Začíná boj proti dvojí kvalitě potravin. Laboratoře řídí Slovák, legislativa EU účinkuje

Jablko. Zdroj fotografie: pixabay.com

Chudším státům Evropské unie vadí takzvaná dvojí kvalita potravin. Tedy pokud v tuzemsku kupujeme výrobek, který má stejný obal, ale horší složení než například v Německu. Taky Evropská komise dvojí kvalitu odsuzuje, ale problematiku nechce řešit novou legislativou. Potřebné předpisy údajně už účinkují, ale nejsou vymahatelné vnitrostátně. Proto začíná spolupráce na úrovni celé Unie.

Česká republika dostávala přezdívku “odpadkový koš kontinentu” už v minulém desetiletí (například ZDE, později ZDE nebo ZDE), přičemž nejde o skládky, nýbrž o regály obchodů. Stejnou problematiku řeší taky další, nové a relativně chudší státy Evropské unie: Slovensko, Polsko, Maďarsko, Slovinsko apod.

“Řada zahraničních výrobců dodává na různé národní trhy potraviny, které mají stejný název, ale odlišné složení,” vysvětluje Státní zemědělská a potravinářská inspekce. “Podle některých studií” jsou v tuzemsku prodávány horší pokrmy, než kdybychom nakupovali například v Německu nebo Rakousku.

Dvojí kvalitu chtěli řešit například bývalí a současní poslanci Evropského parlamentu Zuzana Roithová, Tomáš Zdechovský, Pavel Svoboda, Michaela Šojdrová (všichni KDU-ČSL, EPP), Olga Sehnalová a Pavel Poc (oba ČSSD, S&D). Letos našli spojence v předsedovi Evropské komise. Jean-Claude Juncker (EPP) v projevu o stavu Unie mimo jiného řekl: “Slováci nezasluhují rybí prsty s nižším obsahem rybího masa. Maďaři pokrmy s nižším obsahem masa. Češi čokoládu s nižším obsahem kakaa.”

Existující a nová legislativa Evropské unie

Evropský parlament v polovině listopadu přijal nové nařízení, o spolupráci dozorových orgánů, které zodpovídají za ochranu spotřebitele. Vnitrostátní inspektoři získají pravomoc, aby prováděli takzvaný mystery shopping (kontrolu zboží, služeb a zákaznického servisu, aniž by přitom prozradili svoji skutečnou identitu), poškození zákazníci mají dostat odškodnění atd.

Evropská komise však věří, že dvojí kvalitu potravin řeší už současné legislativa:

  • Nařízení 1169/2011, o poskytování informací: Firma musí spotřebiteli dostatečně a pravdivě popsat prodávanou potravinu, například na etiketě.
  • Směrnice 2005/29/ES, o nekalých obchodních praktikách: Firma nesmí klamat spotřebitele například tak, že odlišné výrobky prezentuje stejně.

Společné výzkumné středisko a členské státy

Češka Věra Jourová (hnutí ANO, ALDE), která má v Komisi na starosti spotřebitelské právo, označuje dvojí kvalitu stejně zabalených potravin jako “klamavé a nekalé jednání”. A pokud členské státy nedokážou vyřešit kauzu samostatně, vidíme údajně důkaz, že “přeshraniční problémy lze řešit pouze spoluprací na úrovni EU”.

Komise stojí o koordinační funkci. Členským státům, které mají do konce listopadu předložit návrhy projektů, slíbila 1 milion eur. Významnější roli než doposud však zřejmě sehraje Společné výzkumné středisko, tedy interní vědecký útvar Komise, jehož generálním ředitelem je Slovák Vladimír Šucha. Sem půjde další 1 milion eur, aby byl začátkem roku 2018 dokončený systém, podle kterého budou probíhat srovnávací potravinářské testy.

5 kroků, jak zjistit nekalé obchodní praktiky

Evropská komise taky dala vnitrostátním orgánům základní pokyny, podle kterých údajně mohou lépe zjistit, zdali (ne)jsou porušovány stávající předpisy. Například pokud všechny následující otázky mají uvedené odpovědi (1. ano, 2. ano, 3. ano, 4. ne, 5. ne), jde o “případné porušení směrnice o nekalých obchodních praktikách”.

  1. Je výrobek v souladu s právními předpisy platnými v daném odvětví? Ano
  2. Je výrobek prodáván pod stejnou značkou a ve stejném balení? Ano
  3. Liší se složení výrobku podstatně od verze prodávané v jiných částech jednotného trhu? Ano
  4. Je spotřebitel o tomto rozdílu dostatečně informován? Ne
  5. Pokud by byl spotřebitel dostatečně informován, koupil by si daný výrobek? Ne

Petr Woff