Evropa by se měla bránit „zlatým pasům“ pro investory, navrhuje Evropská komise

Evropský cestovní pas umožňuje pohyb napříč EU. To je lákavé pro bohaté z tzv. "třetích zemí". Foto: Pixabay, koláž: ED

Evropská komise chce, aby byl do konce letošního roku vytvořen společný soubor bezpečnostních kontrol týkajících se režimů občanství pro investory, včetně specifických opatření pro řízení rizik. Vyplývá to ze zprávy o režimech občanství a pobytu pro investory, kterou Komise představila.

Komise včera poprvé představila komplexní zprávu o režimech občanství a pobytu pro investory, které uplatňuje řada členských států EU, která nyní je volně dostupná na internetu. Ve zprávě se mapují existující postupy a poukazuje se na některá rizika, jež tyto režimy představují pro EU, zejména pokud jde o bezpečnost, praní peněz, daňové úniky a korupci. Tato rizika podle zprávy dále zhoršuje nedostatečná transparentnost v tom, jak se tyto režimy uplatňují, a chybějící spolupráce mezi členskými státy.


členské státy v rámci EU (Bulharsko, Kypr a Malta) v současnosti uplatňují režimy, které udělují investorům státní příslušnost těchto zemí za podmínek, které jsou méně přísné než v případě běžných režimů naturalizace. V těchto třech členských státech neplatí povinnost fyzického pobytu jedince v dané zemi před získáním občanství, ani požadavek jiných skutečných pout k ní.

To, že některá členská země umožňuje získat „zlaté občanství“ samozřejmě dopadá na celou Unii, ač to tak nemusí vypadat. Protože získáním pasu členské země EU získává jeho držitel také právo na svobodný pohyb a přístup na vnitřní trh EU za účelem výkonu hospodářských činností, jakož i právo volit a být volen v evropských i místních volbách. V praxi jsou tyto režimy často propagovány jako prostředek získání občanství Unie se všemi právy a výsadami, které se s ním pojí.

Zpráva Komise identifikovala tyto problematické aspekty: 

· Bezpečnost: kontroly prováděné u žadatelů nejsou dostatečně spolehlivé a nejsou náležitě systematicky využívány centralizované informační systémy EU, jako je Schengenský informační systém (SIS);

· Praní peněz: jsou zapotřebí zesílené kontroly („náležitá péče“), které zajistí, že nebudou obcházena pravidla pro boj proti praní peněz;

· Daňové úniky: je zapotřebí provádět sledování a podávat zprávy, aby se zajistilo, že jedinci nebudou tyto režimy využívat kvůli privilegovaným daňovým pravidlům;

· Transparentnost a informace: Zpráva shledává, že chybí jasné informace ohledně toho, jak režimy fungují, mimo jiné pokud jde o počet obdržených, udělených a zamítnutých žádostí a původ žadatelů. Členské státy si navíc nevyměňují informace o žadatelích o tyto režimy, ani se vzájemně neinformují o zamítnutých žádostech.

Zemí EU včetně České republiky umožňuje získat  „zlatá víza“. Od režimů pro získání občanství se liší v tom, jaká práva udělují, avšak představují stejně závažná bezpečnostní rizika pro členské státy i EU jako celek. Platné povolení k pobytu dává příslušníkům třetích zemí právo pobývat v daném členském státě, ale též volně cestovat v rámci schengenského prostoru. Evropské právní předpisy sice podmínky vstupu pro některé kategorie příslušníků třetích zemí upravují, udělování povolení k pobytu pro investory ale v současnosti na úrovni EU regulováno není a zůstává v kompetenci členských států. V současné době tyto režimy provozuje 20 členských států: Bulharsko, Česko, Estonsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Španělsko a Spojené království. Zpráva Komise identifikovala tyto problematické aspekty:

· Bezpečnostní kontroly: V rámci právních předpisů EU platí některé povinnosti týkající se bezpečnosti, které musí být splněny, než může být zahraničním investorům vydáno vízum či povolení k pobytu. Chybí ale dostupné informace o praktickém provádění a členské státy mají širokou pramovoc ohledně toho, jak k otázkám bezpečnosti přistupovat.

· Požadavek na fyzický pobyt: Povolení k pobytu získaná při investicích, která nevyžadují žádnou nebo jen omezenou fyzickou přítomnost investora v daném členském státě, mohou mít vliv na uplatňování právního postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta EU a s ním spojených práv a mohou dokonce představovat rychlý způsob, jak získat občanství členského státu, a tím pádem občanství EU;

· Nedostatek transparentnosti: Zpráva upozorňuje na nedostatek transparentnosti a nedostatečný dohled nad režimy, zejména pokud jde o sledování a absenci statistických údajů o počtu lidí, kteří prostřednictvím takového režimu získají povolení k pobytu.

Zlatá víza v ČR

V České republice tento status upravuje Nařízení vlády o stanovení podrobností souvisejících s vydáním povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování. To doplňuje zákon o pobytu cizinců, konkrétně § 42n. Podle nařízení vlády tedy může „zlaté vízum“ získat ten, kdo na území České republiky investuje nejméně 75 milionů korun. Zároveň při této investici musí být na území ČR vytvořeno  nejméně 20 nových pracovních míst. Žadatel by případně mohl 60% z této částky investovat ve svém majetku, jehož původ by musel prokázat. Jeho hodnotu by musel potvrdit znalec. Za jiný majetek se podle zákona „považují věci hmotné i nehmotné, včetně technologických a informačních předpokladů nebo znalostí, jejichž přínos pro podnikání cizince je srovnatelný s investováním části peněžních prostředků, které tento jiný majetek nahrazuje“. Záměr uskutečnit významnou investici musí být věrohodný a proveditelný a významná investice má být přínosem pro stát, kraj nebo obec. Investor musí disponovat peněžními prostředky pro uskutečnění významné investice. „Tyto prostředky jsou uloženy na účtu cizince vedeném v členském státě Evropské unie nebo v jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru osobou oprávněnou v tomto státě poskytovat platební služby; na požádání je cizinec povinen prokázat jejich původ a je osobou bezdlužnou; tato podmínka neplatí, jde-li o cizince, který dosud na území nepobýval,“ uvádí se v zákoně.

Komise chce jednotný systém na evidenci a kontrolu těchto výjimek

Zpráva mapuje existující postupy a poukazuje se na některá rizika, jež tyto režimy představují pro EU, zejména pokud jde o bezpečnost, praní peněz, daňové úniky a korupci. Tato rizika podle zprávy dále zhoršuje nedostatečná transparentnost v tom, jak se tyto režimy uplatňují, a chybějící spolupráce mezi členskými státy.

„Legální pobyt v EU a v schengenském prostoru se pojí s právy a výsadami, které by neměly být zneužívány. Členské státy musí za všech okolností plně respektovat a provádět stávající povinný systém systém brzd a protivah – a vnitrostátní režimy pobytu pro investory by v tomto ohledu neměly být žádnou výjimkou. Nesmíme ohrozit výsledky naší spolupráce, díky níž jsme v minulých letech dosáhli zvýšení bezpečnosti, posílení hranic a odstranění informačních mezer. Budeme dohlížet na to, aby bylo plně dodržováno právo EU,“ uvedl Komisař pro migraci, vnitřní věci a občanství Dimitris Avramopoulos. 

Komisařka pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost žen a mužů Věra Jourová, která shodou okolností dnes přijíždí na dvoudenní pracovní cestu do ČR, poznamenala: „Získat občanství jednoho členského státu znamená rovněž získat občanství EU se všemi právy, která k tomu patří, včetně práva na volný pohyb a přístup na vnitřní trh. Lidé, kteří získají občanství EU, musí mít skutečné pouto k příslušnému členskému státu. Chceme více transparentnosti v tom, jak se občanství udělují, a více spolupráce mezi členskými státy. Bezpečnost EU by neměla mít slabá místa umožňující vybrat si za peníze ten nejshovívavější režim.

Komise bude sledovat širší problematiku dodržování právních předpisů EU, která vyvstává v případě režimů občanství a pobytu pro investory, a případně přijme nezbytná opatření. Z tohoto důvodu musejí členské státy zejména zajistit, že:

· budou systematicky prováděny veškeré povinné hraniční a bezpečnostní kontroly;

· budou řádně dodržovány požadavky směrnice týkající se právního postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta EU a směrnice o sloučení rodiny;

· prostředky vyplácené žadateli o občanství a pobyt pro investory budou posuzovány podle pravidel EU pro boj proti praní peněz;

· v souvislosti s riziky vyhýbání se daňové povinnosti budou k dispozici dostupné nástroje v rámci EU pro správní spolupráci, a to zejména pro výměnu informací. 

Komise bude monitorovat kroky členských států k řešení problému transparentnosti a správy při řízení těchto režimů. Zřídí skupinu odborníků z členských států ke zlepšení transparentnosti, správy a bezpečnosti režimů. Skupina bude mít zejména za úkol: 

· zavést systém pro výměnu informací a konzultace, pokud jde o počty obdržených žádostí, země původu a počty občanství a povolení k pobytu, která členské státy udělí/zamítnou jednotlivcům na základě investic;

· do konce roku 2019 vytvořit společný soubor bezpečnostních kontrol týkajících se režimů občanství pro investory, včetně specifických opatření pro řízení rizik. 

V případě třetích zemí zavádějících podobné režimy, které mohou mít bezpečnostní důsledky pro EU, pak bude Komise monitorovat režimy získání občanství pro investory v kandidátských zemích a potenciálních kandidátských zemích v rámci procesu přistoupení k EU. Bude rovněž sledovat dopad těchto režimů v zemích s bezvízovým stykem s EU jako součást mechanismu pozastavení víz.

Jiří Reichl