eSbírka a eLegislativa nejdříve v roce 2021

Elektronická podoba Sbírky zákonů asi bude naplno spuštěna až od roku 2021. Roční odklad, který dnes Sněmovna v prvním kole podpořila, způsobily prodlevy se schvalováním balíčku navazujících úprav sedmi desítek zákonů. Potvrdily se tak informace Ekonomického deníku z léta 2018, kdy jsme o plánovaném odkladu psali.

Projekt elektronické podoby zákonů a legislatnivních předpisů provázejí, stejně jako řadu jiných IT vládních projektů nejrůznější odložení, zastavení a znovuzahájení. Nyní poslanci schválili jejich odložení o další rok s tím, že termín spuštění by měl být 2021. Posledním oznámeným termínem byl rok 2018. V červenci loňského roku jsme upozornili na to, že se projekty nestihnou dokončit a budou nejméně o rok odloženy – podrobně jsme problémy rozebrali v textu eSbírka a eLegislativa se letos nestihne. Vnitro bude muset projekt prodloužit. Už jednou ho vnitro zcela zasavilo

Zakázku, jejíž celková cena je odhadována okolo půl miliardy, zmínil ministra vnitra Jan Hamáček (ČSSD) jako jeden z těch, které je potřeba dokončit. Stalo se tak při spuštění Portálu občana. Již před dvěma lety jsme psali, že celý projekt byl pozastaven (podrobně jsme se tomu věnovali v textu e-Sbírka a e-Legislativa opět ožívá – vytvoří je vítěz tendru). Tehdy zástupci odpovědných institucí odhadovali, že by oba systémy mohly být vytvořeny v roce 2018.

Příprava elektronických zákonů musela být v roce 2014 pozastavena, jelikož bylo jasné, že se nestihne jeho realizace tak, aby mohly být proplaceny z peněz v programovacím období 2007-2013. Do projektů jej schválila vláda Mirka Topolánka v roce 2009 a byly označovány za jedny z nejdůležitějších pilířů elektronizace státní správy. Původní plány počítaly s tím, že budou oba projekty spuštěny v roce 2013. V dubnu 2014 však musel tehdejší náměstek ministerstva spravedlnosti František Korbel přípravy zastavit, o celé záležitosti psala podrobně Česká justice v září 2014.

Právě eLegislativu a eSbírku zmínil ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) jako hlavní priority, které je potřeba dokončit, když prezentoval spuštění Portálu občana. Již před dvěma lety jsme psali, že celý projekt byl pozastaven (podrobně jsme se tomu věnovali v textu e-Sbírka a e-Legislativa opět ožívá – vytvoří je vítěz tendru). Tehdy zástupci odpovědných institucí odhadovali, že by oba systémy mohly být vytvořeny v roce 2018. Nyní je zcela jasné, že se tento termín nestihne. Z informací v monitorovací zprávě vyplývá, že teprve v loňském roce byla dokončena zadávací dokumentace a vypsána veřejná zakázka.

„Další projekty, které jsou zaměřeny na integraci systémů Poslanecké sněmovny, Senátu a Úřadu vlády, zatím nebyly zahájeny, protože jsou závislé na vítězném návrhu řešení projektu e-Legislativa a ukončení jednání s partnery projektu o detailním řešení integrace nové podoby legislativního procesu na jejich půdě,“ uvádí se v materiálu ministerstva vnitra. Autoři připouští, že tento projekt se bude muset prodloužit. Odhadované náklady jsou 502.354.230 Kč.

Elektronická Sbírka zákonů má zvýšit dostupnost, přehlednost a srozumitelnost platného práva. Cílem je zajistit, aby si lidé mohli prostřednictvím internetu bezplatně zjistit, jaké je přesné aktuální znění všech platných českých zákonů. Změny v platných zákonech zřetelně vyznačeny. Ministerstvo vnitra má být jako správce elektronické sbírky odpovědný za úplnost a správnost textu zveřejňovaných předpisů a za poskytování průběžných informací o jejich změnách vyplývajících z verdiktů Ústavního soudu.

Zaváděné změny mají také usnadnit, zkvalitnit a zlepšit přípravu zákonů. Zákon totiž při zachování listinné podoby Sbírky zákonů počítá se zavedením dvou informačních systémů. Jeden bude zaměřený na sbírku zákonů a mezinárodních smluv, druhý na legislativní proces. Systémy by měly postupně vznikat od příštího roku.

Návrh také stanoví náležitosti zdůvodnění předkládaných zákonů nebo jejich novel, které by muselo obsahovat mimo jiné přehled nejdůležitějších změn a předpokládané hospodářské a finanční dopady. Podle přijatého doporučení ústavně právního výboru by pouze návrhy vlády či centrálních úřadů musely navíc obsahovat dopady na práva a povinnosti občanů a firem, sociální dopady nebo dopady na životní prostředí, ochranu soukromí či bezpečnost státu.

Jiří Reichl, -čtk-