Ministerstvo dopravy navrhuje mýto jen na některé „jedničky“

Mýtné brány na dálnici. zdroj: Ekonomický deník

Zda a jak rozšířit zpoplatnění silnice, to je hlavní otázka, kterou budou muset zodpovědět politici. Jedině tak bude moc být vypsána taková soutěž na nového provozovatele mýtného systému, která bude odpovídat reálným potřebám a vizím rozvoje státu.

Ministerstvo dopravy doporučuje rozšíření „výkonového zpoplatnění“ na silnice I. třídy a to takové, které jsou významné pro dopravu těžkých nákladních vozidel a musejí být častěji opravovány a lidé v jejich okolí trpí snížením kvality ovzduší a života vůbec. „Konečná podoba rozsahu silnic I. třídy, jejichž užití bude podléhat povinnosti uhradit mýtné, vzejde ze vzájemné diskuse Projektového manažera a Ministerstva dopravy, nelze tedy v současné době identifikovat konečnou podobu/variantu výkonového zpoplatnění silnic I. třídy,“ píše ve v materiálu ministerstva dopravy pro členy vlády.

Co se týče případné změny způsobu technologie, kterou se mýtné bude vybírat, shodli se odborníci oslovení MD ČR na tom, že pokud budou nové zpoplatněné úseky do 700 kilometrů, není výhodné stávající systém měnit, nad 700 km už by stálo uvažovat o satelitním či hybridním systému.

Ministerstvo dopravy připravilo pro ministry Sobotkova kabinetu zhodnocení několika možných variant rozvoje s tím, že se drží stávajícího parametru ohledně ceny provozu mýtného systému Posuzovaly se v něm dvě varianty:

I)
rozšíření zpoplatněné sítě pozemních komunikací na silnice I. třídy mikrovlnou technologií (extenzivním rozšiřování stávajícího Systému elektronického mýta využívajícího mikrovlnnou technologii)
– rozšíření zpoplatněné sítě pozemních komunikací na silnice I. třídy hybridní technologií, tzn., využití mikrovlnné technologie a současně technologie satelitní (rozšíření stávajícího Systému elektronického mýta o určování polohy vozidel na silnicích I. třídy pomocí satelitní technologie).

II)
– zachování stávajícího stavu rozsahu výkonového zpoplatnění
– rozšíření rozsahu výkonového zpoplatnění na silnice I. třídy
– rozšíření rozsahu výkonového zpoplatnění na silnice I. – II. třídy
– rozšíření rozsahu výkonového zpoplatnění na silnice I. – III. třídy.

Do analýzy byly zahrnuty nejen předpokládané (nové technologie) nebo již známé (stávající systém) náklady na rozšiřování mýtného systému, ale také se počítalo s matematickými odhady vývoje hustoty dopravy. U každé varianty tak vznikly tři podvarianty (stávající hustota, střední a vysoká). U první varianty při uvažované prostřední variantě hustoty budoucí dopravy (dopravních výkonů) podle analýzy splní podmínku nepřekročení pětinových nákladů pouze rozšiřování stávajícího systému dodávaného konsorciem společností pod vedením firmy Kapsch. „A to na nové úseky silnic I. třídy v celkové délce 222,5 km (segmentace po tazích) až 224,0 km (segmentace po sekcích). Hybridní varianta technického řešení podmínku mezní nákladovosti nepřevyšující 20 % vzhledem k vyšší počáteční investici splní pouze při uvažování optimistického scénáře růstu dopravních výkonů,“ píše se v analýze, již má Ekonomický deník k dispozici.

pokud budou nové zpoplatněné úseky do 700 kilometrů, není výhodné stávající systém měnit, nad 700 km už by stálo uvažovat o satelitním či hybridním systému

 

U II. posuzované varianty vyplývá, že není výhodné plošné rozšíření zpoplatnění na silnice I. třídy. „Pokud se má jednat o plošném rozšíření výkonového zpoplatnění i na silnice nižších tříd, pak se ekonomicky vyplatí zpoplatnit plošně silnice I. – II. třídy pomocí hybridní / satelitní technologie,“ uvádí analýza II. varianty s tím, že ekonomickou výhodnost zpoplatnění lze zvýšit výběrem vhodných (bonitních tahů). „Zde je kalkulováno s hranicí nákladovosti 23 % (u silnic II. třídy pak navíc lze dosáhnout vyšší ekonomické výhodnosti při výběru bonitních tahů, a to v délce 10 256 km silnic II. třídy). Další rozšiřování – až na silnice třetích tříd by samozřejmě vyneslo více peněz a vyplatily by se nové technologie (například satelitní), ale tento krok naráží na „neexistující právní předpisy“. Jinak řečeno, pokud by politici rozhodli, že chtějí vybírat peníze i za využívání silnic III. tříd, musel by se změnit zákon do té doby, než bude vypsán tendr na nového provozovatele a to se s ohledem na legislativní termíny přípravy českých zákonů nedá stihnout. Druhá věc je, že by si to před blížícími se parlamentními volbami nikdo z politiků netroufl.

Pokud tedy shrneme to, co vypočítali odborníci z dopravních fakult a dalších institucí, matematika je jednoduchá. „Při rozšíření zpoplatnění do cca 700 km silnic I. třídy je finančně výhodnější rozšíření současného systému (v tomto bodě dochází k protnutí čisté současné hodnoty mikrovlnné a hybridní technologie). Nad 700 km silnic I. třídy je satelitní resp. hybridní technologie pro rozšíření výkonového zpoplatnění finančně výhodnější,“ stojí v analýze.

 

Co je podle MD třeba vzít v úvahu při rozhodování o způsobu výběru mýta

  • dodavatelský model Systému elektronického mýta
  • vlastnictví palubních jednotek vs. kauce
  • mýtné jako poplatek nebo služba (DPH)
  • vazba na daně a další regulaci
  • vyhodnocení makroekonomických dopadů
  • model financování dopravní infrastruktury ve vztahu se zpoplatněním pozemních komunikací a daněmi
  • dopad do regionů
  • vyvolané změny právního řádu
  • ekologické aspekty zpoplatnění

 

Podívejte se, kde všude se vybírá mýto

MYTOCZ_381_toll_map

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Jiří Reichl