Slovákům a Polákům mají přibýt europoslanci, Čechům ne

Zdroj fotografie: oficiální profil Evropského parlamentu na Facebook.com

Evropský parlament odhlasoval, jak má vypadat jeho národnostní složení po odchodu Spojeného království. Navrhuje, aby většina britských křesel zanikla a část byla přerozdělena mezi ostatní státy. Například Francouzům a Španělům přičetl celkem 10 mandátů. Změna však definitivně projde, jenom pokud bude jednomyslně potvrzena členskými státy. Poslanci ještě upozornili, že jako předsedu příští Evropské komise vyberou pouze člověka, který povede do parlamentních voleb některou politickou stranu.

Spojené království Velké Británie a Severního Irska vystoupí z Evropské unie koncem března příštího roku. Rada EU, tedy členské státy nyní s britským partnerem dojednávají přechodné období, které potrvá pravděpodobně do konce roku 2020. Národní ministři navrhují, aby ostrovní království v mezičase muselo dodržovat všechnu unijní legislativu, ale aby už nebylo zastoupeno ve společných orgánech a nemělo hlasovací právo.

Jak už jsme informovali dříve, volby do Evropského parlamentu pravděpodobně proběhnou 23. až 26. května 2019. A poslanci už odhlasovali, jak vidí nové složení svojí zákonodárné komory. Místo dosavadních 751 křesel, ze kterých nyní Britové obsazují 73, chtějí ponechat 705. Většinu uvolněných mandátů by tedy škrtli, ale některé by přerozdělili mezi zbylé státy, jak ukazuje následující tabulka.

Počty mandátů v Evropském parlamentu podle států

STÁT SOUČASNOST NÁVRH ZMĚNA
Belgie 21 21 žádná
Bulharsko 17 17 žádná
Česká republika 21 21 žádná
Dánsko 13 14 +1
Německo 96 96 žádná
Estonsko 6 7 +1
Irsko 11 13 +2
Řecko 21 21 žádná
Španělsko 54 59 +5
Francie 74 79 +5
Chorvatsko 11 12 +1
Itálie 73 76 +3
Kypr 6 6 žádná
Lotyšsko 8 8 žádná
Litva 11 11 žádná
Lucembursko 6 6 žádná
Maďarsko 21 21 žádná
Malta 6 6 žádná
Nizozemsko 26 29 +3
Rakousko 18 19 +1
Polsko 51 52 +1
Portugalsko 21 21 žádná
Rumunsko 32 33 +1
Slovinsko 8 8 žádná
Slovensko 13 14 +1
Finsko 13 14 +1
Švédsko 20 21 +1

 

Parlament navrhuje, aby České republice zůstal stejný počet mandátů jako doposud, zatímco většině členských států přičítá vyšší zastoupení: Například Slovensku a Polsku přidává dohromady 2 křesla; Francii, stejně jako Španělsku vyhrazuje dalších 5 zákonodárců. Vzhledem k demografickým změnám totiž stávající rozdělení už nevyhovuje Smlouvě o EU:

  • Každý členský stát musí mít minimálně 6 a maximálně 96 míst.
  • Menší státy jsou zastoupeny relativně více (například tuzemská populace tvoří asi 2,4 % zbylé Unie, ale po přepočtu disponuje 3 % mandátů).
  • Větší státy jsou zastoupeny silněji v absolutních číslech (například Německo má dohromady více poslanců, než Česká republika).

Parlament vysvětluje, že není možné škrtnout všechny britské mandáty, pokud platí citované zásady, a pokud žádný členský stát nechce přijít ani o jednoho zastupitele. Změna nicméně definitivně projde, jenom pokud bude jednomyslně schválena Radou EU.

Šéf Komise musí nejdříve vést stranickou kandidátku

Parlament “varuje”, že “je připraven zamítnout v rámci postupu uvedení předsedy Komise do úřadu každého kandidáta, který nebyl nominován jako vedoucí kandidát před evropskými volbami”. Potvrzuje tak stávající praxi. Evropské komisi, která navrhuje novou legislativu, nyní šéfuje Jean-Claude Juncker poté, co do minulých parlamentních voleb vedl vítězné lidovce.

Petr Woff