Evropský parlament na dietě. Jak bude vypadat po brexitu?

DG COMM brochure on the upcoming European Elections - One Year to Go - #EUElections2019

Europoslanci  rozhodli o podobě Evropského parlamentu po odchodu Velké Británie z Evropské unie. Z původního počtu 751 aktivních mandátů se stane 705. Žádný členský stát přitom nepřijde o množství europoslanců, kteří ho zastupují, a někteří si dokonce přilepší.

V současnosti se v Evropském parlamentu setkávají poslanci v plném počtu 751. Unijní smlouvy více mandátů nepovolují. Vzhledem k tomu, že se Evropská Unie až do odchodu Velké Británie spíše rozšiřovala, docházelo v Evropském parlamentu především k ubývání množství poslanců reprezentujících jednotlivé členské státy. O množství europoslanců tak v minulosti přišla i Česká republika nebo Slovensko. S odchodem Velká Británie však nastane výjimečná situace, kdy 73 křesel přijde o své majitele, a budou k mání. Přirozeně se tak rozhořela debata, jak se zbylými křesly naložit.

Předchozí návrhy

Ještě v únoru tohoto roku navrhovali europoslanci z frakce Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE) rozdělit 27 křesel mezi takzvaně podreprezentované státy a ze zbylých 46 vyhradit 16 pro budoucí členské státy a 30 pro celoevropskou kandidátku. Celoevropská kandidátka měla zaručit, že by se ve volbách do Evropského parlamentu řešila skutečně evropská témata a občané jednotlivých zemí by mohli volit i kandidáty z jiných členských států, než jen ty ze svého.  Tento návrh však neprošel. Místo toho schválili europoslanci konzervativnější verzi.

Evropský parlament po brexitu

Finální podoba Evropského parlamentu po odchodu Velké Británie bude vypadat následovně. Zbylých 73 britských křesel se rozdělí na 27, které si přerozdělí podreprezentované státy a dalších 46 se jednoduše nechá ležet ladem s tím, že do nich usednou budoucí členové EU.  Jaké státy se mohou těšit na více poslanců? Například Slovensko, Irsko, Francie nebo Španělsko, ale i mnoho dalších. Zejména v případě Francie je nárůst europoslanců podstatný, jelikož vytváří přirozenou protiváhu Německu, které již dosáhlo maximálního počtu 96 europoslanců. Česká republika zůstane na aktuálním počtu 21 poslanců. K přerozdělení křesel by se však mělo přistoupit až v okamžiku, kdy Spojené království opustí Evropskou unii. Dokud k brexitu nedojde, v platnosti zůstane aktuální rozdělení mandátů.

K celému schvalovacímu procesu se vyjádřil například europoslanec Pedro Silva Pereira (S&D, PT), který uvedl: „Konečné schválení nového složení Evropského parlamentu je šťastným závěrem velmi náročného procesu. Máme proč být spokojeni s finálním výsledkem: spravedlivějším rozdělením křesel, které je konečně v souladu s Lisabonskou smlouvou a zásadou poměrného sestupného zastoupení. Aniž by došlo ke snížení počtu mandátů některého z členských států, velikost Parlamentu se zmenšila, takže zůstávají volná křesla k dispozici pro případné budoucí rozšíření EU. Nový Evropský parlament tak bude spravedlivějším odrazem občanů, které zastupuje.“

Volby do Evropského parlamentu 2019

Změnu ještě musí formálně potvrdit Evropská rada na konci června, aby se podle ní mohly řídit už příští evropské volby, které se budou konat 23. – 26. května 2019. V těch se bude vybírat i nový předseda Evropské komise, který vzejde z návrhů jednotlivých frakcí v Evropském parlamentu. Kandidáta na post předsedy Evropské komise musí navrhnout evropské politické strany ještě před volbami. Při hlasování tak budou občané volit nejen europoslance, ale přeneseně i příštího šéfa unijní exekutivy.

Filip Hanka