V Dublinu sílí bezdomovecká krize. Navzdory hospodářskému boomu

Odvrácená strana prosperity. Počty lidí bez střechy nad hlavou se za poslední čtyři roky v Irsku ztrojnásobily. Nejhorší situace je v Dublinu.

Irsko patří k nejrychleji rostoucím ekonomikám Evropské unie. Přesto v jeho hlavním městě žije už téměř 700 rodin, které ztratily střechu nad hlavou. Bezdomovců je v celé zemi třikrát více než před čtyřmi lety.

Počet volných pracovních míst láme rekordy, a tak je Irsko velice atraktivní destinací nejen pro Iry, kteří dosud žili v zahraničí, ale i pro cizince, jež do ostrovního státu přicházejí za novými (nejen pracovními) zkušenostmi. Odvrácenou stranou hospodářského rozmachu je ale rostoucí cena nemovitostí, včetně těch určených k bydlení.

Ještě před několika lety se zdálo, že Irsko se z finanční a hospodářské krize lety 2008 a 2009 nevzpamatuje nebo že dopadne jako Řecko. Jenže tamní hospodářství roste o více než pět procent ročně, což z Irska dělá premianta EU, a to i v porovnání s přirozeně rychle rostoucími ekonomikami střední a východní Evropy.

Byty jako investice šroubují ceny vzhůru

Ale jak se zdá, ne každý se může z tohoto nesporného úspěchu těšit. Irská vláda vydala statistiku, která ukazuje rekordní počet Irů, kteří jsou odkázáni na nouzové ubytování. Z bezmála deseti tisíc lidí tvoří téměř čtyřicet procent děti. Znepokojující je i tempo, jakým se počet těchto lidí zvyšuje. V červenci jich bylo meziročně o čtvrtinu více.

Jen v Dublinu žije podle odhadů téměř 700 rodin bez střechy nad hlavou, přičemž pouze za červenec se jejich řady rozšířily o 122 rodin. V průměru se tak každý den na ulici ocitnou čtyři rodiny. Vyplývá to z dat advokátní skupiny Focus Ireland, na která odkazuje list The Guardian. „Fakticky se jedná o krizovou situaci,“ řekl Guardianu Tommy Gordon, který má na starosti jedno z drop-in center na jihu Dubinu. „Lidem bez domova poskytujeme stany a spací pytle. Těm, kteří už nemají vůbec žádné peníze, i jídlo,“ dodal.

Do centra dochází denně asi čtyřicet lidí, což je také o čtvrtinu více než před rokem. Nejrůznější aktivisté obviňují ze vzniklé situace ceny bytů i výše nájmů, s nimiž se roztočila spirála. Za tím ale stojí nedostatečné množství bytů na trhu, zejména těch, které mají přívlastek sociálního, a tedy dostupného bydlení. „Je to známka pokřiveného systému. Několik posledních vlád nebylo dosud schopno vybudovat sociální byty,“ řekla Guardianu Niamh Randallová, mluvčí charitativní organizace Simon Communities, zajišťující bydlení pro sociálně nejslabší občany.

Stát podle ní nechal bydlení napospas tržním silám, které ale nejsou schopny zajistit, aby bytů bylo na trhu dostatek. „Narůstá počet bytů, které plní funkci investic, jež mají zhodnotit do nich vložené peníze. Pozorujeme, že do nemovitostí investuje stále více fondů, a poptávka tak raketově roste a převyšuje nabídku,“ dodala. Výsledkem je pak právě to, že bydlení neustále zdražuje.

Situaci ještě vyostřuje příliv vysoce placených zaměstnanců nadnárodních firem, zejména těch technologických. Stejný efekt má také návrat Irů, kteří dosud žili a pracovali v zahraničí. Podle oficiálních statistik je počet navrátilců poprvé od roku 2009 vyšší než těch, kteří z Irska odcházejí na zkušenou za hranice.

Celoevropský problém

Problém bezdomovectví se ale netýká jen Dublinu či Irska jako celku. Také ostatní země Evropské unie s tímto fenoménem bojují. Portál Euronews.com už v březnu upozornil na zprávu Evropské federace národních organizací pracujících s bezdomovci (Feantsa) a francouzské Nadace Abbe Pierra. Z ní vyplývá, že počet bezdomovců po celé Evropské unii v posledním roce narostl. Výjimkou je pouze Finsko, kde bezdomovců ubylo téměř o pětinu.

„Tento poslední rok jednoznačně potvrdil, že v Evropě existuje ještě jiná Evropa, která je nezřídka ignorována nebo dokonce zapomenuta – Evropa bezdomovců,“ stojí mimo jiné v odkazované zprávě. Ačkoli není možné přesně spočítat, kolik lidí bez domova se v Evropské unii vyskytuje, existují alespoň odhady, které ovšem tušené trendy potvrzují.

Finsko se může stát inspirací pro ostatní unijní země. „To, co tam funguje, je řešení bezdomovectví jako problému souvisejícího s trhem s bydlením. Proto tamní vláda rozhodla o poskytování sociálního bydlení především těm, kteří nemají střechu nad hlavou,“ řekli portálu Euronews zástupci organizace Feantsa. Nejvýchodnější skandinávská země se mimo jiné opírá o model nazvaný „Housing First“, který se na bydlení dívá jako na právo a nikoli jako na odměnu za dobré chování, jak je tomu prý často v ostatních evropských státech.

Feantsa apeluje na politické lídry, aby se v tomto ohledu řídili doporučeními, včetně toho, aby na řešení problému bezdomovectví vytvářeli dostatečné finanční rezervy. Není prý možné tento jev nadále ignorovat. „Dostupnost dlouhodobého bydlení je základním předpokladem pro růst životní úrovně a opětovnou integraci do společnosti. Je to prostředek a nikoli konečná stanice v oblasti ochrany sociálních práv a individuálního rozvoje,“ stojí také ve zmiňované zprávě.

-zm-