Hospodářský výbor řešil program Digitální Evropa. Přinese investice do umělé inteligence a kybernetické bezpečnosti

Jednání hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 10. října 2018. foto: Michal Ožuch

Program Digitální Evropa reaguje na změny, které probíhají ve všech odvětvích. Investice v rámci programu dosáhnou hodnoty 9,2 miliardy EUR v sedmiletém období. Hospodářský výbor se zajímal o praktické dopady a zdůraznil oblast bezpečnosti.

Poslanci hospodářského výboru dnes vzal na vědomí návrh nařízení Evropského parlamentu a rady, který zavádí program Digitální Evropa, který zajistí financování klíčových oblastí na jednotném digitálním trhu pro období 2021 – 2027. Vznik tohoto programu je reakcí EU na digitální transformaci, která dnes probíhá v mnoha odvětvích.

„Stejně jako v minulosti zajišťovaly prosperitu Evropy její doprava, průmyslová infrastruktura, vzdělávání a vysoká kvalita veřejných služeb, naší budoucí prosperitě budou oporou investice do strategických digitálních kapacit a infrastruktur, prohlubování dovedností a modernizace interakce mezi vládami a občany,“ uvádí dokument.

Digitální Evropu dnes za úřad vlády měl předkládat státní tajemník pro evropské záležitosti Aleš Chmelař, kterého kvůli jeho nepřítomnosti zastoupil Jan Míča z úřadu vlády. Ten zmínil především sektory, do kterých chce EU v průběhu sedmi let investovat celkově 9,2 miliardy EUR. Jedná se o vybudování a posílení vysoce výkonné výpočetní techniky, vybudování a posílení základní kapacity pro umělou inteligenci a zpřístupnit je všem podnikům a orgánům veřejné správy. V programu nechybí ani důraz na kybernetickou bezpečnost a také na vzdělávání v oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky, umělé inteligence.

„Evropská komise považuje Digitální Evropu za investiční doplněk pro jednotný digitální trh. Všechny tyto pilíře, jak jsou navrženy, jsou spolu navzájem úzce propojeny,“ informoval Jan Míča přítomné členy hospodářského výboru. Zmínil se také o propojení Digitální Evropy na stávající program Horizont 2020.

„Program bude prováděn v souladu s finančním nařízením EU. Přední role při provádění bude dána centrům pro digitální inovace. Tato centra budou poskytovat služby digitální transformace a budou zaměřena především na malé a střední podniky,“ prohlásil Míča z úřadu vlády a dodal, že centra zároveň budou pomáhat přenášet know-how mezi jednotlivými regiony a odvětvími.

Evropská komise si postupně nechá vytipovat zařízení, která budou vhodná k provozování těchto center. Aktuálně by jich měla mít vytipováno 10 napříč EU a tři místa prozatím v České republice, konkrétně v Praze, Brně a v Ostravě, ale do spuštění programu ještě mnoho míst v celé EU přibude. Samotní žadatelé o granty pak budou muset obstát před celoevropskou konkurencí.

Zpravodaj – poslanec Martin Jiránek z Pirátské strany pak zdůraznil, že je nutné během vyjednávání klást důraz na ochranu osobních údajů, digitálních svobod a kybernetické bezpečnosti, která získává na významu především díky vzrůstajícím hrozbám ze zahraničí.

Člen výboru Pavel Juříček  (ANO 2011) se zajímal o praktické dopady programu Digitální Evropa. Konkrétně jej zajímalo, jaké budou dopady na státní správu, co se týká úspory času a pracovních sil. Podle předkladatele je tato otázka je předčasná, jelikož programové rámce na jednotlivé roky budou teprve vznikat. Jan Míča z Úřadu vlády přislíbil, že odpověď na tuto otázku nalezne do konce roku 2019. Poslanci se shodli, že při schvalování jednotlivých grantů bude nutné zaměření na kvalitu a bezpečnost, nikoliv pouze na cenu. Pro usnesení, kterým vzal výbor nařízení na vědomí, hlasovali všichni přítomní poslanci.

Michal Ožuch