Evropská komise schválila státní podporu pro Českou poštu na datové schránky a poštovní služby

Úvodní stránka portálu datových schránek. foto: redakce

Evropská komise potvrdila, že plánovaná státní podpora pro Českou poštu je slučitelná s vnitřním trhem EU. Jde o dva projekty – provoz datových schránek a všeobecné poštovní služby. Jen za datové schránky by měl stát zaplatit zhruba 2,5 miliardy korun. Vyplývá to z informací Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

Letošní únor přinesl hned dvě pozitivní rozhodnutí Evropské komise v případech podpory pro Českou poštu, s. p. Evropská komise schválila dne 2. 2. 2018 nejprve podporu na financování provozu informačního systému datových schránek v letech 2018 – 2022; před dvěma dny vyslovila svým rozhodnutím souhlas také s podporou určenou na financování tzv. všeobecné poštovní služby v letech 2013 -2017. V obou případech se podle Evropské komise jedná o podporu, která je slučitelná s vnitřním trhem EU, tedy je povolená.

O projektu datových schránek jsme psali v textu Dvě a půl miliardy na pět let. Další „obr“ kšeft pro Českou poštu od vnitra upozorňovali jsme na názor oslovených právníků, kteří upozorňovali na zvolenou pětiletou platnost smlouvy s tím, že delší smlouva by mohla být vnímána jako nedovolená podpora. Evropská unie totiž velmi bedlivě sleduje všechny případy, které „zavání“ veřejnou podporou jakéhokoliv subjektu a zvlášť bedlivě „rozpitvává“ ty, u nichž jde o velké sumy peněz, což případ datových schránek je.

Vydání obou rozhodnutí předcházel několik let trvající proces (první úkon vůči Evropské komisi byl učiněn již v létě roku 2015), který byl na české straně koordinován Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže a do něhož byli zapojeni zástupci Českého telekomunikačního úřadu, Ministerstva vnitra, Ministerstva průmyslu a obchodu, a také společnosti Česká pošta, s. p. Délku procesu ovlivnila zejména existence dvou stížností, které se týkaly obdobných opatření a kterými se musela Evropská komise souběžně zabývat. Ve druhém případě se navíc vyskytla komplikace v podobě nástroje určeného k financování všeobecné poštovní služby, který byl původně zaveden pro období let 2013-2014. Z důvodu závažných pochybností o jeho slučitelnosti ze strany Evropské komise, které naznačovaly významné časové zdržení celého procesu, ovšem přistoupily české úřady k novele poštovního zákona, v důsledku níž není příslušné ustanovení již aplikováno. Znatelný pokrok v řízeních následoval poté, co Česká republika v polovině minulého roku označila případy před Evropskou komisí za prioritní.

Výše podpory se v obou případech pohybuje v řádech několika miliard korun – na provoz informačního systému datových schránek by měl stát v pětiletém období 2018 – 2022 vynaložit přes 2 miliardy korun; zajištění tzv. univerzální poštovní služby za celé období 2013 – 2017 pak zatíží státní rozpočet v rozsahu nejvýše 2,6 miliardy korun. Zatímco ve druhém případě je stanoven strop pro podporu za jednotlivé roky, ve druhém případě není podpora žádným způsobem limitována, nicméně mechanismus jejího určení obsahuje pojistky, které podle Evropské komise existenci jakékoli nepovolené překompenzace vylučují.

Obě rozhodnutí, která mají z celospolečenského hlediska zcela zásadní význam, jsou dokladem úspěšného završení náročné práce všech zapojených subjektů, která byla nejen na úrovni komunikace s Evropskou komisí spojena s množstvím procesních úkonů, zpracováním řady sofistikovaných ekonomických podkladů a s podstatnými zásahy v legislativní oblasti vedoucími k zajištění souladu obou opatření ve všech ohledech s právním rámcem veřejné podpory.

Jiří Reichl