Hospodářský výbor převozníky příliš neuklidnil. Poslanci označili plánované změny za nesmysl

Jednání hospodářského výboru

Hospodářský výbor se zabýval novelou zákona o vnitrozemské plavbě. Jan Bauer stáhl své pozměňující návrhy a Jakub Kopřiva z legislativní sekce ministerstva dopravy přislíbil, že kritizované požadavky, které má zákon klást na převozníky, vyjme ministerstvo samo. 

Na svém 18. zasedání hospodářského výboru se poslanci zabývali novelou zákona o vnitrozemské plavbě, která v současnosti budí vášně mezi odbornou veřejností, o čemž jsme naše čtenáře již informovali a ani včerejší jednání nepřineslo nic víc než jen naději, že vše nakonec dobře dopadne.

Novelu zákona přišel na hospodářský výbor obhajovat Jakub Kopřiva z legislativní sekce ministerstva dopravy a musel čelit řadě otázek a připomínek, jak ze strany členů výborů, tak i ze strany odborné veřejnosti, které bylo umožněno na jednání vystoupit. „Hlavním cílem novely je transpozice evropské směrnice, ale nejvýznamnější netranspoziční změnou je zavedení povinnosti vybavit plavidlo zařízením pro sledování polohy a zobrazování podkladových map,“ informovala zpravodajka sněmovního tisku poslankyně Květa Matušovská a zároveň přítomné poslance zpravila o 16 pozměňovacích návrzích, které již ministerstvo dopravy vypořádalo a k 10 z nich přijalo kladné stanovisko. K těm nejdůležitějším pozměňujícím návrhům, které se týkaly vyjmutí převozních lodí z nových povinností předložený poslancem Janem Bauerem, však ministerstvo zaujalo negativní stanovisko. „První pozměňovací návrh říká, že plavidla s délkou nižší než 20 metrů mohou používat zařízení AIS v přiměřené velikosti plavidla. Cena takového zařízení je přibližně 150 000 korun, čímž může být samotná cena sledovacího zařízení vyšší než cena samotného plavidla. Druhý pozměňovací návrh se týká vytvoření zvláštní kategorie pro převozní plavidla v rámci zákona. Zachování samostatné kategorie pro převozní plavidla umožní pro ně stanovit samostatná pravidla, jelikož nařízení plynoucí ze směrnice Evropského parlamentu by mohla ohrozit jejich existenci,“ řekl Jan Bauer k důvodům, které jej vedly k pozměňovacím návrhům negativně vypořádaných ministerstvem dopravy.

Povinnost vybavení převozních plavidel lokačními zařízeními je podle mne nesmyslná a pokud by to mělo projít, načtu pozměňovací návrh, aby byli všichni zaměstnanci ministerstva dopravy povinni si za své peníze pořídit náramky s GPS, což by jistě také umožnilo jejich lepší kontrolu pohybu a pomohlo by to zvýšit efektivitu práce,“ poznamenal člen výboru poslanec Petr Pávek, který stejně jako Jan Bauer a odborníci pokládá nové povinnosti pro převozníky za nepotřebné.

Displej transpondérů se nám na těch malých lodí prostě nevejde a navíc spousta převozních lodí nemá ani kormidelny. Přijde mi, že se zde jedná o zásadní nepochopení toho, co EU chtěla, což je vzájemná viditelnost lodí, které plují po Vltavě, Labi, Rýnu a různých evropských kanálech. Díky vybavení převozních lodí transpondérem převozníci uvidí velká plavidla, ale díky oslnění displejem neuvidí třeba na přívoze Výtoň spoustu malých plavidel, veslic, motorových člunů a plachetnic, které žádné takové vybavení nemají. Přitom viditelnost je pro bezpečnost na Vltavě nejdůležitější. Evropská směrnice vůbec neříká, na jaký typ plavidel se mají tato zařízení umisťovat a toto je tedy pouze fantazie ministerských legislativců,“ prohlásil převozník pražský Zdeněk Bergman a dodal, že termín převozní loď je historický termín, který byl vždy v zákoně, ale nově má z vyhlášky o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách zcela zmizet. Zdeněk Bergman zároveň zopakoval to, co již sdělil Ekonomickému deníku, že v případě nabytí platnosti novely zákona se na některá místa převozní lodě ani nevejdou.

Stanovisko Zdeňka Bergmanna podpořil i ředitel nezávislé akreditované inspekční společnosti Československý Lloyd Jiří Hendrych, kterému bylo rovněž umožněno vystoupit na zasedání hospodářského výboru za odbornou veřejnost. „Plavidlo je i plovoucí zařízení, které slouží ke stání, nepřemisťuje se a mělo by mít asi taky transpondér, protože kdo stanoví kategorii, na co se vztahuje a na co se nařízení nevztahuje,“ uvedl Hendrych směrem k ustanovení zákona, které dělí plavidla dle maximálního počtu přepravovaných osob a nad limit dvanácti osob zavádí novou povinnost vybavením zařízením AIS.

Jakub Kopřiva uvedl, že kolegové z ministerstva dopravy stále trvají na tom, aby byly převozní lodě zahrnuty v novele zákona, ale on má mandát o tom rozhodovat a převozní lodě vyjme. Trval ale na tom, že změnu provede ministerstvo samo spolu s pracovní skupinou, ve které bude zpravodajka sněmovního tisku Květa Matušovská, místopředseda hospodářského výboru Martin Kolovratník a případně bude přizvána i odborná veřejnost. Poslanec Jan Bauer nakonec netrval, aby hospodářský výbor předložil jeho pozměňovací návrhy, ale chce si počkat na to, co připraví ministerstvo a v případě, že nedodrží slovo, bude jejich schválení veřejně podporovat v Poslanecké sněmovně.

Řešení, jež poslanci zvolili, však příliš neuklidnilo odbornou veřejnost, která se nyní obává, že se kritizovaná ustanovení vyhlášky a zákona nakonec objeví v platném změní. Podle informací, které Ekonomický deník získal může být za nesmyslnými požadavky nemusí být pouze nekompetentnost. Ministerstvo dopravy totiž již v roce 2013 vypsalo zakázku na nákup 100 transpondérů za celkovou částku 4.620.000 korun od společnosti Vegacom a.s. a tyto transpondéry by podle zdroje, který si nepřál být jmenován, měly být stále na ministerstvu dopravy.

Michal Ožuch