Juncker představil návrh nového rozpočtu EU. Hodlá trestat nedodržování právního státu

Jean Claude Juncker představuje návrh nového budgetu EU. foto: Evropský parlament

Předseda Evropské komise Jean Claude-Juncker dnes předložil v Evropském parlamentu návrh nového rozpočtu Evropské unie. Dlouho diskutované změny o rozšíření podmínek pro přerozdělování peněz z EU se potvrdily. Unie si hodlá pohlídat dodržování evropských hodnot. Kritika míří především na Maďarsko a Polsko. Celkový rozpočet na léta 2021 až 2027 je 1,135 biliónu eur (asi 28,4 biliónu korun).

Podle Evropské komise by měly státy v EU plnit nejen finanční kritéria pro přerozdělování peněz, ale i základní hodnoty Evropské unie. Vzestup neliberální demokracie zejména ve východní části Unie již nehodlá Komise tolerovat. V případě, že nebude dodržován právní stát a zejména nedotknutelnost soudců, mohou přijít takové státy o peníze z EU.

Německý eurokomisař zodpovědný za rozpočet EU a lidské zdroje Gunther Oettinger dále zmínil, že se bude postupně navyšovat přispívání států do evropského rozpočtu. Zároveň se ve vybraných politikách bude škrtat a celkově chce Komise více šetřit. Krom důrazu na dodržování právního státu se hodlá Komise zaměřit třeba na investování do obranného průmyslu, výzkumu, lepší kontroly hranic a dvojnásobné podpory programu Erasmus+.

Podívejte se na celý projev Jean Claude Junckera před europoslanci

Naplánované škrty souhlasí s předpovědí státního tajemníka pro EU Aleše Chmelaře, které nastínil v našem rozhovoru, když doslova řekl: „Jak se s tím vypořádají členské státy zatím těžko předpokládat, ale návrh Komise bude vytvářet určité úspory v současných prioritách. Tedy je pravděpodobné, že v kohezní a zemědělské politice dojde k určitému snížení, které ale nebude příliš razantní (v rámci jednotek procent).“

 

Hlavní body dnešního návrhu dle Evropské komise:

·         Rozpočet na 2021-2027: 1 135 mld. EUR v prostředcích na závazky (1,11 % HND)

·         Více peněz na správu hranic, bezpečnost, obranu, výzkum, digitální ekonomiku či Erasmus

·         Omezení prostředků o cca 5 % na zemědělskou politiku a politiku soudružnosti

·         Jednodušší struktura: 37 programů místo současných 58

·         Flexibilita v rámci programů i mezi nimi navzájem a „rezerva“ na mimořádné situace

·         Právní stát: nový mechanismus umožní pozastavit, omezit nebo zakázat přístup k penězům EU podle rozsahu nedostatků při dodržování právního státu – na návrh Komise a po přijetí Radou hlasováním obrácenou kvalifikovanou většinou

·         Nový program na podporu reforem (25 mld. EUR) v rámci evropského semestru a pro země připravující se na euro

·         Evropská funkce investiční stabilizace – na pomoc zachování úrovně investic v případě velkých otřesů

·         Nové zdroje pro rozpočet EU: z daně z přidané hodnoty, z příjmů z obchodu s emisemi, příspěvek z množství nerecyklovaných plastových obalových odpadů, 3% sazba ze společného konsolidovaného základu daně z příjmu právnických osob

Krok svázat přerozdělování s podmínkou dodržování právního státu pochválil Guy Verhofstadt, předseda liberálně demokratické frakce v Evropském parlamentu (ALDE), který ve svém několik dní starém příspěvku zdůraznil, že kdyby dnes o členství v Evropské unii žádalo Polsko nebo Maďarsko, tak by byly tyto země z důvodu nedodržování evropských hodnot odmítnuty. Takové vyjádření je téměř symbolické, když si uvědomíme, že jsme si včera připomněli 14 let od vstupu (nejen) Polska a Maďarska do EU.

Guy Verhofstadt se dále v reakci na návrh Komise vyjádřil tak, že evropské peníze nemají jít do kapsy rodiny Viktora Orbána, nebo na výstavbu nových fotbalových stadionů. Jeho projev kvitovala i Franziska Kellerová, představitelka frakce Strany zelených v Evropském parlamentu, která zdůraznila potřebu více investovat do boje s globálním oteplováním.

Na druhou stranu maďarská europoslankyně Krisztina Morvai v reakci na návrh rozpočtu aktivně vystoupila proti s tím, že Maďarsko hodlá chránit své hranice a svou kulturu navzdory tlaku Evropské unie. Před pár dny jsme se zeptali Českých a Slovenských europoslanců, jak se k podmínění rozdělování peněz dodržováním evropských hodnot postaví. Přečtěte si jejich odpovědi. Europoslankyně Martina Dlabajová (ALDE) se dnes v reakci na návrh rozpočtu vyjádřila na Twitteru, že vázat rozdělování peněz z rozpočtu na dodržování právního státu bude komplikované.

Faktem nadále zůstává, že dlouhodobý rozpočet Evropské unie musí schválit Rada EU, která je tvořena ministry jednotlivých států. Takto navržený rozpočet velmi pravděpodobně neschválí Maďarsko a ani Polsko. Otázkou je, jak se k němu postaví Česká republika a další státy zejména ve východní Evropě. Diskuze o novém rozpočtu dnešním dnem teprve začíná.

Filip Hanka