Europarlament drsně vůči Agrofertu. Navrhuje pozastavit dotace a audit na všechny peníze holdingu z EU. Jak hlasovali Češi?

Do Prahy už jsou nahlášeny první kontroly čerpání evropských dotací pro holding Agrofert, který spadá do svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše. Vyplývá to z prohlášení Státního zemědělského intervenčního fondu. Auditoři dorazí po Novém roce. 434 europoslanců navíc vyzvali Evropskou komisi, aby předložila všechny dokumenty, které o případném střetu zájmů českého premiéra má.

Více než 400 europoslanců po dlouhé debatě ohledně střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše v souvislosti s čerpáním evropských dotací pro holding Agrofert odhlasovalo, že požadují okamžité zastavení proplácení evropských peněz pro firmy sdružené v holdingu do doby prošetření střetu zájmů. Navíc žádají Komisi, aby v plném rozsahu prošetřila legalitu všech dotací EU vyplacených koncernu Agrofert od doby, kdy se Andrej Babiš stal členem české vlády, s ohledem na předchozí finanční nařízení platné před 2. srpnem 2018 a na jeho oddíl týkající se střetu zájmů. Dále požadují po Komisi, aby získala zpět všechny prostředky, které byly vyplaceny protiprávně nebo nesprávně.

Celé prohlášení Evropského parlamentu si můžete přečíst zde

Přijatý text vyzývá Evropskou komisi, aby zveřejnila všechny dokumenty, které se týkají možného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše. Exekutiva EU by také měla uvést, jaké kroky hodlá podniknout k nápravě situace. Mezi institucemi, které jsou ze střetu zájmů podezřelé je také Státní zemědělský a intervenční fond (SZIF), který dotace v programu rozvoje venkova administruje a schvaluje. Jeho mluvčí Vladimíra Nováková dnes oznámila, že agentura obdržela v úterý informaci o konání auditní mise, která proběhne ve dnech 14. až 18. ledna 2019. „Předmětem šetření bude kontrola schválených nebo již proplacených projektů z Programu rozvoje venkova (PRV) počínaje rokem 2012 a dále výdajů vztahujících se k finančním rokům 2017, 2018 a 2019. Hlavní důraz v tomto šetření bude kladem na opatření k prevenci střetu zájmů dle článku 72-75 Nařízení EU č. 1303/2013,“ uvedla Nováková. V současné době platební agentura ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství pro tento audit připravuje podklady, které mají být zaslány Evropské komisi do 2. ledna 2019. „Zároveň potvrzujeme, že žadatelům z holdingu Agrofert nebyl po 2. srpnu 2018 proplacen žádný nový projekt z PRV. S ohledem na chystaný audit nemůže SZIF k auditnímu šetření poskytovat bližší informace,“ uvedl Státní zemědělský intervenční fond ve své zprávě.

Podle zprávy právní služby Komise navíc bylo prokázáno, že Andrej Babiš je skutečným majitelem Agrofertu, společnosti ovládající koncern Agrofert, pod nějž spadá i několik významných českých médií, a to prostřednictvím svěřenských fondů AB I a AB II, jichž je zakladatelem a současně jediným obmyšleným;Podle Evropského parlamentu společnosti koncernu Agrofert získaly v období 2014–2020 z evropských strukturálních a investičních fondů značné částky, pohybující se v rozmezí od 42 milionů EUR v roce 2013 až po 82 milionů EUR v roce 2017. Navíc během prvního pololetí podle prohlášení o příjmech, která podávají čeští veřejní činitelé, získal Andrej Babiš během z koncernu Agrofert prostřednictvím svých svěřenských fondů příjem ve výši 3,5 milionu EUR.

Podle mluvčí SZIF prozatím instituce neví o tom, že by měly být pozastaveny všechny dotace. Chtěli bychom ubezpečit všechny, kteří žádali SZIF o dotace, že výplaty probíhají standardním způsobem. Řešili jsme se zástupci DG Agri otázku výplaty prostředků za letošní 3. kvartál pro oblast investičních projektů a máme ujištění, že vše bude probíhat standardní cestou,“ dodala Nováková. Ministerstvo financí uvedlo, že se rozhodlo nezasílat Evropské komisi k proplacení žádosti o platby spojené s Agrofertem se týká všech výdajů souvisejících s koncernem bez ohledu na datum. Podle upřesňujících informací zatím jde o jeden projekt spolufinancovaný z EU za zhruba 2,9 milionu korun.

Jak hlasovali čeští europoslanci?

Na sociálních sítích bylo možné zaznamenat řadu statusů českých europoslanců, mezi největší kritiky stávajícího stavu patří Pavel Telička, který je místopředsedou Evropského parlamentu a v posledních evropských volbách kandidoval na kandidátce ANO. Přesto se on i jeho kolega Petr Ježek po nějaké době s hnutím premiéra Babiše rozloučili a figurují v Evropském parlamentu jako nezávislí. Oba však působí v Evropské asociaci liberálů (ALDE) stejně jako jejich kolegyně a členky ANO Martina Dlabajová a Dita Charanzová. O rozkolu v tomto hlasování i v samotném ALDE svědčí fakt, že před obě dámy hlasovali proti rezoluci, zatímco pánové pro. „Politická skupina ALDE byla proti vedení rozpravy s usnesením. V současné době probíhá oficiální dialog mezi Evropskou komisí a Českou republikou o novém finančním nařízení, které vstoupilo v platnost letos v září, a o jeho interpretaci. Myslíme si, že je vhodné počkat, až z této komunikace vzejde oficiální závěr. Nikdo z přítomných europoslanců nemá k dispozici dopis, který v této věci zaslala České republice Evropská komise, a ani odpověď na něj. Není možné připravit usnesení, aniž bychom znali všechna potřebná fakta,” uvedla před hlasováním Martina Dlabajová.

Jak hlasovali jednotliví poslanci? (aktualizováno 18:10)

U těch s otazníkem jsme nenašli jejich jméno v seznamu hlasujících europoslanců. Miroslav Poche napsal v reakci na naši grafiku, že měl dlouhodobě domluvené schůzky v Praze, proto se nemohl zúčastnit hlasování. Tomáš Zdechovský také musel podle svých slov odjet do ČR. Olga Sehnalová byla podle její mediální zástupkyně pozvána jako zpravodajka na mezinárodní fórum k bezpečnosti do Ženevy.

Na bouřlivou debatu se můžete podívat na stránkách Evropského parlamentu 

Co obsahují jednotlivé body usnesení?

 

J. vzhledem k tomu, že společnosti koncernu Agrofert získaly v období 2014–2020 z evropských strukturálních a investičních fondů značné částky, pohybující se v rozmezí od 42 milionů EUR v roce 2013 až po 82 milionů EUR v roce 2017;

K. vzhledem k tomu, že stanovisko právní služby Komise uvádí, že podle prohlášení o příjmech, která podávají čeští veřejní činitelé, získal Andrej Babiš během prvního pololetí roku 2018 z koncernu Agrofert prostřednictvím svých svěřenských fondů příjem ve výši 3,5 milionu EUR;

Parlament vyzývá Komisi, aby se touto otázkou neprodleně zabývala na základě stanoviska své právní služby vypracovaného v návaznosti na podnět organizace Transparency International Česká republika a aby uplatnila nezbytná nápravná opatření a postupy s cílem napravit případnou nezákonnou situaci, včetně pozastavení veškerého unijního financování určeného koncernu Agrofert, dokud nebude střet zájmů plně vyšetřen a vyřešen;

Europarlament bere na vědomí stanovisko právní služby Komise o možném střetu zájmů současného českého premiéra Andreje Babiše v roce 2014, kdy zastával funkci ministra financí; žádá Komisi, aby v plném rozsahu prošetřila legalitu všech dotací EU vyplacených koncernu Agrofert od doby, kdy se Andrej Babiš stal členem české vlády, s ohledem na předchozí finanční nařízení platné před 2. srpnem 2018 a na jeho oddíl týkající se střetu zájmů;

12. žádá Komisi, aby zveřejnila všechny dokumenty, jimiž disponuje a které se týkají možného střetu zájmů českého premiéra a ministra zemědělství a vysvětlila, jaké kroky hodlá podniknout k nápravě situace;

13. žádá Komisi, aby získala zpět všechny prostředky, které byly vyplaceny protiprávně nebo nesprávně;

14. trvá na tom, že veškeré vazby Andreje Babiše na koncern Agrofert musí být plně transparentní a nesmí mít vliv na výkon jeho funkce premiéra České republiky;

 

Jiří Reichl, -čtk-