Movitý majetek regionálních politiků asi nebude veřejně dostupný v registru

Zasedací místnost Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. foto: Vanda Kofroňová

Poslanci Výboru pro veřejnou správu souhlasí se změnou v zákoně o střetu zájmů, která zaručí, že movité věci a závazky nebudou v registru majetkového přiznání veřejné, ale budou přístupny kontrolním a policejním orgánům. Na úpravě se shodli i zástupci všech stran v parlamentu zasedající ve speciální pracovní skupině.

Změna v kritizovaném zákoně o střetu zájmů, kterou napadají zejména zástupci starostů, tedy Svaz měst a obcíSdružení místních samospráv, se po dnešním jednání Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR přiblížila realitě. Poslanci tohoto výboru totiž odsouhlasili pozměňovací návrh k tomuto zákonu, který stanovuje, že majetkové přiznání by sice měli nadále vyplňovat všichni, nicméně věci movité a jejich závazky budou neveřejné. Pro neuvolněné zastupitele budou navíc neveřejné i jejich příjmy vyjma statutárních měst a jejich částí. Veřejné budou naopak věci nemovité, cenné papíry, zaknihované akcie a podíly v obchodních korporacích.

Pozměňovací návrh vychází z dohody Pracovní skupiny pro posouzení legislativy v otázkách protikorupčních opatření, kterou po schůzce se zástupci Svazu měst a obcí a Sdružení místních samospráv inicioval Andrej Babiš. Zástupce v ní mají všechny v parlamentu zastoupené strany a vede ji šéf Sněmovny Radek Vondráček (ANO).

Změna v zákoně vypadá takto:

  1. V § 13 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

„Údaje v oznámení o majetku požadované podle § 10 odst. 2 písm. d) a údaje v oznámení o příjmech a závazcích podle § 11 odst. 1 a odst. 2 písm. b) jsou neveřejné, pokud se jedná o oznámení veřejného funkcionáře podle § 2 odst. 1 písm. p) a q); pokud se jedná o oznámení veřejného funkcionáře podle § 2 odst. 1 písm. q), který není členem zastupitelstva statutárního města nebo hlavního města Prahy, pak jsou neveřejné i údaje podle § 11 odst. 2 písm. a). Správce registru oznámení vyloučí neveřejné údaje z nahlížení.“

Jak jsme již informovali, pozměňovací návrh byl po dohodě všech stran vystavěn na návrhu zákona, který původně předložili zástupci hnutí STAN Věra Kovářová a Vít Rakušan jako sněmovní tisk 33. Psali jsme o něm například zde. Podle Věry Kovářové je přijetí změny nutné, protože stávající úprava odrazuje lokální politiky od jejich další angažovanosti ve prospěch obcí. „Podle našich průzkumů už 40 funkcionářů rezignovalo, další nebudou kandidovat nebo o rezignaci přemýšlejí,“ řekla zpravodajka tohoto bodu Věra Kovářová (STAN). Zastupitelům vadí anonymní nahlížení do záznamů. „Neuvolnění vykonávají funkci často zadarmo nebo za několik tisíc a musejí pak zveřejnit všechny své příjmy. Často je to i ve střetu s jejich manažerskými smlouvami,“ dodala Kovářová. Vláda s původním návrhem nesouhlasila, podle ní je stávající zákon vyvážený a povinnosti odpovídají odpovědnosti funkcionářů. Po setkání se zástupci starostů však premiér Andrej Babiš otočil.

Na změnu zákona tlačí všichni politici, protože se blíží sestavování kandidátek pro podzimní komunální volby. Chtějí, aby byla jasná pravidla, kterými se budou muset regionální politici řídit, aby se potenciální kandidáti mohli zavčas rozhodnout, zda místa na kandidátkách přijmou, nebo ne.

Zákon o zveřejňování majetků komunálních politiků může lidi odradit, uznává Babiš

„Cílem návrhu je limitovat nebezpečí vyplývající z disproporce požadavků současného znění zákona, kdy jsou v jeho rámci postaveni naroveň vysocí ústavní činitelé i komunální politici těch nejmenších obcí. Řada veřejných funkcionářů na komunální úrovni se dostala do situace kolize zákona o střetu zájmů s jejich pracovní smlouvou u svého zaměstnavatele, kdy jim pracovní smlouva zakazuje zveřejnit výši platu, ale dle zákona o střetu zájmu je jim tato povinnost ukládána bez výjimky. Současně se jedná o údaje, které v mnoha ohledech jsou natolik citlivé, že mohou být zneužity např. osobami s kriminální motivací,“ uvádí se v důvodové zprávě k pozměňovacímu návrhu.

Podle něj by tedy vyplňovat majetkové přiznání nadále museli všichni, nicméně věci movité a jejich závazky ale budou neveřejné. Pro neuvolněné budou navíc neveřejné i jejich příjmy vyjma statutárních měst a jejich částí. Veřejné budou naopak věci nemovité, cenné papíry, zaknihované akcie a podíly v obchodních korporacích. Výbor tento návrh také podpořil a doporučil ke schválení sněmovně.

Změna v trvalých pobytech neprošla

Výbor naopak doporučil poslanecké sněmovně odmítnout návrh poslanců Pavla Blažka, Petra Fialy, Zbyňka Stanjury (ODS) a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon o evidenci obyvatel a rodných číslech. Změna měla posílit postavení vlastníků nemovitostí vůči nájemcům objektu. Chtěl, aby byl vyžadován souhlas vlastníka bytu nebo domu s přihlášením dalšího nájemce k trvalému pobytu. Reagoval tak na současnou často kritizovanou praxi, kdy proti vůli vlastníka si nájemce přihlásí do domácnosti další členy (kteří nejsou blízcí příbuzní). Problém je to například i kvůli exekutorům, kteří jako první hledají dlužníka i nájemníka v místě jeho trvalého bydliště.

Podle zpravodaje Ondřeje Profanta (Piráti) by si obyvatel domácnosti nemohl v bytě nahlásit trvalé bydliště. Lidé by tak častěji byli hlášení na ohlašovnách. „Problém jsou exekuce, to je drzost exekutorů, že zabavují majetek bez ověření, ne právo. A toto téma bychom měli otevřít. Proto jsem pro zamítnutí, ale pojďme řešit exekuci a praxi na úřadech, pokud se tak nekoná podle občanského zákoníku,“ řekl Profant.

Stanislav Juránek (KDU-ČSL) připomněl, že v této oblasti nejsou problém jen exekuce. „Pravidelně se stává, že před volbami je najednou v některých domech řádně přihlášeno třeba 400 lidí,“ podělil se o zkušenost z praxe (Juránek je radní MČ Brno – Židenice). Jana Vildumetzová (ANO) zauvažovala, zda nezměnit evidenční charakter trvalého bydliště na ohlašovací povinnost. A vyzdvihla problémy, které přináší neohlášení obyvatelé některým obcím.

Výbor podpořil také předsedy podvýborů. Cestovní ruch bude mít na starosti Jakub Janda (ODS), podvýbor pro e-government povede Pirát Ondřej Profant, bytovou politikou se bude zabývat podvýbor vedený Janem Kubíkem (ANO) a podvýbor pro veřejnou správu si předsedou zvolil Jaroslava Kytýra (ANO). Ten se bude na své první schůzi zabývat i GDPR.

Vanda Kofroňová