V Dublinu vrcholí bezdomovecká krize. Berlín postaví 200 tisíc bytů

Není kam. Na dublinských ulicích momentálně přespává více než 150 lidí. Další tisíce mají provizorní útočiště v nouzových ubytovacích zařízeních.

Majitelé dublinských bytů je prý raději pronajmou přes Airbnb, než aby je nabídli místním rodinám. Berlín chystá obří investice do sociálního bydlení.

Irskému Dublinu hrozí vpravdě malá humanitární katastrofa. Bez střechy nad hlavou tam žijí celé rodiny, včetně těch, které vychovávají malé děti. Ty zatím sice přebývají v nouzovém režimu v různých hotelích a ubytovnách, ale pokud prý irská vláda nepřijme adekvátní legislativu, mohly by ještě do Vánoc skončit na ulilci. Uvedl to portál IrishExaminer.com.

Bývalá irská ministryně pro bydlení a současná opoziční politička za labouristickou stranu Jan O´Sullivanová obvinila současnou vládu z nedostatečného „smyslu pro naléhavost“. Svá slova pronesla bezprostředně poté, co z dublinské radnice zazněly návrhy, podle kterých by některé rodiny bez domova měly platit za přespání v hotelu až padesát eur, dokud si nenajdou alespoň nějaké nouzové bydlení. O´Sullivanová tvrdí, že tento přístup de facto viní bezdomovce ze způsobení aktuální krize.

Zároveň připomněla, že už je to rok, co labouristická strana předložila návrh zákona, na jehož základě by při řešení bezdomovectví byly upřednostňovány právě rodiny s dětmi. „Ty jsou v této části roku pod obzvláště velkým tlakem. Evidujeme kolem deseti tisíc lidí bez střechy nad hlavou a bezmála čtyři tisíce dětí,“ řekla O´Sullivanová.

Podle ní by navrhovaný zákon zavázal lokální autority (tedy radnice), aby bezdomoveckým rodinám s dětmi zajistily místo, kde by mohly složit hlavu. „V současné době mají možnost přečkat noc maximálně na policejní stanici nebo se jen tak procházet po ulicích, protože pro ně zkrátka neexistuje prioritní řešení,“ dodala politička.

Dětských bezdomovců přibývá

Z Dublinu také přišla čerstvá data o počtech bezdomovců, kteří přespávají volně na ulici. Momentálně jich tamní neziskové organizace, které se bezdomovectvím zabývají, napočítaly 156. To je o šestačtyřicet lildí více než před rokem. Došlo tedy k nárůstu o dvaačtyřicet procent. „Tato čísla jsou tragickou připomínkou toho, že se blíží Vánoce a Irsko přesto čelí nevídané bezdomovecké krizi. O Vánocích by skutečně nikdo neměl zůstat na ulici,“ uvedla pro portál IrishExaminer.com Paula Byrneová, ředitelka přední irské charitativní organizace Merchants Quay Ireland.

Přitom podle listu The Guardian se jen na území Dublinu nachází kolem třiceti tisíc prázdných bytů. Jejich majitelé je ovšem rodinám, jež horko těžko hledají střechu nad hlavou, nabídnout nechtějí. Raději je prý pronajmou přes platformu Airbnb, tvrdí The Guardian.

Britský list také přináší řadu srdceryvných příběhů zmíněných bezdomoveckých rodin s dětmi. Zmiňuje třeba případ Jenny Quinnové a jejího desetiletého syna, se kterým momentálně přebývá na ubytovně v pokoji o deseti metrech čtverečních. Žijí takto už dva roky a stále marně hledají standardní a zároveň dostupný byt.

Přitom se nejedná o bůhvíjaké sociální případy. Bezdomovecká krize stále častěji pohlcuje i rodiny, které mají relativně slušný příjem. To dokazuje příběh Eriky Flemingové, třiatřicetileté matky samoživitelky. Ještě před třemi lety pracovala v Dublinu jako recepční v jedné firmě, kde si vydělala tisíc eur čistého měsíčně. Jenže když se jí rozpadl vztah, zjistila, že její příjem na zajištění slušného bydlení zkrátka nestačí. „Obrátila jsem se na radnici a žádala ji o pomoc. Jenže skončily jsme s dcerou jako bezdomovkyně,“ řekla listu The Guardian.

Tyto příběhy bohužel nejsou ojedinělé. Jen za poslední rok přibylo v Dublinu na seznamu lidí bez domova více než čtyři stovky dětí. Situace není lhostejná ani běžným obyvatelům irské metropole, kteří čas od času vyrážejí proti neutěšenému stavu trhu s bydlením, a proti vládě, jež nic neřeší, protestovat.

Inspirace Berlínem

Zdá se, že Dublin je dostatečným mementem pro jiná evropská města. Mezi taková patří hlavní město našeho západního souseda, Berlín. Tamní radnice totiž hodlá do roku 2030 vybudovat na 200 tisíc nových bytů, z nichž plnou polovinu hodlá vyčlenit pro sociální účely. S odkazem na Berliner Zeitung to uvedl portál CityLab.com.

Otázkou samozřejmě je, kam město hodlá všechny ty nové bytové jednotky vměstnat. V zásadě má dvě možnosti. Tou první je využití poměrně velkého objemu brownfieldů, které jsou k dispozici pro redevelopment. Druhá možnost pak spočívá ve výstavbě na zelené louce v okrajových částech Berlína. Zde to ale může narazit na odpor ekologů, kteří budou namítat, že město zbytečně zvětšuje svou ekologickou stopu a ukrajuje další část z přírody. Zvítězí zřejmě nějaká rozumná kombinace obou.

Neoddiskutovatelným faktem ale je, že Berlín nová místa k bydlení potřebuje. Jen během uplynulého roku se do německé metropole přistěhovalo více než čtyřicet tisíc lidí. V Berlíně dnes žije 3,7 milionu obyvatel a projekce hovoří o překročení čtyřmilionové hranice během příštích dvanácti let. Přes určité ochlazení na realitním trhu stále nájmy za minulý rok vzrostly o šest procent. Ještě větší růst je patrný u cen pozemků, které poskočily o téměř čtrnáct procent.

Jestliže se má tento růst zmírnit alespoň na úroveň inflace, Berlín potřebuje do roku 2030 vystavět 114 tisíc zcela nových bytů a dokončit dalších 77 tisíc, které byly v minulých letech zahájeny a momentálně se nacházejí v nějaké fázi rozestavěnosti. To je celkem bezmála 200 tisíc bytů.

-zm-