhovanou systemizaci Ministerstva práce a sociálních věcí, která je plánována od 1. ledna 2019. Poslancům se nelíbilo zejména plánované spojování sociálních a pojistných dávek a změny na úseku sociálně-právní ochrany dětí.

Podle informací státního tajemníka Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (MPSV) Jiřího Biskupa, který oznámil svůj odchod z ministerstva ke konci roku,  hodlá ministerstvo zrušit 117 míst placených ze státního rozpočtu a 24 míst, která jsou placena z evropských fondů. Na MPSV bude zrušeno 35  míst placených ze státního rozpočtu, 24 míst z evropských fondů. Na České správě sociálního zabezpečení 39 míst, na Úřadu práce ČR 36, Státní úřad inspekce práce přijde o 6 míst a Úřad pro mezinárodně právní ochranu dětí 1 místo. Navrhovaná systemizace tak reaguje na usnesení vlády 379/2018, které stanovilo, kolik míst má být v jednotlivých resortech redukováno.

Podle mluvčí MPSV  Barbary Hanousek Eckhardové je plánovaná úspora 68,251 milionů korun, což však nezahrnuje případné odstupné pro stávající zaměstnance. „Státní zaměstnanci nebudou k 1. lednu propuštěni, zůstávají ve služebním poměru a budeme jim hledat jiné vhodné služební místo, na které bychom je mohli zařadit. Pokud by státní zaměstnanec nebyl převeden na jiné služební místo, protože žádné vhodné není volné, zařadí se mimo výkon služby, nejdéle však na 6 měsíců. V této době jsou stále hledána vhodná místa k zařazení. Až pokud by marně uplynula tato doba, služební orgán rozhodne o skončení služebního poměru,“ uvedla mluvčí MPSV na dotazy Ekonomického deníku.

Plánované změny na MPSV byly předmětem jednání Výboru pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Poslancům se především nelíbilo, že vedení resortu navrhuje sloučit problematiku pojistných a nepojistných sociálních dávek do jedné sekce a zejména zrušení odboru, který se zabýval ochranou dětí.  To potvrdil státní tajemník Biskup: „Je připravována transformace sekce správních činností a sociální politiky a zrušení odboru ochrany práv dětí a zrušení odboru rodinné politiky a stárnutí. Nově zřizován odboru rodinné politiky a ochrany práv dětí. Dojde tak k propojení důležitých složek rodinné politiky státu a k rozšíření komplexnosti pojetí rodinné politiky a zefektivnění řešení důležitých témat a jejich funkčnosti. Spojením dvou odborů přinese rychlejší komunikaci a zjednodušení systémů na vyplácení dotací,“ přečetl z navrhované systemizace Jiří Biskup. To se nelíbilo poslanci Aleši Juchelkovi (ANO), který řekl, že považuje sloučení problematiky sociálních a pojistných dávek do jednoho odboru za šílené. „Argument, že se zrychlí komunikace a vyplácení dotací a je to důvodem pro zrušení OSPODu je nesmysl. Víme, že oba obory jsou v krizi a zaslouží si specializované vedení,“ dodal rozladěný Juchelka, který položil otázku, na kterou nedostal odpověď. Ptal se státního tajemníka, proti komu je systemizace namířena, že dochází k tak masivním převodům odborů a oddělení. „Zajímalo by mne, koho se chce vedení MPSV zbavit,“ položil řečnickou otázku Juchelka.

„Systemizace se provádí každý rok od doby platnosti zákona o státní službě. Většinou se připravuje k 1. lednu, může se připravit i během roku, ale k tomu musí být závažné podmínky. Ten impuls byl v první řadě na základě rozhodnutí vlády, podle kterého se musela redukovat systemizovaná místa. Od této chvíle se začaly odvíjet úvahy o změnách v celém resortu MPSV,“ řekl k tomu pouze Biskup. S tím, že o spojení pojistných a nepojistných oblastí se uvažovalo při každé systemizaci. „Je to v podstatě otázka názoru. Je potřeba si uvědomit, že tyto dvě části bývají často provázané. Myslím si, že to není úplně špatná myšlenka. Pokud jde o osobu náměstkyně či náměstka, který to bude zajišťovat, tak to musí být ta nejlepší osoba ze všech,“ uvedl končící státní tajemník.  A pak dodal: „Já bych si dokázal představit, že bych tuto sekci vedl.“

Měnit by se měly odbory také na hojně kritizovaném úseku zabývajícím se IT technologiemi. „Z důvodu zefektivnění činnosti a snížení mnohastupňového řízení. Odbor provozu ICT a Odboru rozvoje a bezpečnosti ICT – jejich agendy budou zajišťovány v novém odboru – Odboru ICT z důvodu optimalizace vzájemně provázaných podpůrných činností při správě a rozvoji informačních a polyfunkčních technologií ministerstva. Dále se v této sekci do nově zřízeného odboru programového financování začleňuje oddělení statistiky a centrálního reportingu a přesouvají se do něj oddělení programového financování a programového financování dotací,“ uvedl před poslanci Jiří Biskup.

Přednesený návrh kritizoval pirátský poslanec Lukáš Kolářík. „Nedává mi to, jako člověku z branže, rozum. MPSV se snaží řídící tým IT technologií držet pohromadě zuby nehty, aby se to nerozpadlo. Zajímalo by mne, jestli se budou najímat do těchto pozic noví lidé,“ ptal se Kolářík, ale stejně jako kolegovi Juchelkovi se mu nedostalo odpovědi. Pirátský poslanec se také nedozvěděl, jakou má MPSV strategii v oblasti IT technologií a jestli vůbec ví, kam chce dojít.

Jiří Reichl