ENESA z ČEZ ESCO dokončila revitalizaci Kongresového centra Praha a boduje se zdravotnickými projekty

Kongresové centrum Praha. Pohled od Nuselského údolí. foto: KCP Praha

Několik nemocničních projektů na úsporu energie v Čechách a na Slovensku má za sebou za poslední rok firma ENESA patřící do skupiny ČEZ ESCO. Největším projektem, jehož první výsledky se v těchto dnech vyhodnocují, je komplexní modernizace technologického zázemí Kongresového centra v Praze na Vyšehradě.

Investici zhruba 130 milionů korun si vyžádalo zásadní přebudování energetického systému Kongresového centra Praha (KCP), které se navíc dělo za plného provozu. „Bylo to velmi zajímavé, jelikož jsme se museli přizpůsobit všem zkouškám a představením a samozřejmě i konferenčním akcím. Protože v té budově, když v suterénu do něčeho bouchnete, nese se to celým domem a to samozřejmě velmi ruší,“ řekl předseda představenstva společnosti ENESA, která se specializuje na kompletní úsporná energetická řešení Ivo Slavotínek. ENESA více než rok patří do skupiny ČEZ ESCO, jež sdružuje podobně zaměřené firmy a poskytuje klientům úsporná a „smart“ řešení na míru. O jejím vzniku jsme podrobně informovali v textu ČEZ spouští ESCO – úspornou firmu pro firmy a municipality.

V kongresovém centru jsou podle Slavotínka použita podobná řešení jako v předchozích pražských realizacích úsporných opatření v Národním divadle a Rudolfinu – budově České filharmonie. „Samozřejmě, že provoz této budovy je trochu jiný, než těch dvou kulturních stánků, kde jsme řešili například speciální temperování místností, kde jsou uskladněny hudební nástroje, ale ty hlavní principy jsme převzali a možná i trochu vylepšili. V „kongresáku“ máme například napojený energetický dispečink na rezervační systém a podle plánu obsazenosti budovy připravujeme klima pro domluvené akce. Čili když je zkouška, je jasné, že celý sál nemusí být tak vytopený, jako když probíhá představení. Pokud je celý objekt prázdný, ale v jednom malém salonku se koná konference, tak se nemusí vytápět celý dům, ale připravíme tepelnou pohodu v tom daném salonku,“ vysvětluje Slavotínek. Salónků a sálů je podle internetové encyklopedie Wikipedia v budově k dispozici 50 s celkovou kapacitou 9.300 míst.

Pohled na dvoupalivový kotel BOSCH o výkonu 4MW a sestavu kondenzačních koltů Hoval rovněž o výkonu 4MW. Foto: ENESA

I v kongresovém centru bude využíván systém rekuperace (jinými slovy systém zpětného získávání odpadního tepla), který výrazně snižuje spotřebu tepla a chladu. „Funguje tak, že odváděný vzduch předá ve výměníku část svého tepla nasávanému vzduchu, tím jej předehřeje a na dohřátí pak není potřeba tolik „nového“ tepla z kotelny,“ vysvětluje Slavotínek. Teplo, které se používá pro předehřátí, se jímá z „rozpálených“ diváků. V zázemí jsou obrovské ventilátory, které nasávají vzduch z ulice, který se musí ohřát na teplotu v sále předtím, než je vpuštěn do hlediště a na jeviště. Přitom je potřeba odvést už vydýchaný vzduch pryč. Ten je ohřátý anebo ochlazený „Proto jsme osadili do hlediště čidla CO2, která sledují kvalitu vzduchu. Když se jen zkouší, nemusíme tolik větrat a tím ušetříme teplo nebo chlad. Takže na jaře a na podzim většinou stačí toto předehřátí samotnými diváky,“ dodává Slavotínek.

Obrovská stavba na kraji Nuselského údolí byla, jak známo, postavena především pro sjezdy komunistické strany, její výstavba trvala od roku 1976 do roku 1981 a loňská a částečně letošní energetická rekonstrukce byla podle Slavotínka první kompletní rekonstrukcí, při které se šlo systematicky „do střev budovy“. Nyní je celý projekt ve fázi ladění technologických systémů. „Do konce března jsme měli první přechodné období vyhodnocování úspor včetně doby výstavby. KCP si najalo nezávislého verifikátora, který ověřoval, jestli náš způsob výpočtu energetických úspor je správný. Vypadá to, že jsme dosáhli a možná lehce překročili hranici garantovaných úspor, které jsme nastavili na začátku projektu,“ říká Slavotínek s tím, že celkově se za 12 měsíců (období duben 2016 – březen 2017) podařilo ušetřit 7 693 MWh zemního plynu a 4 888 MWh elektřiny (včetně započtení výroby v kogeneraci) , což představuje dosaženou úsporu cca 21 milionů korun oproti garantované úspoře 16,4 milionů, kterou ENESA slibovala před spuštěním projektu

Zdravotnické projekty na Slovensku

ENESA se také zabývá řešením energetických úsporných opatření v nemocnicích. Loni jsme v textu Nemocnice v Jihlavě investovala 69 milionů korun do energetických úspor. Ušetří 13 milionů ročně popisovali jihlavský projekt. I tato reference umožnila ENESE účastnit se dalších výběrových řízení ve zdravotnické oblasti. „Vstoupili jsme na Slovenský trh, projekty jsme realizovali pro společnost Svet zdravia ze skupiny Penta, jež je provozovatelem 14 regionálních nemocnic. „Vyhráli jsme energetickou modernizaci tří nemocnic. Dvě už jsou dokončené – ve Svidníku a v Trebišově. Na nemocnici v Dunajské Stredě pracujeme. Měli bychom ji dokončit někdy v průběhu prázdnin. Investice do jednotlivých nemocnic se pohybovaly mezi 20-30 miliony korun. Ve většině případů jsme odstraňovali vytápění párou a nahradili je teplou vodou, tam kde je ještě neměli, nasadili jsme nově elektrické sterilizátory. Upravovali a modernizovali jsme vzduchotechniky a věnovali se také osvětlení, které jsme zmodernizovali, takže lékaři i pacienti mají lepší světelnou pohodu,“ vypočítává úpravy zdravotnických zařízení Slavotínek. Do technologického zázemí byly instalovány nové kondenzační kotle s vysokou účinností. V Trebišově byla „oživena“ kogenerační jednotka, která byla začleněna do energetického systému a napojena na dispečink. Menší realizace měla ENESA ve zdravotnických zařízeních v Ústí nad Orlicí, Litomyšli, Chrudimi, Trutnově a v Odborném léčebném ústavu Jevíčko. Kde firma již realizovala některé projekty před deseti a více lety a nyní se domlouvá další spolupráce.

Česká spolupráce s čínskými vlastníky a příprava Thermalu

„V Komárově jsme dělali rekonstrukci v Buzuluk, a.s. Firmu vlastní čínští investoři, takže schvalování projektu nejvyšším vedením byla trochu náročnější, ale dopadlo to dobře. Zajímavé je, že část rekonstrukce byla financována z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK), což není moc obvyklé, jelikož se konkrétně z tohoto evropského programu moc nečerpá. Proto skutečnost, že se podařilo zákazníkovi vyjednat dotaci z tohoto programu, považuji za velký úspěch,“ dodává Ivo Slavotínek.

Se svými kolegy se také podílel na přípravných projekčních pracích k chystané rekonstrukci hotelu Thermal v Karlových Varech. „V Thermalu je podobný technologický stav, jako byl v Kongresovém centru Praha. Navíc jsou debaty o rekonstrukci a přípravy na ni okořeněny tím, že se už dlouho vyjednává o tom, jestli bude budova postavená dle návrhu architektů Věry Vladimíra Machoninových, prohlášena kulturní památkou, či nikoliv. To totiž bude mít podstatný vliv na způsob rekonstrukce. Stejně jako to, že se nesmí přerušit provoz Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary (KVIFF), který je nevýznamnější akcí ve městě,“ přibližuje Slavotínek. Pikantní je, že ač Ministerstvo financí ČR není prohlášení hotelu kulturní památkou nakloněno, pokud by se tak stalo, mohly by „finance“ získat dotaci z OPŽP na jeho rekonstrukci. Protože v nově vyhlášené výzvě jsou podporovány i energeticky úsporné projekty v památkově chráněných objektech.

Jiří Reichl

O energetických úsporách jsme psali také v textech

V Národním se topí samotnými diváky

ČEZ spouští ESCO – úspornou firmu pro firmy a municipality

Nemocnice v Jihlavě investovala 69 milionů korun do energetických úspor. Ušetří 13 milionů ročně

ČEZ ESCO už pro externí klienty provozuje 1000 elektrických zařízení