Jak se Evropská komise dívá na ČR za loňský rok? Poslušný žák, který má co dohánět

Sídlo Evropské komise v Bruselu.

Country report – sousloví, které všem, kdo se pohybují okolo dění v EU a to v jakékoliv pozici ke konci každého roku působí lehké pnutí v podbřišku. Evropská komise v něm vystavuje hodnocení členské zemi a hodnotí její pokrok, či naopak nedostatky. Nastavuje tak zrcadlo tomu, co veřejnosti o chování dané země v EU a jejích (ne)úspěších sdělují domácí politici. Jak se tedy Komise dívá na žáka jménem Česká republika v roce 2018?

Hospodářský růst České republiky je i nadále solidní, ale v nadcházejících letech může poněkud zpomalit. Podle prognózy Komise ze zimy 2019 růst reálného HDP v roce 2017 výrazně zrychlil o 4,3 %, ale v roce 2018 zpomalil na 2,9 %. Hlavní hnací silou růstu zůstávala spotřeba domácností, tažená především výrazným zvyšováním mezd. Očekává se, že dopad čistého vývozu na HDP bude v nadcházejících letech neutrální. Hlavní riziko pro malou otevřenou ekonomiku, jako je Česká republika, představuje značná závislost na vývozu a přímých zahraničních investicích. Odstranění nedostatků v oblasti strategických investic by mohlo zvýšit produktivitu, a tím přispět k udržitelnému růstu.

Veřejné finance jsou zdravé, ale jejich dlouhodobá udržitelnost je méně příznivá. Očekává se, že s přispěním růstu daní zůstane saldo veřejných financí nejméně do roku 2020 v přebytku, což umožní snížit veřejný dluh na přibližně 30 % HDP. Naproti tomu dlouhodobá udržitelnost se kvůli vyšším nákladům souvisejícím se stárnutím obyvatelstva zhoršuje.

Při plnění doporučení z roku 2018 vykázala Česká republika určitý pokrok. Bylo dosaženo určitého pokroku v těchto oblastech:

  • snížení administrativní zátěže pro investice a řešení nedostatků v postupech zadávání veřejných zakázek,
  • posílení schopnosti vzdělávacího systému poskytovat kvalitní inkluzivní vzdělávání a podpory zaměstnávání žen, osob s nízkou kvalifikací a osob se zdravotním postižením. Omezeného pokroku bylo dosaženo v této oblasti:
  • odstranění překážek brzdících výzkum, vývoj a inovace. Žádného pokroku nebylo dosaženo v této oblasti:
  • zlepšení dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí

„Pokud jde o pokrok při plnění národních cílů v rámci strategie Evropa 2020, Česká republika ve většině oblastí svých cílů buď již dosáhla, nebo je na dobré cestě k jejich dosažení. To se týká příslušných cílů v oblasti chudoby, sociálního vyloučení, zaměstnanosti, obnovitelné energie, emisí skleníkových plynů a terciárního vzdělávání. Většího pokroku bude zapotřebí, pokud jde o cíl v oblasti energetické účinnosti, zvrácení rostoucí míry předčasných odchodů ze vzdělávání a cíl 1 % HDP na veřejné výdaje určené na výzkum a vývoj,“ uvádí se v Country reportu vypracovaném Evropskou komisí.

Dobré výsledky u sociálních ukazatelů, stále je nerovnost mezi platy žen a mužů, vzrůstá míra bezdomovectví

Podle Evropské komise je náš trh práce je silný a ČR patří mezi země s nejlepšími výsledky při řešení celkového rizika chudoby a míry sociálního vyloučení. Vykazuje však nízkou účast na předškolním vzdělávání a péči. Nerovnost mezi ženami a muži v oblasti platů a zaměstnanosti je v důsledku pravidel pro rodičovskou dovolenou a nedostatku cenově dostupných zařízení péče o děti a zařízení dlouhodobé péče nadále vysoká. Míra chudoby je sice nízká, avšak není k dispozici dostatek cenově dostupného a kvalitního sociálního bydlení a vzrůstá osobní zadlužení některých socioekonomických skupin a míra bezdomovectví.

Hlavní strukturální problémy analyzované v této zprávě, které poukazují na konkrétní výzvy pro české hospodářství, jsou následující:

  • Nedávná opatření v oblasti důchodů pomohla zlepšit přiměřenost důchodů, avšak chybí záruky pro zajištění dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí.
  • Cenová dostupnost bydlení se zhoršuje v důsledku rostoucích cen.
  • I přes jeho dobrou výkonnost je na českém trhu práce značný nedostatek pracovních sil a přetrvávají strukturální problémy.
  • Úroveň dosaženého vzdělání nepříznivě ovlivňují nízké investice, malá atraktivita učitelského povolání a socioekonomické nerovnosti.
  • Nižší úroveň investic do dopravní infrastruktury může zvyšovat regionální rozdíly.
  • Česká republika zatím nevytvořila plně funkční inovační ekosystém založený na domácím výzkumu a vývoji.
  • Většina regionů má nevyužitý potenciál a vyžaduje podporu zacílenou podle jejich konkrétních potřeb.
  • Další investice může brzdit vysoká administrativní a regulační zátěž.
  • Výkonnost veřejného sektoru a efektivnost vládních institucí představuje navzdory určitému pokroku stále výzvu.

Sociální situace

Příjmová nerovnost v České republice zůstává celkově na nízké úrovni. Příjem nejbohatších 20 % obyvatel byl v roce 2017 přibližně 3,4krát vyšší než příjem 20 % nejchudších, což je výrazně menší rozdíl než v EU (5,1). Tento poměr je od roku 2005 stabilní, protože reálný disponibilní příjem domácností se u různých příjmových skupin zvyšoval poměrně vyrovnaně. Nízká nerovnost je způsobena tím, že tržní příjmy (tj. příjmy domácností před zdaněním a sociálními transfery) jsou poměrně rovnoměrně rozděleny. Rozdíl mezi nerovností tržních příjmů a nerovností disponibilních příjmů (tj. po zdanění a transferech) je podobný jako průměr v EU, což naznačuje, že český daňový systém a systém sociálních dávek je v souladu s průměrem EU, pokud jde o snižování nerovnosti.

Na výsledky vzdělávání a riziko chudoby má podstatný vliv nerovnost příležitostí. Riziko chudoby u dětí rodičů s nízkou kvalifikací patří k nejvyšším v EU, kdežto u dětí vysoce kvalifikovaných osob naopak k nejnižším. Socioekonomické prostředí silně ovlivňuje také výsledky vzdělávání. Nerovné příležitosti se objevují již v raném dětství, jelikož vysoké náklady omezují přístup osoby s nízkými příjmy k péči o děti.

Regionální rozdíly

Generální ředitel pro regionální a městskou politiku Marc Lemaître při prezentaci plánů Evropské komise ohledně financování fondů na příští programovací období na konci minulého týdne uvedl, že Komise velmi pečlivě vnímá problémy jednotlivých regionů. „Region severozápad velmi zaostává za zbytkem země a to i v porovnání s ostatními regiony EU. Naproti tomu hlavně jihovýchodní region České republiky velmi rychle dohání průměr EU. Vidíme zde také několik regionů, které se dostávají do další fáze z hlediska svého růstu,“ řekl Lemaître.

Příležitosti a výzvy se podle dokumentu Komise koncentrují v určitých oblastech. Venkovské oblasti jsou obecně chudší, mají nižší produktivitu, větší nerovnost mezi ženami a muži, rostoucí míru bezdomovectví, vysoké zadlužení, vyšší míru předčasných odchodů ze vzdělávání, malou inovační kapacitu a akutní demografické problémy (graf 1.6). V těchto krajích se rovněž objevuje rostoucí počet sociálně vyloučených lokalit a exekucí, a přitom se potýkají s nedostatkem cenově dostupného sociálního bydlení. Rozdíl mezi Prahou a Brnem a méně rozvinutými regiony se dále prohloubil, zejména v porovnání s regionem Severozápad. Migrace do bohatších regionů zesiluje tzv. suburbanizaci, tedy růst předměstských oblastí v okolí velkých měst, a vyvíjí tlak na bytový a domovní fond a infrastrukturní sítě.

Veřejné finance – EET a kontrolní hlášení se osvědčily

Saldo sektoru vládních institucí se bude snižovat, ale nejméně do roku 2020 zůstane kladné. V situaci rostoucí ekonomiky vykazuje saldo veřejných financí od roku 2016 přebytek, který je podporován růstem daňových příjmů a nižší úrovní veřejných investic, než jaká se očekávala. Opatření k předcházení daňovým únikům, jako je elektronická evidence tržeb (EET) a kontrolní hlášení DPH, prokázala svou účinnost a přispěla ke zvýšení příjmů. V horizontu prognózy se očekává zvyšování dalších výnosů z DPH v souladu s růstem HDP. Značný nárůst mezd od roku 2017 ve veřejném i soukromém sektoru zvýšil výnosy z přímých daní. Na výdajové straně souvisí zvýšení převážně se mzdami ve veřejném sektoru a s důchody, které mají v roce 2018 i v roce 2019 výrazně růst. Vzhledem k tomu, že současný cyklus čerpání fondů EU postupuje, veřejné investice pravděpodobně posílí.

Experti Evropské komise podle všech předpokladů předpokládají, že podobně jako celkové saldo se i strukturální saldo bude snižovat směrem k nulové hodnotě. „Pravděpodobně zůstane kladné až do roku 2020, přičemž mezera výstupu bude stabilní. Poměr dluhu k HDP se podle prognózy Komise z podzimu 2018 bude dále snižovat a v roce 2020 dosáhne přibližně 31,2 % HDP,“ uvádí se v Country reportu.

ČR se polepšila v 68 % doporučení ze strany Evropské komise

Od zahájení evropského semestru v roce 2011 byl u 68 % všech doporučení adresovaných České republice zaznamenán alespoň „určitý pokrok“. U 32 % doporučení byl pokrok „omezený“ nebo „žádný“ (viz graf 2.1). V několika oblastech dosáhla Česká republika „výrazného pokroku“ nebo „provedení v plném rozsahu“. V plném rozsahu bylo provedeno například doporučení zajistit včasnou a trvalou nápravu nadměrného schodku a splnění střednědobého rozpočtového cíle. Kromě toho bylo dosaženo výrazného pokroku při přijímání právních předpisů na posílení rozpočtového rámce.

Česká republika dosáhla omezeného pokroku při zlepšování dlouhodobé udržitelnosti výdajů na zdravotní péči a důchody. Většina opatření přijatých v posledních letech zvyšovala přiměřenost důchodů, nezahrnovala však záruky pro zajištění dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Pro věk odchodu do důchodu byl stanoven strop 65 let; tato hranice bude přezkoumána v roce 2019, kdy má vláda vydat zprávu o důchodovém systému. Dlouhodobou fiskální udržitelnost ohrožuje také předpokládaný nárůst veřejných výdajů na zdravotní péči v souvislosti se stárnutím obyvatelstva.

K určitému pokroku došlo při zvyšování účasti některých nedostatečně zastoupených skupin na trhu práce. Díky zlepšením, která byla podporována z prostředků EU, se zvýšil počet zařízení péče o děti, což napomáhá účasti žen na trhu práce. Provádění dalších politických opatření se však zpožďuje. Ohlášené změny v poskytování individualizovaných služeb veřejnými službami zaměstnanosti, které by mohly více pomoci dalším nedostatečně zastoupeným skupinám, dosud nepřinesly hmatatelné výsledky. Vzhledem k neefektivnímu zacílení a nedostatku konkrétně uzpůsobených opatření byl pokrok při zvyšování účinnosti aktivních politik na trhu práce omezený, což uvedeným skupinám znemožnilo využít příznivých podmínek na trhu.

Veřejné zakázky lepší, ale stále vysoký podíl těch s jednou nabídkou

Určitého pokroku bylo dosaženo při řešení nedostatků v postupech zadávání veřejných zakázek a při snižování administrativní zátěže pro investice. Zlepšil se systém odborné přípravy v oblasti zadávání veřejných zakázek a zintenzivnila se spolupráce mezi veřejnými zadavateli a odbornými subjekty. Nicméně podíl zadávacích řízení, v nichž je obdržena pouze jedna nabídka, zůstal velmi vysoký, přičemž většinou se uplatňuje pouze kritérium nejnižší ceny. O tomto fenoménu české veřejné soutěže píšeme pravidelně. Mnohokrát jsme upozorňovali na to, že Evropská komise kritizuje četnost vypisovaných veřejných zakázek v tzv. Jednacím řízení bez uveřejnění (JŘVU). Již v roce 2016 jsme psali o tom, že Firmy „zamykají“ úřady do vlastních produktů a služeb. Pak musí vypisovat JŘBU. O tomto nešvaru jsme také mluvili s předsedou Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petrem Rafajem, který už v roce avizoval, že se jeho podřízení na zakázky vypisované v tomto režimu zaměří, což se pak skutečně stalo. Například v září 2017 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže informoval o tom, že Rozdal pokuty za 3 miliony. Naposledy i kontroloři Nejvyššího kontrolního úřadu konstatovali, že Ministerstvo práce a sociální věcí nezvládlo zadávání soutěží na informační systémy, a uzavřelo pomocí JŘBU v roce 2016 navazující smlouvu se stejným dodavatelem, čímž se vyhnulo nutnosti vyhlásit otevřenou soutěž. Tímto postupem se podle NKÚ dopustilo porušení rozpočtové kázně ve výši půl miliardy korun. I když v Kontrolním závěru to není jasně specifikováno, podle všeho jde o případ, kdy MPSV podepsalo smlouvu se společností OKSystem. Paradoxem je, že stejný „modus operandi“ byl použit i na konci loňského roku, jak jsme informovali v textu Blamáž na MPSV. Chystá opci na smlouvu s OKSystemem za miliardu.

Podle Evropské komise mají chystané novelizace stávajících právních předpisů má potenciál zkrátit a zefektivnit povolovací řízení týkající se strategické infrastruktury, jaké novelizace mají zástupci Komise konkrétně na mysli, se v materiálu nepíše.

Jiří Reichl