Londýnské metro zvýší svou kapacitu. Za 1,5 miliardy liber

Rozšíří se. Londýnské metro naráží na svou přepravní kapacitu. Nové vlaky dodá Siemens.

Britská metropole pořídí 250 nových vlakových souprav, aby se vyhnula dopravním zácpám v metru. První stovku dodá Siemens.

Nikdo zřejmě nepochybuje o tom, že londýnské metro je poměrně efektivní systém městské hromadné dopravy. Během jediného dne se v něm uskuteční pět milionů jízd, po jeho nejvytíženější lince projede ve špičce 36 vlaků za hodinu. To je jeden vlak každých sto sekund.

Pokud by Londýn soupravy nepořídil, dříve či později by jeho metro nebylo schopno zvládat rostoucí objem přepravy. Některé z nich jsou navíc už poměrně zastaralé, a proto narážejí na strop své kapacity. Po některých vytížených linkách, jako například Piccadilly Line, už může projet jen 24 vlaků za hodinu. Taková frekvence je v porovnání s podzemní drahou v New Yorku nebo Washingtonu opravdu nízká.

Přibyde deset vlaků za hodinu

Hlavní město Spojeného království proto představilo plán na modernizaci vozového parku metra a pořídí 250 moderních vlakových souprav, které přidá k soupravám stávajícím. Ruku v ruce s tím vylepší signalizační systém, což povede ke zvýšení přepravní kapacity na čtyřech nejfrekventovanějších linkách o deset vlaků za hodinu. Celkové náklady se mají vyšplhat na dvě 1,5 miliardy liber (přes 44 miliard korun).

Prvních 94 souprav Londýnu dodá německá společnost Siemens, jak informoval portál CityLab.com. Budou nasazeny na již zmíněnou Piccadilly Line a v provozu se objeví v roce 2023. Soupravy tohoto typu již fungují v jiných londýnských dopravních systémech. Jsou průchozí z jednoho konce na druhý, čímž se do nich vejde větší počet cestujících. Zároveň to budou první vlaky jezdící v podzemí, které budou vybaveny klimatizací.

Nové soupravy ale nemají nahradit ty staré. Pouze doplní stávající vozový park, jelikož cílem je především navýšit přepravní kapacitu. Do roku 2035 vzroste až o pětatřicet procent. Ačkoli se jejich cena může zdát vysoká, Londýn prakticky neměl na výběr. Pokud nechtěl riskovat, že se v metru časem budou tvořit „dopravní zácpy“, musel jednat rychle.

Je to důsledek toho, že se město rychle rozrůstá. Podle posledních čísel žije v Londýně 8,8 milionu trvale hlášených obyvatel. Do deseti let se jejich počet zvýší o dalších 1,5 milionu. Vzhledem k tomu, že automobilová doprava v Londýně je už nějaký čas terčem restrikcí, dá se očekávat, že většina těchto nových Londýňanů bude využívat dopravu hromadnou, a to včetně metra.

Elizabeth Line spojí východ a západ

Kromě toho Londýn trochu doplácí i na to, že jeho metro je nejstarší na světě. První tunely byly totiž uvedeny do provozu v roce 1890, čemuž odpovídaly i jejich tehdejší rozměry. Vlaky od Siemensu jsou prakticky jediné z těch moderních, které jimi bez problémů projedou. To je případ například linky Northern Line.

Nové vlakové soupravy pro metro ale nejsou jediným opatřením, které má řešit stoupající poptávku po veřejné dopravě v Londýně. V prosinci letošního roku má být otevřena nová linka spojující východní a západní část britské metropole, Elizabeth Line. Vysokokapacitní podzemní železnice má propojit střed Londýna s jeho blízkým okolím.

Radnice si od nové linky slibuje, že bude schopna zachytit podstatnou část obyvatel, kteří z vnějšího Londýna a jeho okolí dojíždí do centra za prací či za zábavou. Mělo by tak dojít k dalšímu dopravnímu odlehčení v největším britském městě. Linka bude atraktivní mimo jiné i proto, že cestující mířící do centra nebudou muset přesedat tak, jako je tomu nyní. Odborníci ale upozorňují, že i tento nový projekt může narazit na své kapacitní možnosti záhy po svém zprovoznění.

-zm-