Eurozóna a Velká Británie: Ekonomiky, které se potřebují

Vzájemná přitažlivost. Hospodářství Velké Británie a Evropské unie se chtě nechtě vzájemně potřebují.

Hospodářství eurozóny roste dvakrát rychleji než to britské. Je to dobrá zpráva pro Spojené království, ale zároveň ukázka toho, co jeho ekonomika brexitem ztratí.

Toho rozdílu ve výkonnosti ekonomik na obou stranách Lamanšského průlivu si jste si už mohli všimnout. Tím spíše, že britská centrální banka Bank of England mírně snížila odhad růstu ostrovního hospodářství. Na britské domácnosti i firmy více či méně začínají doléhat obavy z toho, jak se tamní ekonomice bude po brexitu dařit.

Naproti tomu se eurozóně daří nejlépe za posledních téměř deset let. Svědčí o tom například data z trhu práce, nezaměstnanost na nejnižší úrovni od roku 2009. „Skutečně není důvod si na cokoli stěžovat,“ řekl portálu Politico.eu předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker v souvislosti s hospodářskou kondicí eurozóny, potažmo Evropské unie. Mezitím britští ekonomičtí ministři přemítají nad ekonomickými predikcemi coby vodítkem, zda má království upřednostnit tvrdý nebo hladký brexit.

Nejistota tlumí investice i spotřebu

Britské hospodářství zatím stále ještě ze své přítomnosti na jednotném evropském trhu těží. Jenže dojde-li na tvrdý brexit a Velká Británie se v obchodních vztazích vůči EU přepne do režimu Světové obchodní organizace, největší exportní trh se jí prakticky téměř uzavře.

To ale není jediný dopad brexitu. Vezměme si například oslabující libru. Na jedné straně pomáhá britskému vývozu, na straně druhé přispívá k akceleraci domácí inflace. To v konečném důsledku snižuje kupní sílu domácností a omezuje jejich spotřební výdaje.

„Nejistota, která panuje kolem podmínek brexitu, tlumí soukromé investice firem, které oddalují strategická rozhodnutí,“ řekl portálu Politico.eu Bert Colijn, analytik ING Bank v Amsterdamu. Jeho slova potvrzuje také guvernér Bank of England Mark Carney, který při zveřejňování zprávy o inflaci poznamenal, že „nejistota zatěžuje rozhodování jak firem, tak domácností a obojí přispívá k utlumování poptávkové, ale i nabídkové strany ekonomiky.“

Jednou z mála dobrých zpráv pro britské hospodářství je zvýšení výroby ve zpracovatelském průmyslu, jenž reaguje na zvýšení objemu zahraničních objednávek. Ty přišly nejvíce z Evropy. A zdá se, že jiné regiony Velké Británii příliš nepomohou. „Spojené státy ztrácejí dynamiku a vývoj v Asii je nejistý,“ řekl portálu Politico.eu Gilles Moëc, hlavní ekonom evropské pobočky Bank of America Merrill Lynch.

Domácí impulsy vyčerpány

Domácí hospodářskopolitické nástroje, jimiž lze ekonomiku povzbudit, jsou zřejmě vyčerpány. Vládní rozpočtový deficit by podle předpovědí měl letos skončit v deficitu na úrovni 3 procent HDP. Už druhý rok v řadě.

Stejně tak nelze spoléhat ani na měnovou politiku. Masivní kvantitativní uvolňování bude muset nejspíše brzy skončit. Problémem začíná být akcelerující inflace, jejíž kontrole bude muset dát Bank of England přednost před slábnoucím hospodářským růstem. Poslední zasedání výboru měnové politiky sice ke změně sazeb nevedlo, ale dva členové hlasovali pro jejich zvýšení o 0,25 procentního bodu. „Je snadné zapomenout, že britské hospodářství v minulých letech silně spoléhalo na monetární stimuly. Ale tomu už je konec,“ poznamenal Moëc.

Ekonomice na kontinentu se zatím daří. Portál Politico.eu s odkazem na nejmenovaného úředníka francouzského ministerstva financí upozorňuje, že fundamenty ekonomického růstu jsou křehké. „Španělsko a Portugalsko sice nějaké reformní kroky podnikly, ale rizika v jiných hlavních zemích eurozóny přetrvávají,“ dodal nejmenovaný zdroj.

Jde zejména o Itálii a Německo. Země Apeninského poloostrova představuje politické riziko, demografický vývoj v Německu je nepříznivý a reformy ve Francii se stále nacházejí spíše v podobě virtuální než hmatatelné reality.

Bert Colijn upozorňuje, že hospodářský růst je sice se svým tempem 1,8 procenta solidní, ale „nejde o výjimečné číslo s ohledem na hodnoty před finanční krizí.“ Kromě toho podle něj evropská populace stárne a produktivita klesá. „Méně zaměstnanců vyrobí méně zboží,“ říká Colijn.

Britská nemoc 2.0?

Slábnoucí hospodářský růst Velké Británie už pomalu dopadá na její sousedy. Poptávka Britů po zahraničním zboží slábne také díky méně hodnotné libře, která zahraniční výrobky na britském trhu zdražuje. Jenže do Británie putuje pouze 17 procent unijního exportu, zatímco Evropská unie absorbuje 44 procent vývozu Britských ostrovů.

Ještě před několika málo lety platilo, že nemocným mužem Evropy je Francie. „Demonstrace v ulicích, ekonomická a politická nejistota. Nyní je to Velká Británie, kam se to všechno přesunulo,“ zní hlasy z francouzského ministerstva financí.

A varování ozývající se z Londýna to víceméně potvrzují. „Vláda svým váháním kolem vyjednávání o brexitu vytvořila obrovskou kouřovou clonu. Měla by začít rychle jednat. Hospodářství se jinak nerozjede,“ píše Politico.eu.

-usi-