Eurobarometr – podzim 2018: Před volbami do Evropského parlamentu převládá pozitivní vnímání EU

Podle nového průzkumu Eurobarometr si poprvé většina Evropanů myslí, že jejich hlas má v EU váhu. Počet Evropanů, kteří vnímají EU pozitivně, roste. Podpora hospodářské a měnové unie zůstává silná a v eurozóně dosáhla nového maxima. To jsou některé z nejdůležitějších výsledků nejnovějšího standardního průzkumu Eurobarometr.

Poprvé za dobu, co je otázka pokládána o vnímání dopadu hlasu jednotlivce v EU většina Evropanů souhlasí s tím, že jejich hlas má v EU váhu (49 %, +4 procentní body od jara 2018), zatímco 47 % nesouhlasí (–2 od jara 2018) a 4 % (–2) uvádí, že „neví“. V 16 členských státech EU většina respondentů souhlasí s tím, že jejich hlas má v Evropské unii váhu. Nejvyšší podíl těchto respondentů je v Dánsku (73 %), Švédsku (71 %) a Německu (70 %).

Celkem 43 % Evropanů vnímá EU pozitivně (+3 procentní body ve srovnání s jarem 2018) – což je nejvíce od podzimu 2009. Více než třetina respondentů má o EU neutrální obrázek (36 %, –1 oproti jaru 2018), zatímco pětina ji vnímá negativně (20 %, –1) a 1 % nemá vyhraněný názor. Od posledního standardního průzkumu Eurobarometr z jara 2018 vzrostl podíl respondentů, kteří na EU nahlížejí pozitivně, v 17 členských státech EU; nejvíce ve Švédsku (53 %, +11), Španělsku (43 %, +10) a ve Spojeném království (43 %, +9).

Důvěra v EU je stabilní (42 %) a zůstává na nejvyšší úrovni od podzimu 2010. Důvěra převládá v 17 členských státech EU (15 na jaře 2018), přičemž nejvyšší hodnoty byly zaznamenány v Litvě (65 %), Dánsku (60 %) a Švédsku (59 %). Důvěra v EU zůstává vyšší než důvěra v národní vlády nebo parlamenty. Evropské unii důvěřuje 42 % Evropanů, zatímco parlamentu a vládě své země 35 % (v obou případech ve srovnání s jarem 2018 +1 procentní bod).

Podpora občanství EU a volného pohybu ve všech členských státech EU

Ve všech 28 členských státech se většina respondentů cítí být občany EU: v celé EU 71 % (+1 procentní bod od jara 2018) a na vnitrostátní úrovni se tento pocit pohybuje v rozmezí od 89 % v Lucembursku po 51 % v Bulharsku.

Velká většina respondentů podporuje „volný pohyb občanů EU“ (83 %, +1 procentní bod od jara 2018) a v každém členském státě EU tento názor sdílí více než dvě třetiny respondentů.

Silná podpora euru potvrzena

Dvacet let po zavedení jednotné měny zůstává podpora hospodářské a měnové unii a euru na rekordní úrovni – tři čtvrtiny respondentů (75 %, +1 procentní bod) v eurozóně jsou zastánci jednotné měny EU.

Většina občanů EU považuje hospodářskou situaci v Evropě za „dobrou“ (49 %), od jara 2018 jde o mírný pokles (–1 procentní bod). Celkem 38 % respondentů má za to, že se evropskému hospodářství vede „špatně“ (+1), a 13 % na to nemá vyhraněný názor.

Pozitivní mínění o stavu hospodářství v jednotlivých státech (49 %, beze změny) stále převažuje nad negativním pohledem(48 %, +1), ale pouze o jeden bod. Většina respondentů v 16 členských státech EU (14 na jaře 2018) uvádí, že stav národního hospodářství je dobrý. Nejvyšších procentních podílů dosáhly Malta (95 %), Lucembursko a Nizozemsko (obě země 91 %). Také v Dánsku, Německu, Švédsku (vždy 88 %) a v Rakousku (81 %) tento názor zastává více než osm z deseti respondentů. Nejnižší čísla byla zaznamenána v Řecku (6 %), v Chorvatsku (16 %) a ve Španělsku a Bulharsku (v obou zemích 18 %).

Hlavním zdrojem obav Evropanů zůstávají migrace a terorismus

Na úrovni EU zůstává hlavní obavou přistěhovalectví, uváděné ve 40 % (+2 procentní body od jara 2018). Přistěhovalectví je zmiňováno dvakrát častěji než terorismus (20 %), který i přes velký pokles (–9 od jara 2018) zůstává i nadále druhou největší obavou. Na třetím místě se umístil stav veřejných financí členských států (19 %, +2), který se poprvé od podzimu roku 2014 objevil mezi trojicí největších obav a překonal obavy spojené s hospodářskou situací, které se tak nyní poprvé od podzimu 2010 nachází na čtvrté příčce (18 % beze změny). Změna klimatu, na pátém místě, je hlavním zdrojem obav 16 % respondentů, což je největší nárůst (+5 procentních bodů).

Přestože nezaměstnanost zaujímá na úrovni EU šesté místo (13 % – nejnižší úroveň tohoto ukazatele od roku 2010), na vnitrostátní úrovni zůstává hlavní obavou (23 %, –2 procentní body). To je nejnižší výsledek od roku 2007. Rostoucí ceny /inflace/ životní náklady (21 %, +4) se dělí o druhé místo s přistěhovalectvím (21 % beze změny). Je to poprvé od podzimu 2008, že se obavy týkající se životních nákladů umístily na jedné z prvních dvou příček žebříčku vnitrostátních obav. Na čtvrtém místě se na úroveň zaznamenanou na podzim roku 2017 vrací zdravotnictví a sociální zabezpečení, zmiňované ve 20 % (–3). Hospodářská situace (15 % beze změny) a důchody (15 %, –2) se dělí o pátou pozici. Těsně pod nimi se umístily otázky týkající se životního prostředí, klimatu a energetiky (14 %, +4), které dosáhly nového maxima.

-red-