Kauza Vidkun: Policejní prezídium podalo kasační stížnost proti rozhodnutí soudu

Bývalý dlouholetý detektiv ÚOKFK je vyšetřován Generální inspekcí bezpečnostních sborů.

Policejní prezídium podalo k Nejvyššímu správnímu soudu kasační stížnost kvůli rozhodnutí Krajského soudu v Olomouci, které zásadním způsobem zasáhlo do takzvané kauzy Vidkun. Olomoucký soud před pár měsíci zrušil rozhodnutí Policejního prezidenta Tomáše Tuhého, kterým na sklonku roku 2015 propustil jednoho z aktérů kauzy Vidkun, plukovníka Karla Kadlece, ze služby.

Krajský soud v Olomouci rozhodl, že Policejní prezident bude muset rozhodovat znovu o propuštění bývalého náměstka Krajské policie v Olomouci. Úředníci prezídia by tak měli podle správního rozhodnutí soudu tentokrát vyslechnout svědky a nespoléhat se jen na takzvané úřední záznamy někdejšího Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ). Teprve pak mohou rozhodnout o případném Kadlecově propuštění.

Bývalý náměstek policie Olomouckého kraje Karel Kadlec skončil ve služebním poměru kvůli už zmíněn takzvané kauze Vidkun, ve které figuruje jako jeden ze čtyř obviněných. O jeho výpovědi rozhodl nejprve šéf olomoucké policie Tomáš Landsfeld a po Kadlecově odvolání i Policejní prezident Tomáš Tuhý v prosinci roku 2015. Olomoucká policie odůvodnila Kadlecovo propuštění dostatkem podkladů pro jeho angažmá v údajné nezákonném jednání. Letitý a do té doby služebně dobře hodnocený policista Kadlec se tak ocitl ze dne na den na dlažbě a přišel i o takzvanou výsluhu.

Policejní prezídium mělo možnost jediného opravného prostředku proti rozhodnutí olomouckého soudu, které zásadním způsobem zasahuje do vyšetřování kauzy Vidkun. „Sedmnáctého července podalo Policejní prezídium kasační stížnost k Nejvyššímu soudu,“ potvrdil Ekonomickému deníku zdroj z centrály policie. „Mohu potvrdit, že byla v polovině července podána kasační stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě pobočky v Olomouci. V současné době až do ukončení řízení nebudeme poskytovat žádné bližší informace,“ potvrdila informace Ekonomického deníku vrchní komisařka Policejního prezídia Eva Kropáčová.

Policejní prezídium v kasační stížnosti argumentuje tím, že pro propuštění Kadlece postačovaly pouze dokumenty, které mu předložil ÚOOZ. Výslechy Kadlecem navrhovaných svědků považují právníci Policejního prezídia za zbytečné, protože prý nejde o věrohodné informační zdroje.  Krajský soud uvedl, že žalovaný pochybil ´pokud ani jednoho z navržených svědků nevyslechl, protože již předem hodnotil věrohodnost a účelovost dané výpovědi´. Žalovaný (Policejní prezídium – pozn. red.) považuje tento požadavek za absurdní, a to nejen proto, že skutkový stav byl zjištěn bez důvodných pochybností a tyto výslechy by nemohly poskytnout relevantní informace, ale také s ohledem na zásadu procesní ekonomie,“ stojí mimo jiné v kasační stížnosti Policejního prezídia.

Chyběly důkazy

Správní senát olomouckého soudu před prázdninami zkonstatoval, že vedení policie v případě propuštění náměstka olomoucké krajské policie Kadlece neprovedlo některé důkazy, které v rámci řízení o propustění důstojník navrhoval. Tudíž mohlo rozhodnout nezákonně. Kadlec totiž navrhl výslech několika svědků, ale jak olomoucký policejní šéf i úředníci Policejního prezidenta se spokojili jen s úředními záznamy Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), který Kadlece zatýkal.

Narozdíl od Karla Kadlece ve služebním poměru zůstal jeho podřízený Radek Petrůj. Ten byl ale postaven mimo službu. V případu Vidkun jsou kromě Kadlece a Petrůje obviněni také olomoucký hejtman Jiří Rozbořil (ČSSD) a byznysmen a přítel někdejšího ministra vnitra za ODS Ivana Langera Ivan Kyselý. Detektivové ÚOOZ v rámci Vidkunu zatkli i exministra vnitra Langera a šéfa olomoucké expozitury Generální inspekce bezpečnostních sborů Tomáše Uličného. Ten si po zatčení stěžoval na trýznění ze strany detektivů ÚOOZ, policisté ho podle jeho slov vyslýchali pětačtyřicet hodin v kuse bez možnosti spánku.

Nakonec byl byznysmen Ivan Kyselý obviněn na zneužití pravomoci úřední osoby ve formě organizátorství, policisté Kadlec a Petrůj pak ze zneužití pravomoci úřední osoby, a bývalý policejní náměstek Kadlec pak i z přijetí úplatku. Ex-hejtmana Rozbořil čelí obvinění z podplácení.

Všichni čtyři stíhaní podali proti obvinění stížnost, kterou ale Nejvyšší státní zastupitelství zamítlo. „Je to jedno z klíčových rozhodnutí v přípravném řízení, které definitivně vymezilo předmět trestního stíhání,“ nechal se po realizaci kauzy Vidkun za tým vyšetřovatelů slyšet žalobce Petr Šereda z olomouckého Vrchního státního zastupitelství.

Případ Vidkun se má týkat údajných podezřelých vazeb mezi podnikateli, policisty a politiky. V kauze má podle detektivů ÚOOZ jít podle vyšetřovatelů o ovlivňování některých trestních kauz, úniky informací z trestních spisů, které měly negativně ovlivňovat jejich úspěšné vyšetření. Jak ale postupně vychází najevo, konstrukce trestných činů čtyřky obviněných v lecčems pokulhává. V případech, kterým Kadlec a jeho podřízení věnovali pozornost skutečně město Olomouc přicházelo o peníze, a některé z jimi prověřovaných případů doputovaly i před soud.

Vypuknutí kauzy Vidkun navíc předcházela tvrdá roztržka v rámci olomoucké krajské policie. Kadlecovi se postavili kriminalisté Tomáš Adam, Jan Lisický, Jan Pavel, Pavel Schejbal a Zdeněk Zapletal. Ti později zamířili na ÚOOZ do Ostravy a do Holešova, kde se jako detektivové na zatýkání svého bývalého šéfa a dalších lidí aktivně podílel.

V případu se delší čas téměř nic nedělo, dnes ho řeší expozitura Národní centrály proti organizovanému zločinu v Teplicích. Výslechy obviněných se blíží ke konci, vyšetřovatel Jiří Fycýk už některým aktérům oznámil, že by brzo mělo dojít k takzvanému seznámení se spisem.

Co konstatoval soud?

Jak tedy rozhodl olomoucký soud o žalobě Karla Kadlece?„Žalobce se nemohl před vydáním rozhodnutí služebního funkcionáře I. stupně vyjádřit, seznámit se s podklady pro rozhodnutí a navrhovat důkazy,“ stojí v rozhodnutí soudu. Prostor pro uplatnění svých procesních práv tak Kadlec dostal teprve v odvolacím řízení. Krajský soud zjistil, že žalobce v odvolání navrhl provedení výslechu svědků: Ivana Kyselého, Radka Petrůje, Ivana Langera, plukovníka Milana Pospíška, Martina Majora (náměstka primátora Olomouce – pozn. red.), Jiřího Rozbořila (obviněného ex-hejtmana Olomouckého kraje – pozn. red.), plukovníka Libora Krejčiříka, plukovníka Jaroslava Skříčila a plukovníka Zdeňka Pelce (bývalého ředitele Inspekce ministra vnitra – pozn. red.). „Jednalo se o osoby, jejichž rozhovory byly zaznamenány na záznamech ze sledování osob a věcí, dále o osoby, o kterých se v záznamech ze sledování osob a věcí hovořilo, a také nadřízené žalobce. Žalovaný navrhované důkazy neprovedl, což zdůvodnil na straně 27 napadeného rozhodnutí takto: ´důkaz výslechem svědků zejména Ing. Kyselého, plk. Petrůje, MUDr. Langera, Pospíška či Ing. Rozbořila by byl zcela zbytečný a nad rámec vedeného správního řízení, a to i s ohledem na postavení těchto osob v předmětných skutcích, kvůli kterým nelze tyto osoby označit za zcela věrohodné informační zdroje´. Krajský soud nepovažuje citované zdůvodnění, proč žalovaný navrhované svědky nevyslechl, za dostatečné,“ odůvodnil soud svoje rozhodnutí.

Vedení policie podle krajského soudu pochybilo, pokud ani jednoho z navržených svědků nevyslechlo, protože již předem hodnotilo věrohodnost a účelovost dané výpovědi. „Krajský soud neupírá žalovanému možnost neprovést účastníkem navržený důkaz, avšak zdůvodnění neprovedení každého jednotlivého navrženého výslechu svědka by muselo být v napadeném rozhodnutí přesvědčivě zdůvodněno. Takovou úvahu však žalovaný neučinil,“ stojí v rozsudku. Odůvodnění vedení policie prý bylo kusé, žalovaný důvody pro nepřipuštění výslechu všech svědků zobecnil a relativizoval použitím slov „důkaz výslechem svědků zejména“, „nelze označit za zcela věrohodné“. „Konkrétní důvody pro neprovedení důkazu tak z napadeného rozhodnutí nevyplývají a krajský soud je proto nemohl přezkoumat. Krajský soud má za to, že žalovaný nebyl oprávněn bez řádného odůvodnění hromadně odmítnout provedení výslechu všech navržených svědků a předjímat, že by byl výslech zbytečný,“ odmítl argumentaci vedení policie ohledně rozvázání služebního poměru s plukovníkem Kadlecem olomoucký soud.

Karel Kadlec se k odvolání prezídia nevyjádřil. K rozhodnutí olomouckého soudu před časem řekl: „Nechci se k tomu konkrétněji vyjadřovat. Ale jsem rád, že mi po takřka třech letech dal nezávislý soud za pravdu, že jsem byl zkrácen na svých právech. Z rozhodnutí soudu leccos vyplývá o postoji ministerstva vnitra, ale počkám si na písemné odůvodnění.“ Případ po stížnosti Policejního prezídia nyní rozhodne Nejvyšší správní soud v Brně.

Jan Hrbáček

O tématu jsme již psali:

Kauzy Vidkun a Bereta v ohrožení. Nejvyšší státní zastupitelství v jiném případu rozhodlo, že… 

Verdikt soudu: Policejní prezident bude muset znovu rozhodnout o výpovědi důstojníka z kauzy Vidkunja 

Česká justice: Šlachtův detektiv Komárek je definitivně nevinný. Dovolání kvůli „brutálnímu úniku informací“ žalobce… 

Komárkův „veřejný zájem“. Slabá místa detektiva, který bude vypovídat před poslanci, ministr ho však… 

Deset kauz vyhovujících Babišovým zájmům