Europoslanci navrhují zastropovat pokuty od antimonopolních úřadů na 10% obratu

Hospodářský a měnový výbor Evropského parlamentu tento týden schválil zprávu k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o posílení postavení orgánů pro hospodářskou soutěž v členských státech tak, aby mohly účinněji prosazovat pravidla a o zajištění řádného fungování vnitřního trhu.

Český europoslanec Petr Ježek (zvolen za ANO, nyní nezávislý člen Aliance liberálů a demokratů – ALDE) je zpravodajem frakce pro návrh směrnice Evropského parlamentu o posílení postavení národních úřadů dohlížejících na hospodářskou soutěž. Na jednání hospodářského a měnového výboru Evropského parlamentu tento týden poslanci odhlasovali zprávu k této směrnici v drtivém počtu 48:5. Podle Ježka je cílem navrhované směrnice je posílit postavení vnitrostátních orgánů tak, aby měly potřebné záruky nezávislosti a zdroje a pravomoci při prosazování práva a ukládání pokut.

Komisaři požadují, aby minimální hranice pokuty byla 10% celkového celosvětového obratu firmy
Europoslanci navrhují, aby hranice 10% obratu byla maximální možnou pokutou.

„Směrnice pomůže odstranit narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu, přispěje k dosažení cíle, kterým je skutečně jednotný trh, a zároveň podpoří celkový cíl v podobě konkurenceschopných trhů, růstu a zaměstnanosti,“ říká Ježek.

Pokuta maximálně 10% obratu

Ve směrnici je navrženo, aby byla stanovena jednotná hranice pro udělení pokuty za porušení pravidel hospodářské soutěže. Komise sice vyzývá k tomu, aby vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž byly s to stanovit pokuty, které jsou úměrné době trvání protiprávního jednání. „Tyto faktory by měly být posouzeny v souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie. Co se týká posouzení závažnosti protiprávního jednání, Soudní dvůr Evropské unie rozhodl, že je nutno uvážit okolnosti daného případu, kontext, v němž k protiprávnímu jednání došlo, a odrazující účinek pokut. K faktorům, které mohou být součástí tohoto posouzení, patří obrat dosažený prodejem zboží a služeb, s ohledem na něž došlo k protiprávnímu jednání, a velikost a ekonomická síla podniku, jelikož tyto faktory odrážejí vliv, který mohl podnik vyvíjet na trh,“ píše se v návrhu Komise.

Poslanci však komisaře mírní a v jejich pozměňovacím návrhu je napsáno, že příslušný antimonopolní úřad by měl posuzovat také velikost podniku, který se protiprávního jednání dopustil. „Zejména přihlédnout k tomu, zda se jedná o malý a střední podnik (MSP) s omezeným portfoliem výrobků. Kromě toho by měly vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž vzít v úvahu ekonomickou životaschopnost dotčeného podniku,“ navrhují poslanci.

Komisaři ve svém návrhu také požadují, aby minimální hranice pokuty byla 10% celkového celosvětového obratu firmy s tím, že by to nemělo „členským státům bránit v tom, aby zachovaly či zavedly vyšší maximální částku pokuty“. Poslanci jsou však naprosto opačného názoru. Navrhují, aby hranice 10% obratu byla maximální možnou pokutou. „Vzhledem k tomu, že v praxi všechny členské státy již stanoví částku 10 % jako maximální výši pokuty, a tato částka je mimo jiné i v akademických kruzích považována za přiměřený limit v porovnání s obvyklými nezákonnými zisky podniků, které se dopouštějí protiprávního jednání, je vhodné uplatňovat maximální částku 10 % ve všech členských státech, aby v celé Unii vznikl jednotnější přístup a předvídatelný systém,“ uvádí se v poslaneckém pozměňovacím návrhu.

Vzhledem k narůstajícímu počtu případů, v nichž orgány pro hospodářskou soutěž přijímají rozhodnutí o závazku, je v nové směrnici navrženo, aby národní instituce pro dohled na vnitřním trhem, mohly monitorovat a ověřovat, jak jsou takové závazky dodržovány. V případě potřeby jim bude umožněno znovuotevření řízení. „Zejména pokud došlo k podstatné změně kterékoli ze skutečností, na nichž bylo založeno rozhodnutí o závazku, nebo pokud podnik jedná v rozporu se svými závazky, nebo pokud rozhodnutí o závazku vycházelo z neúplných, nesprávných nebo zavádějících informací, které strany poskytly, měly by mít vnitrostátní orgány pravomoc znovu otevřít řízení,“ uvádí se v jednom z pozměňovacích návrhů, které byly odhlasovány.

Kontrola podnikatelských prostor nadále dle národních zvyklostí

Velkým tématem, které řeší všechny antimonopolní úřady napříč EU je kontrola podnikatelských prostor. Někdy bývá označováno jako „dawn raids“. Podle 1. místopředsedy ÚOHS Hynka Broma je šetření na místě jedním z důležitých nástrojů realizace dohledu nad řádným dodržováním soutěžního práva. Použití procesního nástroje ze strany ÚOHS je vždy pečlivě zvažováno.

Podrobně jsme se tématu věnovali v rámci zpravodajství o tradiční Svatomartinské konferenci pořádané ÚOHS v listopadu 2017.

Tímto tématem se zabývá i Komise ve svém návrhu směrnice a uznává, že toto šetření nemusí podle judikatury Soudního dvora Evropské unie podléhat předchozím povolením justičního orgánu. „Zastává však názor, že je důležité nesnižovat standardy, které existují v některých členských státech. Aby nedošlo k vměšování do stávajícího vnitrostátního procesního práva a aby se členským státům nebránilo vyžadovat povolení justičního orgánu, zpravodaj navrhuje vyjasnit, že kontroly podnikatelských prostor by měly být prováděny v souladu s vnitrostátním právem,“ uvádí se v jednom z bodů vysvětlujícího prohlášení.

Jiří Reichl