Evropský trialog vedený Charanzovou „doladil“ povinné bezpečnostní prvky pro vozidla uvedená na trh EU po roce 2022

Europoslankyně Dita Charanzová. Foto: web europoslankyně

Od roku 2022 budou evropská vozidla povinně vybavena novými bezpečnostními technologiemi na ochranu cestujících, chodců a cyklistů. V noci na dnešek se na finálním znění shodli zástupci Evropského parlamentu, členských zemí a Komise. Jednání předsedala česká poslankyně EP Dita Charanzová, která měla k původnímu textu Evropské komise čtyři desítky pozměňovacích návrhů. S dojednaným kompromisem je ale spokojena.

Nové technologie, které jsou již na trhu, mohou pomoci snížit počet úmrtí a zranění na silnicích, jež jsou z 90 % způsobena lidskou chybou. V květnu 2018 Komise navrhla, aby určitá bezpečnostní opatření byla povinná, například systémy, které řeší nebezpečný mrtvý úhel u nákladních vozů a autobusů nebo varují řidiče v případě ospalosti či rozptýlení pozornosti. Vyspělé bezpečnostní prvky sníží počet nehod, připraví cestu k propojenější a více automatizované mobilitě a podpoří náskok evropského automobilového průmyslu v oblasti globálních inovací a konkurenceschopnosti.

Elżbieta Bieńkowska, komisařka odpovědná za vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky, k tomu uvedla: „Na našich silnicích každý rok přijde o život 25.000 lidí. Naprostá většina těchto nehod je způsobena lidskou chybou. Můžeme a musíme proti tomu něco udělat. S novými pokročilými bezpečnostními prvky, které budou povinné, můžeme dosáhnout podobných výsledků, jako když byly poprvé zavedeny bezpečnostní pásy. Mnoho těchto prvků již existuje zejména u luxusnějších vozů. Teď zvýšíme bezpečnost u všech vozidel a připravíme cestu pro propojenou a automatizovanou mobilitu budoucnosti.“

Česká europoslankyně a lídryně kandidátky do blížících se evropských voleb hnutí ANO Dita Charanzová, která trialogu (jednání  předsedala uvedla, že změny, které v průběhu projednávání prosazovala, byly přijaty a promítnuty do výsledného znění. „Týkaly se mj. i povinného zavádění „inteligentního asistenta rychlosti“. Komise původně navrhovala, aby v případě, že řidič překročí povolenou rychlost, reagovalo auto vibrací plynového pedálu. Jsem ráda, že se mi podařilo prosadit, aby si výrobci mohli sami zvolit, jaká reakce je pro jejich zákazníky nejvhodnější. Za ještě důležitější považuji, že se mi podařilo prosadit, aby bylo možné systém vypnout, pokud ho řidič nechce používat,“ uvedla Dita Charanzová (ANO-ALDE). Vítá také to, že byl posunut termín platnosti tohoto nařízení na 30 měsíců po jeho přijetí, aby měli výrobci a také řidiči dostatek času na adaptaci.

Příprava na alkoholový zámek v nových autech

Charanzová také ostře vystupovala proti návrhu Komise vybavit povinně vnitřní prostory vozu kamerami, které by monitorovaly, zda řidič například nevykazuje známky únavy či jiné rizikové chování a v případě potřeby auto dokonce zastavit v provozu. „Nic takového nakonec v návrhu není, dokonce ani povinnost instalovat do nových aut tzv. alkoholový zámek, který by neumožnil řidiči nastartovat auto v případě pozitivního výsledky dechové zkoušky na alkohol. Nařízení pouze požaduje, aby vůz měl pro takové zařízení přípravu, nikoliv zámek jako takový,“ říká česká europoslankyně.

Auta, která budou homologována po vstupu nařízení v platnost, budou mít maximálně vnitřní senzory, které mohou například zaznamenat to, pokud řidič bude za jízdy manipulovat s mobilním telefonem. Až 30% dopravních nehod je totiž způsobeno právě nedostatečnou pozorností řidičů, například právě v důsledku používání mobilu.

 Mezi nové povinné bezpečnostní prvky patří (úplný seznam zde):

  • u osobních automobilů, dodávek, nákladních vozidel a autobusů: varování při ospalosti a rozptýlení řidiče (např. použití mobilního telefonu při řízení), inteligentní asistent rychlosti, bezpečné couvání s kamerou nebo senzory a zapisovač údajů pro případ nehody („černá skříňka“),

  • u osobních automobilů a dodávek: asistent udržování vozidla v jízdním pruhu, vyspělý systém nouzového brzdění a bezpečnostní pásy zkvalitněné podle výsledků nárazových testů,

  • u nákladních vozidel a autobusů: specifické požadavky na zlepšení přímého výhledu řidičů autobusů a nákladních vozidel a odstranění mrtvého úhlu, systémy detekce a varování před zranitelnými účastníky silničního provozu vpředu a po stranách vozidla, především při změně směru jízdy.

Komise očekává, že do roku 2038 pomohou navrhovaná opatření zachránit více než 25 000 životů a předejít nejméně 140 000 vážných zranění. To přispěje ke splnění dlouhodobého cíle EU přiblížit se do roku 2050 k nulovému počtu úmrtí a vážných zranění (tzv. „vize nula“).

Podle Evropské komise pomohou nové pokročilé bezpečnostní prvky řidičům postupně si zvyknout na používání asistenčních systémů při řízení. Vyšší stupeň automatizace představuje významný potenciál ke kompenzaci lidských chyb a nabízí nová řešení v oblasti mobility pro seniory a tělesně postižené. To vše by mělo zvýšit důvěru veřejnosti a přijetí automatizovaných vozidel a podpořit přechod k jejich autonomnímu řízení.

V posledních letech zavedla EU řadu povinných opatření, která přispěla ke snížení počtu smrtelných dopravních nehod odhadem o 50 000 ročně. Mezi tato opatření patří systémy elektronického řízení stability u všech vozidel a vyspělé systémy nouzového brzdění a systémy varování při vybočení z jízdního pruhu u nákladních vozidel a autobusů.

„Už dnes můžeme říct, že se nám podařilo snížit počet obětí na polovinu, nové technologie nám ale dávají další možnosti, jak bezpečnost aut, jejich posádek i dalších účastníků provozu, ještě více posílit. Zařízení, která byla dříve dostupná pouze v luxusních vozech, by měla sloužit všem řidičům. Z mého pohledu je pak naprosto klíčové, aby nařízení bylo technologicky neutrální, tzn. aby výrobcům detailně nepředpisovalo přesné technické řešení, ale aby jim ponechalo svobodu volby, jak dané povinnosti technicky dosáhnout,“ dodala Dita Charanzová.

 

Politickou dohodu, které Evropský parlament, Rada a Komise dosáhly v rámci tzv. třístranných jednání, musí nyní Evropský parlament a Rada ještě formálně schválit. Nové bezpečnostní prvky budou povinné od roku 2022. O něco později bude zavedena povinnost přímého výhledu pro nákladní vozy a autobusy a rozšířené zóny pro náraz hlavy u osobních automobilů a dodávek, neboť v těchto případech jsou nezbytné konstrukční změny.

V roce 2017 zahájila Komise veřejnou konzultaci s cílem shromáždit názory zúčastněných stran na případná zlepšení stávajících bezpečnostních prvků vozidel. V květnu 2018 v rámci třetího souboru opatření „Evropa v pohybu“ Komise navrhla přezkum nařízení o obecné bezpečnosti a nařízení o bezpečnosti chodců. Revidované nařízení o obecné bezpečnosti jde ruku v ruce s účinným řízením bezpečnosti silniční infrastruktury. Návrh Komise v této oblasti byl schválen v únoru 2019.

Komise dále předložila sdělení o propojené a automatizované mobilitě s cílem učinit z Evropy světovou jedničku v oblasti autonomních a bezpečných systémů mobility. Jako první krok v oblasti propojené mobility na evropských silnicích přijala Komise nová pravidla, která urychlují zavádění kooperativních inteligentních dopravních systémů (C-ITS). C-ITS umožňují, aby vozidla komunikovala mezi sebou, se silniční infrastrukturou a s ostatními účastníky silničního provozu. Vyměňují si například informace o nebezpečných situacích, pracích na silnici a načasování semaforů. Díky tomu je silniční doprava bezpečnější, ekologičtější a efektivnější.

Jiří Reichl