Jednotná definice komunálního odpadu v celé EU je historickým úspěchem, říká k dohodě o odpadovém hospodářství Pavel Poc

Europoslanec Pavel Poc

Europoslanec Pavel Poc (ČSSD) je jedním z českých europoslanců zasedajících ve výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI) Evropského parlamentu, který nedávno odhlasoval dohodu trialogu o odpadovém hospodářství. Zeptali jsme se, co je podle něj v přijatém balíčku důležité a co z něj při vyjednávání vypadlo.

Co je v dohodě trialogu dobré, a co důležitého podle Vás vypadlo?

Dohodnutý kompromis velice dobrým výsledkem, protože jde o velice složitou a provázanou problematiku. Většina zásadních bodů, především rozumné a závazné cíle, zůstala zachována. Jsem velmi rád, že ČR dlouhodobě usilovala v Radě o přijetí dostatečně efektivního balíčku. Zpravodajka sociálně demokratické frakce Simona Bonafè odvedla skvělou práci,“ řekl Poc.

Mrzí Vás něco, co vypadlo?

Větší důraz se mohl klást na vytváření netoxických materiálových cyklů. „Čisté, účinné a udržitelné oběhové hospodářství vyžaduje, aby už samotné výrobky neobsahovaly nebezpečné látky tak, aby recyklovaný odpad mohl být využíván jako hlavní, spolehlivý zdroj surovin pro Unii. Chemické látky vzbuzující mimořádné obavy jsou bohužel v současnosti v mnoha výrobcích denní potřeby stále přítomny, a jak cirkulární ekonomika dál zvyšuje tlak na recyklaci jako takovou, ocitají se často zpět v materiálovém oběhu.

Co považujete za nejdůležitější nebo nejvýznamnější součást vyjednané dohody?

Možná jednotnou definici komunálního odpadu na úrovni EU, to je historický úspěch, který umožní mimo jiné srovnávat dosažené cíle. 

Samozřejmě cíl pro recyklaci komunálních odpadů, závazné cíle jsou zásadní z hlediska plnění i z hlediska stabilního a předvídatelného prostředí předpovědi pro všechny zúčastněné subjekty zásadní:

  • 55% v roce 2025
  • 60% v roce 2030
  • 65% v roce 2035 (cíl bude předmětem revize)
  • Výjimka – dalších 5 let pro státy, které recyklovaly méně než 20% nebo skládkovaly více než 60% v roce 2013

Jistě také třídění bioodpadu od 31. 12. 2023 a indikativní cíle v této oblasti do roku 2025 a 2030, plus také samozřejmě nová definice potravinového odpadu.

A naprosto zásadní zavedení nových a nesmírně důležitých opatření na eliminaci odpadu v mořích a oceánech, včetně mikroplastů.

Jaký dopad budou mít návrhy na obce a města v České republice?

Na města a obce to bude mít zásadní dopad, nemá smysl se tvářit, že jde o malé změny. Bude záležet na jejich schopnosti efektivně čerpat finance, které budou v rámci přechodu na oběhovou ekonomiku na úrovní EU připraveny.

Nejdůležitější ale bude koordinace na národní úrovní. Podle MŽP budou například muset obce jako původci odpadu do roku 2020 povinně vytřídit a materiálově využít 50 % komunálního odpadu. Obce tak budou muset zajistit dostatečné množství kapacit na třídění a materiálové využití odpadu. Stát by jim s tím měl účinně pomoci.

Nová pravidla ale na druhou stranu podpoří tvorbu pracovních míst a povedou k lepší ochraně životního prostředí. Již nyní existuje mnoho obcí a měst, které mohou být pro ostatní vzorem jak využít odpad jako surovinu a jak přitom šetřit primární zdroje.

 

Jiří Reichl

O tématu jsme psali:

Ambiciózním cílům EU v odpadovém hospodářství se budeme muset přizpůsobit 

Polčák: Výbor EP ENVI odhlasoval výsledek trialogu odpadové legislativy. Výsledná podoba by mohla být… 

Europarlament odhlasoval “zelenější” energetiku. Jak zvedali ruku Češi? 

Den starostů SMO ČR: Odpady, voda a energetika a jak s nimi v budoucnu… 

Obecní útrata za odpady: od 21 Kč po 3 321 Kč za osobu ročně 

Beneš (SOVAK): Zákaz využití kalů v zemědělství od 2020 nenařizuje Brusel, ale naši legislativci 

Provoz chráněné dílny komplikují udání a neustálé kontroly 

Známe plán výzev na dotace pro životní prostředí na rok 2018