Jak se europoslanci staví k případnému omezení plateb z EU? Anketa

Na začátku května bude Evropská komise projednávat nový rozpočet pro období od roku 2020 a Česká republika si, díky dohánění západní Evropy, přijde na méně peněz než dřív.  V posledních dnes se rozvířila diskuse o tom, že se sníží výše přidělených peněz pro některé státy. Jak se na diskusi posledních dní dívají čeští europoslanci? Zeptali jsme se všech členů EP zvolených v České republice. Odpovědi zveřejňujeme v pořadí, v jakém do redakce dorazily.

Europoslanec Pavel Poc

Pavel Poc (ČSSD)

Evropská komise bude na začátku května projednávat strukturální změny v kohezních fondech EU. Uvažuje se nad přesměrováním peněz, které byly dříve určené na rozvoj východní Evropy, do uprchlickou vlnou postižených zemí na jihu Evropy. Máte představu, jak by se takový krok podepsal na ekonomické situaci České republiky?

Informace o možném přesměrování peněz určených na rozvoj východní Evropy do jižních států vypustily tento týden Financial Times. Musím dodat, že to nejsou informace podložené, protože návrhy ještě Komise nemá v reálu hotové.  Nicméně samotná Komise už před měsíci avizovala, že se dle očekávání Evropanů zaměří na nové priority, do kterých patří migrace a bezpečnost. Podobný návrh by tedy nebyl zas takovým překvapením. Jak moc by se tento krok podepsal na ČR, je v tento moment čistá spekulace – neznáme výši rozpočtu ani nastavení parametrů. Co lze s téměř s jistotou konstatovat, že peněz bude opravdu méně než v současném programovacím období, ale bude to dáno i následkem Brexitu a hospodářským růstem některých českých regionů, které v několika případech předčí ty jižní.

Plánujete jako člen/ka EP podniknout společné kroky proti takovým změnám, případně s kolegy z Pobaltí a zemí V4?

V případě, že se domněnky potvrdí, myslím, že koordinace našeho úsilí bude logická. Budeme se snažit podpořit nalezení co nejoptimálnějšího kompromisu, jak zajistit další rozvoj naší ekonomiky a zároveň splnit očekávání občanů v otázce migrace, bezpečnosti, ochrany životního prostředí, zdraví a dalších. Taková spolupráce pro nás není nic nového, v minulosti k ní už došlo a jistě dojde i v jiných případech. Rozhodující slovo ale má v tomto případě Evropská rada, v případě víceletého finančního rámce nejde o klasické spolurozhodování ale pouze o proceduru souhlasu. Parlament může s finální podobou souhlasit nebo nesouhlasit, ale dílčí změny dělat nemůže.

Prezident Macron nedávno v Evropském parlamentu varoval před možnou ‚občanskou válkou‘ mezi východem a západem nad evropskými hodnotami. Nerozpoutal by takový krok podobný konflikt? Jak byste jako europoslanec vysvětlil Čechům, že je taková změna v jejich zájmu?

Jedním z názorových rozdílů mezi “západem” a “východem” je právě postup řešení některých otázek týkajících se migrační krize. Zamýšlený přesun priorit financování by měl směřovat právě k řešení migrační krize, tj. mimo jiné lepší ochraně hranic. Jsem přesvědčen, že posílení financování opatření k řešení migrace česká veřejnost přivítá. Bezpečnost a suverenita Evropy je přece i v našem nejvlastnějším zájmu. Každopádně víceletý finanční rámec je schvalován jednomyslně. Bez podpisu ministra financí České republiky nic přijato nebude.

 

Miroslav Poche, zdroj fotografie: Evropská unie, europa.eu

Miroslav Poche (ČSSD)

Evropská komise bude na začátku května projednávat strukturální změny v kohezních fondech EU. Uvažuje se nad přesměrováním peněz, které byly dříve určené na rozvoj východní Evropy, do uprchlickou vlnou postižených zemí na jihu Evropy. Máte představu, jak by se takový krok podepsal na ekonomické situaci České republiky?

Politika soudržnosti je významným zdrojem státního rozpočtu ČR, který neoddiskutovatelně přispěl k tomu, že ČR prošla a stále prochází úspěšným konvergenčním procesem. Tento finanční zdroj nám zůstal i v době hospodářské krize. Např. 40 % veřejných kapitálových výdajů (města, obce) jde z EU fondů, a právě na úrovni obcí a měst bychom cítili ztrátu kohezních peněz nejrychleji. Je tedy jasné, že snížení příspěvku z kohezní politiky bude znát, někde více a jinde méně. Na druhé straně je třeba zmínit, že právě díky kohezní politice se podařilo skoro polovině krajů ČR již dosáhnout hranice 75 % průměrného HDP EU a Česká republika jako celek dokonce 90 % průměrného HDP EU. Naše HDP patří mezi nejrychleji rostoucí v EU a míra nezaměstnanosti je u nás z celé EU nejnižší. Víme tedy již delší dobu, že obálka strukturálních fondů pro Česko bude tak jako tak nižší. Nežijeme v izolovaném světě svých vlastních problémů. Všichni víme, že Evropa nyní bojuje jak s migrační krizí, tak s vysokou nezaměstnaností, která dosahuje u mladých lidí v některých zemích Unie až 40 %, přičemž právě dlouhodobá nezaměstnanost a absence pozitivních životních vyhlídek patří mezi významné spouštěče náboženské radikalizace. Pokud nebude významně navýšen příspěvek ze strany národních států do unijního rozpočtu, a zároveň tu máme úbytek díky Brexitu a výše zmíněné akutní problémy, prostá matematika ukazuje, že politiky, které zaberou 85 % celého unijního rozpočtu (tedy kohezní a zemědělská) budou muset projít nějakými škrty. Daleko důležitější než samotný objem peněz budou ale priority, na které politika soudržnosti bude zaměřena. Nemám ale v ruce konkrétní návrh Komise, abych to mohl komentovat podrobněji.

Plánujete jako člen/ka EP podniknout společné kroky proti takovým změnám, případně s kolegy z Pobaltí a zemí V4?

V první řadě bych rád zdůraznil, že návrh Komise zcela jistě projde řadou významných změn. Komise předložila návrh, ale konečné znění přijímá Rada společně s Parlamentem. Lze očekávat velmi dlouhá a složitá vyjednávání, a to jak v Radě, tak v Parlamentu, a především mezi Radou a Parlamentem v pozdějších stádiích. Parlament nicméně ve své oficiální pozici již prohlásil, že je proti snižování objemu peněz na kohezní a zemědělskou politiku i proti jakékoliv formě trestání v návaznosti na nedodržování relokačních závazků. V Evropském parlamentu zcela jistě budeme i nadále připravovat pozice společně s poslanci podobně smýšlejícími, dosud nemáme komisní návrh na stole, takže se teprve ukáže, na základě jakého klíče budou vznikat případné aliance. Již nyní si ale troufnu tvrdit, že v Parlamentu bude v případě vyjednávání MFF hrát daleko větší role národnostní příslušnosti než příslušnosti k politickým skupinám.

Prezident Macron nedávno v Evropském parlamentu varoval před možnou ‚občanskou válkou‘ mezi východem a západem nad evropskými hodnotami. Nerozpoutal by takový krok podobný konflikt? Jak byste jako europoslanec vysvětlil Čechům, že je taková změna v jejich zájmu?

Mezi východem a západem je určitý tlak už nyní, a emoce budou do určité míry ovlivňovat další vyjednávání. Já ale věřím, že nakonec zvítězí racionální přístup, neboť ze správně nastavené kohezní politiky v důsledku profitují všichni, včetně čistých přispěvatelů. Na druhou otázku jsem již částečně odpověděl u prvního bodu. Patříme mezi nejhlasitější kritiky trvalého distribučního mechanismu žadatelů o azyl, ale zároveň připouštíme, že solidarita musí být i z naší strany. Každý rozumný člověk tedy jistě pochopí, že se části naší pomyslné alokace budeme muset vzdát ve prospěch řešení neudržitelné situace v jihoevropských zemích. Boj proběhne o to, jak velká ta část bude.

Europoslankyně Dita Charanzová. Foto: web europoslankyně

Dita Charanzová (ANO, ALDE)

Evropská komise bude na začátku května projednávat strukturální změny v kohezních fondech EU. Uvažuje se nad přesměrováním peněz, které byly dříve určené na rozvoj východní Evropy, do uprchlickou vlnou postižených zemí na jihu Evropy. Máte představu, jak by se takový krok podepsal na ekonomické situaci České republiky?

Evropská komise představí svou celkovou vizi příštího rozpočtu EU, tedy včetně kohezních a strukturálních fondů. To, co zmiňujete, může být jedna z možných úvah, jak jednání o rozpočtu směřovat, ale nemohu ji ani potvrdit ani vyvrátit, jelikož mám informace pouze zprostředkovaně z médií. Myslím, ale, že do budoucna Česká republika počítá s tím, že některé typy dotací budou klesat, protože se nám jako zemi ekonomicky daří a podpora některých prosperujících oblastí tak nebude tolik urgentní. Nakolik a v jakých oblastech konkrétně však dnes skutečně neumím odpovědět, je zatím velmi brzy.

Plánujete jako člen/ka EP podniknout společné kroky proti takovým změnám, případně s kolegy z Pobaltí a zemí V4?

My jsme již v EP hlasovali o zprávě, která formulovala představy této instituce o budoucí podobě rozpočtu a s kolegy jsme v tomto směru podporovali zachování současného způsobu přidělování fondů pro jednotlivé země. Nyní bych si raději počkala na konkrétní návrhy, zda se tyto úvahy zakládají na pravdě, pak je možné se dohadovat o nějakém dalším společném postupu. Předpokládám, že by takové úpravy rozpočtu nezůstaly bez odezvy.

Prezident Macron nedávno v Evropském parlamentu varoval před možnou ‚občanskou válkou‘ mezi východem a západem nad evropskými hodnotami. Nerozpoutal by takový krok podobný konflikt? Jak byste jako europoslanec vysvětlil Čechům, že je taková změna v jejich zájmu?

Nehovořila bych o občanské válce, nehovořila bych ani o konfliktu. Na druhou stranu si umím představit, že by to mohlo posílit jisté dělění Unie na východ a západ, proti čemuž zde často vystupujeme. Neumím ale nyní hypoteticky ohodnotit situaci, která ještě nenastala a netuším, jak hluboké změny by případně přinesla. Zda by bylo možné ji řešit efektivnějším čerpáním ze zdrojů, které dnes zůstávají nevyužity, nebo by znamenala reálný propad ve veřejných financích ČR.

Tomáš Zdechovský

Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL)

Evropská komise bude na začátku května projednávat strukturální změny v kohezních fondech EU. Uvažuje se nad přesměrováním peněz, které byly dříve určené na rozvoj východní Evropy, do uprchlickou vlnou postižených zemí na jihu Evropy. Máte představu, jak by se takový krok podepsal na ekonomické situaci České republiky?

Osobně chci počkat na předložení návrhu rozpočtu Evropskou komisí v průběhu května 2018. Nebudu proto komentovat ani případné dopady na Českou republiku, protože mohou být i nulové. Zatím není nic jasné a ještě se to může výrazně změnit.

Plánujete jako člen/ka EP podniknout společné kroky proti takovým změnám, případně s kolegy z Pobaltí a zemí V4?

Pokud by se to potvrdilo, určitě zkusím dohodnout nějakou koalici a budeme vystupovat proti, protože tato logika jde zcela proti principu kohezní politiky. Bude ale potřeba předně aktivního zapojení od české vlády, kdy je naprosto tristní, že ani půl roku po volbách ještě žádnou stabilní nemáme. Místo vyjednávání se tak jen čeká, co bude, asi aby se později mohlo lépe nadávat.

Prezident Macron nedávno v Evropském parlamentu varoval před možnou občanskou válkou‘ mezi východem a západem nad evropskými hodnotami. Nerozpoutal by takový krok podobný konflikt? Jak byste jako europoslanec vysvětlil Čechům, že je taková změna v jejich zájmu?

Taková změna by v zájmu ČR nebyla a nikomu bych proto pokrytecky opak netvrdil. Oproti jiným kolegům neobhajuji ani relokační kvóty, tvrdě je kritizuji a během 6 hodin jsem i sesbíral podpisy 89 kolegů europoslanců, abychom o návrhu mohli hlasovat na plénu a ještě se tak pokusili návrh změnit z povinné účasti na programu na dobrovolnou. Tohle totiž přesně jsou věci, které oprávněně vyvolávají konflikt mezi západními a východními státy, kdy dělám maximum, abych náš pohled kolegům vysvětlil. EU pořád považuji za dobrý projekt, musíme se ale vzájemně více poslouchat.

 

Monika Beňová – Slovensko (SMER)

Monika FLASIKOVA BENOVA – 8th Parliamentary term
Evropská komise bude na začátku května projednávat strukturální změny v kohezních fondech EU. Uvažuje se nad přesměrováním peněz, které byly dříve určené na rozvoj východní Evropy, do uprchlickou vlnou postižených zemí na jihu Evropy. Máte představu, jak by se takový krok podepsal na ekonomické situaci České republiky?

Kohézna politika Európskej únie (EÚ) asi prejde istými zmenami. V akej miere sa budú dotýkať Slovenska, Českej republiky alebo ostatných prijímateľských krajín je však dnes predčasné komentovať. Návrh Európskej komisie, ktorý sa očakáva v máji, poskytne istú predstavu o rozdelení financií a pravidlách týkajúcich sa budúceho európskeho rozpočtu. Jeho finálna podoba však bude predmetom náročných rokovaní medzi členskými štátmi a inštitúciami EÚ pravdepodobne až do roku 2020.

Plánujete jako člen/ka EP podniknout společné kroky proti takovým změnám, případně s kolegy z Pobaltí a zemí V4?

V uplynulom programovom období 2007 – 2013 sa mi v rámci natavenia kohéznej politiky podarilo prispieť k presadeniu pravidla N+3. To umožnilo Slovensku predĺžiť čerpanie európskych štrukturálnych fondov, vďaka čomu bolo financovaných viacero zmysluplných projektov napríklad v oblasti podpory zamestnanosti. Pri príprave budúceho európskeho rozpočtu budem v Európskom parlamente aj v spolupráci s kolegami rovnako prichádzať s takými krokmi, ktoré Slovensku, ale aj ostatným tzv. novým členským krajinám, kam sa zaraďuje aj Česká republika, pomôžu v získaní čo možno najväčšieho balíka z finančných prostriedkov v rámci kohéznej politiky. Okrem celkového množstva peňazí je však dôležité naplnenie priorít pri ich využívaní. Zaraďujú sa medzi ne väčšia voľnosť členských štátov pri čerpaní eurofondov, ale aj ich cielené zameranie na oblasti, ktoré umožnia rýchlejšie vyrovnávanie životnej úrovne a mzdového ohodnotenia pracovníkov v starých a nových členských štátoch EÚ.

Prezident Macron nedávno v Evropském parlamentu varoval před možnou ‚občanskou válkou‘ mezi východem a západem nad evropskými hodnotami. Nerozpoutal by takový krok podobný konflikt? Jak byste jako europoslanec vysvětlil Čechům, že je taková změna v jejich zájmu?

Česko, rovnako ako Slovensko majú za sebou už 14 rokov kohéznej politiky v pozícii čistých prijímateľov. Značné množstvo finančných prostriedkov zároveň získali už v rámci predvstupových rokovaní, teda pred rokom 2004, v ktorom sa oba štáty stali členmi EÚ. Napríklad Slovensko dostalo od svojho vstupu, do roku 2015, teda za 11 rokov, z eurofondov o takmer 12 miliárd eur viac než do rozpočtu Únie samo prispelo. Aj čistí prijímatelia akými sú Česko a Slovensko a ich predstavitelia si však nepochybne musia racionálne uvedomovať, že situácia v EÚ sa mení, rovnako ako aj výzvy, pred ktorými Únia a jej členské štáty stoja. Týkajú sa predovšetkým migrácie, brexitu, potreby posilňovania bezpečnosti, či spoločnej obrannej politiky. Tieto ovplyvňujú stabilitu a prosperitu nás všetkých, celej EÚ a preto je potrebné na ne spoločne reagovať a v primeranej ich premietnuť aj v novom rozpočte na obdobie 2021 – 2027.

Jaromír Kohlíček (KSČM, GUE-NGL)

Evropská komise bude na začátku května projednávat strukturální změny v kohezních fondech EU. Uvažuje se nad přesměrováním peněz, které byly dříve určené na rozvoj východní Evropy, do uprchlickou  vlnou postižených zemí na jihu Evropy. Máte představu, jak by se takový krok podepsal na ekonomické situaci České republiky?

Pokud jde o Českou republiku, potom v příštím období velmi pravděpodobně většina našich regionů soudržnosti NUTS II nebude splňovat podmínky pro čerpání dotací hospodářsky méně rozvinutými regiony EU. Přesto považuji zásadní přesměrování dotací do zemí bezprostředně postižených migrační vlnou za krok, který nebude, zejména v novějších zemích EU, přijat s porozuměním. Byly to totiž zejména nejbohatší země EU, které včas nereagovaly na příliv migrantů a teprve nyní, tj. po několika letech, se zpětně snaží o výrazné zpřísnění podmínek. Jde zejména o určení země, v níž bude žádost o azyl posuzována, rozšíření seznamu bezpečných zemí, biometrické údaje požadované k žádosti o azyl a účinné readmisní dohody se zdrojovými zeměmi migrace. Žádná z chudších zemí EU se nepodílela na likvidaci Libye a i v případě dalších agresivních akcí (v Iráku a Sýrii), ani v Afghánistánu tyto země konflikt nerozpoutaly. Je nelogické, že mají být postiženy důsledky špatné unijní legislativy a akcemi, které jsou realizovány v rozporu s mezinárodním právem bez usnesení Rady bezpečnosti OSN nejsilnějšími státy EU. Přitom hospodářsky slabší země EU (např. Česká republika) již dnes dobrovolně pomáhají při řešení vzniklé situace v zemích na jihu Evropy.

Plánujete jako člen/ka EP podniknout společné kroky proti takovým změnám, případně s kolegy z Pobaltí a zemí V4?

Ano, jsem připraven podpořit kroky, které budou směrovány proti výše naznačenému přesměrování finančních prostředků, a to ve spolupráci s poslanci kteréhokoliv státu a regionu.

Prezident Macron nedávno v Evropském parlamentu varoval před možnou ‚občanskou válkou‘ mezi východem a západem nad evropskými hodnotami. Nerozpoutal by takový krok podobný konflikt? Jak byste jako europoslanec vysvětlil Čechům, že je taková změna v jejich zájmu?

Konflikt mezi starými a novými zeměmi EU, mezi severním a jižním křídlem a mezi bohatými a chudými členskými zeměmi zde stále latentně je. Navíc vidíme v řadě případů snahu rozdělit země EU a prohlubovat vícerychlostní přístup. To je v zásadním rozporu se základními dokumenty EU i s přístupovou smlouvou České republiky. To se našim občanům, ani občanům jiných států, nedá dost dobře vysvětlit. Rozhodně je a bude i v budoucnu mojí snahou, aby problémové otázky byly řešeny v místě vzniku, zejména pomocí jednotlivým státům, odkud migranti přicházejí.

Jiří Reichl

Tématu jsme se věnovali v analytickém textu

Čeká nás občanská válka o evropské hodnoty, jak varoval prezident Macron?