Evropská komise o digitální ekonomice zatím jen sní

O digitální ekonomice evropští politici rádi hovoří. Ve skutečnosti však pro ni tolik nedělají.

Digitální ekonomika má být zdrojem budoucího hospodářského růstu. Realita? Google dostal pokutu, Uber je štvanou zvěří a Jean-Claude Juncker nemá smartphone.

Když se Jean-Claude Juncker v roce 2014 ujímal funkce předsedy Evropské komise, sliboval, že vdechne život evropské technologické ekonomice a zasadí se o zásadní přerod Evropské unie v moderní digitální hospodářství.

Možná je trochu paradox, že ve druhé polovině letošního roku bude Evropské unii předsedat Estonsko, které bylo ještě před třiceti lety součástí Sovětského svazu, a dnes platí za zemi, jež je evropským lídrem v digitalizaci ekonomiky i státní správy.

Jean-Claude Juncker se nijak netají tím, že on osobně mezi příznivce moderních technologií nepatří. „Neměl bych to říkat, ale musím. Stále nevlastním smartphone, takže bych se nemohl stát estonským předsedou vlády. To by bylo naprosto nemožné,“ svěřil se předseda Evropské komise u příležitosti převzetí předsednictví EU pobaltskou zemí.

„Nemusíte být nadšenec do technologií, abyste v jejich přínos věřil,“ připomněl portál Politico.eu Junckerova slova z roku 2014. Předseda Evropské komise ale není zdaleka jediným „ludditou“ mezi eurokomisaři. Také Günther Oettinger, jenž má ve svém portfoliu evropský rozpočet a lidské zdroje, dává prý přednost klasickým papírovým novinám před čteným na tabletu nebo chytrém telefonu. Přitom do konce loňského roku měl Oettinger na starosti právě digitální ekonomiku.

Je Uber taxi?

Záliba ve starých telefonech či tištěných médiích může u čelných evropských politiků působit roztomile. Jenže některé reálné kroky Evropské komise a jiných evropských institucí z poslední doby nebudí příliš velkou důvěru v to, že to je s digitalizací evropského hospodářství myšleno vážně.

Své o tom vědí lidé ze společnosti Uber, která zprostředkovává individuální automobilovou dopravu a je poměrně silnou konkurencí tradičním taxislužbám. Taxikáři se semkli a tvrdě o své místo na slunci začali bojovat. Výsledkem je několik zákazů, z nichž některé byly zrušeny (viz například nedávné rozhodnutí olomouckého vrchního soudu o činnosti Uberu v Brně).

Kauza Uberu se však dostala až k Evropskému soudnímu dvoru, který má ještě letos rozhodnout o tom, zda je Uber taxislužbou nebo pouze zprostředkovatelskou platformou. Generální advokát Soudu EU však vydal stanovisko, podle kterého Uber spadá do kategorie přepravních služeb. Soud Evropské unie se jím sice řídit nemusí, obvykle však ale proti názoru generálního advokáta nejde.

Pro Uber bude rozhodnutí Soudu klíčové. Pokud totiž potvrdí, že musí splňovat stejné podmínky jako provozovatelé tradičních taxislužeb, nejspíš to bude konec Uberu v Evropě. Nebo alespoň v Evropské unii. Jenže nemusí jít zdaleka jen o Uber. V hledáčku politiků je také aplikace Airbnb, která zprostředkovává krátkodobé ubytování. A jistě bychom našli mnoho dalších, rozhodnutí o Uberu proto nejspíš předznamená, jak to s digitalizací hospodářství v Unii vlastně bude.

Unie a Google

A pak tu máme společnost Google. Ta minulý týden dostala rekordní pokutu od Evropské komise. Musí zaplatit 2,42 miliard eur (přes 63 miliard korun) za porušování antimonopolních pravidel Evropské unie. Společnost podle Komise zneužívala dominantní postavení svého internetového vyhledávače tím, že poskytovala jinému produktu Google, svému srovnávači prodejních nabídek, nezákonnou výhodu.

„Společnost Google vytvořila řadu inovativních produktů a služeb, které změnily naše životy. To je pozitivní,“ komentovala rozhodnutí komisařka odpovědná za politiku hospodářské soutěže Margrethe Vestagerová. „Společnost Google ale zneužila svého dominantního postavení na trhu internetových vyhledávačů tím, že ve výsledcích svého vyhledávání upřednostňovala svůj vlastní srovnávač cen a produkty konkurence odsouvala na nižší pozice,“ dodala.

Google se proti tomu ohradil a ústy svého mluvčího k rozhodnutí Komise sdělil: „Když nakupujete online, chcete požadované zboží najít co rychle a snadno. A inzerenti chtějí toto zboží propagovat. Proto Google nabízí reklamní sdělení, která mezi sebou propojí uživatele a tisíce prodejců, velkých i malých, a to způsobem, který je užitečný pro obě strany.“ Společnost se bude rozhodnutím zabývat detailně a poté rozhodne, zda se odvolá.

Tendr za 10 mega

To však nic nemění na tom, že Googlu běží devadesátidenní lhůta na to, aby jednání, kvůli kterému byl pokutován, zanechal. V opačném případě mu hrozí další sankce ve výši 10,6 milionů eur denně (277 milionů korun), což představuje 5 procent denního celosvětového obratu společnosti Alphabet, která Google vlastní.

Někdo však musí kontrolovat, zda Google rozhodnutí Komise respektuje. Za tímto účelem už Evropská komise podle portálu Politico.eu vypsala tendr v celkové hodnotě 10 milionů eur (261 milionů korun).

Jeho vítěz se bude zabývat posuzováním „procesů a metod, které vedou k zobrazení obecných výsledků vyhledávání“ a „placených výsledků vyhledávání (jako například reklamních).“ To bude mimo jiné zahrnovat také kontrolu „zobrazování srovnávacích nakupovacích služeb, včetně typu a relevance nabízených informací u jednotlivých srovnávačů a možnosti interakce s uživatelem.“

Možná Google nakonec bude muset zvolit taktiku, ke které přistoupil Uber. Ten totiž nedávno vyměnil svého výkonného ředitele, když Travise Kalanicka nahradila Frances Freiová. Nová šéfka Uberu chce evropským institucím nastavit vlídnější tvář a „budovat kulturně citlivé partnerství s regulátory a dalšími subjekty. Lobbying ve svém prapůvodním významu představuje spolupráci,“ řekla Freiová portálu Politico.eu. Třeba to zabere. Uvidíme.

-usi-