Janovská katastrofa: kde hrozí další kolaps?

Před zhroucením. Janovský most Ponte Morandi zřejmě nevydržel několik let trvající korozi ocelových výstuží v betonu. Jaká je skutečná příčina pádu, odborníci stále zjišťují.

Zřícení dálničního mostu v Janově nastolilo řadu otázek. Může se katastrofa zopakovat? A kde? České ministerstvo dopravy uklidňuje. Mosty na našich autostrádách jsou prý v pořádku.

Zatím pětatřicet obětí si vyžádalo zřícení dálničního mostu v italském Janově. Podle expertů na dopravní stavby je zatím příliš brzy na vynášení závěrů o tom, co bylo příčinou této katastrofy. Leccos ale už naznačují. „Na stavbu mostu byl použit zesílený beton s předpínacími výztužemi, ale je to už padesát let,“ řekl listu The Independent Mehdi Kashani, profesor strukturální mechaniky na Southamptonské univerzitě.

Odborník zároveň upozorňuje, že podobných mostů stejného či podobného stáří je v Itálii více. „A nejen tam. Vlastně po celé Evropě, Spojených státech i Kanadě. A všechny trpí korozí zesíleného předpínacích výztuží betonu,“ dodal Kashani. Svědci rovněž hovořili o úderu blesku do jednoho z pilířů. Podle Martina Fullekruga z Bathské univerzity mohl výboj „kriticky přispět ke zkáze mostu“.

Vzhledem k pověsti, jakou má tuzemská silniční a dálniční síť, přispěchalo české ministerstvo dopravy s ujištěním, že u nás kolaps žádného dálničního mostu nehrozí. „V ČR je celkem 1 682 dálničních mostů. Nejstarší jsou na D1 a D2. V rámci modernizace a oprav byla většina mostů zrekonstruována, žádný z nich již není v havarijním stavu. Na dálniční mosty jde ročně 450 milionů korun, na mosty na silnicích I. tříd kolem 1,5 miliardy,“ uvedl úřad na svém twitterovém účtu.

Podfinancované Německo

Jenže v jiných zemích nemusí být situace zdaleka tak růžová a vedle aktuálního varování Mehdiho Kashaniho se zprávy o neuspokojivém stavu dopravní infrastruktury v některých státech Evropské unie hovořilo již v minulosti. A v této souvislosti se zmiňovalo například Německo.

Podle portálu Deutsche Welle němečtí ekonomové již několik let varují, že úroveň veřejných investic do infrastruktury včetně silnic, dálnic a mostů je nedostatečná. „Odhadovaný dluh se v roce 2015 odhadoval na 136 miliard eur. Před dvěma lety to stále bylo ještě 126 miliard,“ řekl Henrik Scheller z Německého institutu pro urbanismus.

Že nedostatečné investice do infrastruktury nejsou jen výmyslem německých odborníků, potvrzují také data Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Její členské země vydávají na silnice, dálnice, železnice a další infrastrukturní investice v průměru 3,3 procenta HDP. Německo ale jen dvě procenta, což je poměrně velká a překvapivá mezera.

Přitom právě tento typ výdajů je obecně považován za ten, který klíčovým způsobem ovlivňuje dlouhodobé schopnosti ekonomiky zvyšovat svou výkonnost. To potvrdil i Markus Hoch, ekonom poradenské společnosti Prognos. „Veřejné investice do infrastruktury mají smysl i za cenu toho, že by to znamenalo zvýšení daňového zatížení,“ řekl pro Deutsche Welle.

Na kvalitu evropské dopravní infrastruktury si nedávno posvítila také Evropská komise. V případě Německa konstatovala, že jeho silniční a dálniční síť je šestá nejlepší v celé Unii. To platilo v roce 2013 i o čtyři roky později. Paradoxně právě Itálie za stejnou dobu poskočila o tři příčky na sedmnácté místo. Nejlepší silnice má Nizozemsko, Francie, Portugalsko a Dánsko, píše Deutsche Welle s odkazem na zprávu té části Evropské komise, která se zabývá mobilitou a dopravou.

Francouzské dálnice před kolapsem

Jenže existují i jiné studie. Například francouzský list LaDepeche.fr přinesl před necelým měsícem (s odkazem na francouzské ministerstvo dopravy) zprávu o nelichotivém stavu tamní silniční a dálniční sítě. Podle ní je ze zhruba dvanácti tisíc kilometrů dálnic sedmnáct procent (tedy dva tisíce kilometrů) ve „stavu podstatné degradace“. Sedm procent mostů a tunelů vyžaduje provést rekonstrukci.

Zpráva prakticky konstatuje to, co mohou francouzští řidiči již řadu let sami pozorovat. Na několika místech ministerský dokument také hovoří vyloženě o nebezpečích, která mohou na dálnicích číhat. Příkladem může být květnové uzavření gennevillierského viaduktu na dálnici A15 ve směru na Paříž. Most je podle LaDepeche uzavřen dodnes a kvůli doprava v jeho okolí často kolabuje.

Už před třemi lety spustila organizace 40 Million d´automobilistes projekt, v jehož rámci mohou francouzští řidiči upozorňovat na ty úseky silnic a dálnic, které z hlediska opotřebení považují za nebezpečné. Podle šéfa organizace Pierra Chasserayho je kvalita silnic zodpovědná až za 47 procent nehod v zemi galského kohouta.

Francouzské ministerstvo dopravy si je neutěšeného stavu vědomo a na roky 2018 až 2023 počítá s ročními investicemi do oprav ve výši 800 milionů eur. Podle odborníků to však zdaleka nestačí a bylo by zapotřebí investovat více. Přinejmenším miliardu eur ročně po dobu příštích dvaceti let.

-zm-