Jak dostat lidi do autobusů? Americký Durham má plán

Nekonečná fronta. Tisíce dojíždějících automobilů si žádají tisíce parkovacích míst. Město proto hledá způsob, jak objem individuální dopravy efektivně snížit.

Čtvrtmilionový Durham v Severní Karolíně představil plán, jak dostat dojíždějící zpoza volantů jejich osobních vozidel a přemístit je do veřejné hromadné dopravy.

Americký Durham se může pochlubit až devatenácti tisíci parkovacími místy pro osobní automobily. Ale ani to nestačí uspokojit stále rostoucí poptávku, a tak v nejbližší době město přidá dalších 3700. Jenže jak se zdá, obyvatelé Durhamu a blízkého okolí jsou schopni absorbovat prakticky jakýkoli počet parkovacích míst, a tak durhamská radnice přišla s plánem, jak poptávku po tomto druhu veřejného statku utlumit.

Vlastně k tomu přispěl úspěch v projektu agentury Bloomberg „Philantrhopies´ U.S. Mayors´ Challenge“. Durham získal jeden milion dolarů, který hodlá v příštích třech letech využít k tomu, aby dojíždějící přiměl vyměnit své automobily za vozidla veřejné hromadné dopravy. Bude při tom testovat různé strategie, které mu nabízí například teorie her.

Nadějný experiment

Jednu z nich už radnice spolu s velkými místními zaměstnavateli zkoušela v uplynulém půlroce, a to na vzorku 1500 zaměstnanců, kteří do Durhamu dojíždějí za prací. Cílem bylo snížit počet jízd osobních automobilů obsazených jediným člověkem o pět procent. Město proto vybrané lidi obeslalo maily, do nichž jim přiložilo mapu, ve které byla vyznačená trasa, kterou dennodenně dojíždějí do práce a k ní zvýrazněná trasa alternativní, jíž šlo absolvovat na kole, autobusem nebo pěšky.

To ale není všechno. Durhamská radnice adresátům vyčíslila vedle úspory času také další benefity plynoucí z rozhodnutí nejet do práce automobilem – například úspory peněz, zlepšení zdravotního stavu nebo úbytek na hmotnosti. Druhá zvolená strategie pak byla postavena na loterii, kdy náhodným losem vybraným zaměstnancům město vyplácelo výhru 163 dolarů týdně za to, že budou dojíždět autobusem.

Oba způsoby, jak přimět cestující více využívat veřejnou hromadnou dopravu, vycházely z jedné základní teze ekonomické teorie, jež říká: lidé reagují na pobídky. Přitom zjevně reagují lépe na ty, které je v jejich konání neomezují, ale opírají se o pozitivní motivace. „Lidé mají obecnou tendenci chovat se tak, že je to prospěšné pro celou společnost, jenže někdy se jim do cesty postaví staré zvyky,“ uvedl pro portál CityLab.com Joseph Sherlock, vědecký pracovník Dukeovy Univerzity, které na plánu s vedením města spolupracoval.

Sherlock také upozornil na význam toho, že město vytvořilo každému na míru alternativní trasu. „To zmírnilo bariéry mezi pouhým záměrem se nějak chovat a skutečným chováním,“ řekl. Stejně tak považuje za velmi účinnou formu motivace prostřednictvím peněz, ačkoli tam je to poměrně očekávatelné.

Výsledky obou experimentů však podle starosty Durhamu Steva Schewela předčily veškerá očekávání. V obou případech se počet dojíždějících svým vlastním vozem snížil o dvanáct procent, což je více než dvojnásobný pokles oproti původnímu plánu. Podíl vozidel obsazených jen řidičem se snížil o šestnáct procent. Ani zde nebyly rozdíly ve výsledcích strategie s vypracováním alternativní trasy na míru a autobusovou loterií.

Snížíme dopravu i emise

Nyní, když má Durham k dispozici další milion dolarů, hodlá portfolio svých strategií pro snížení objemu individuální dopravy ještě rozšířit. Starosta Schewel nemá pochybnost o tom, že výsledky experimentů se podaří přenést i do reálného provozu, a že cíl snížit počet dojíždějících osobním automobilem o pět procent bude splněn. „Máme rovněž v plánu vybudovat lehkou železniční trať, vylepšit síť autobusových linek a podobně,“ řekl Schewel.

Na první pohled by se mohlo zdát, že posílení hromadné dopravy bude pro město představovat nezanedbatelný nárůst nákladů. Jenže ani vybudování a údržba nových parkovacích míst není zadarmo. Každé parkovací místo pro osobní automobil vyjde pouze v prvotních investičních nákladech zhruba na 2400 dolarů. Další tisíce pak stojí roční údržba. Durham by se proto rád výstavbě dalších vyhnul.

Tím spíše, když aktuální vývoj v oblasti autonomních vozů naznačuje, že by v blízké budoucnosti potřeba parkovacích míst mohla výrazně klesnout. Město by se tak vystavilo riziku, že mu na krku zůstanou prázdné parkovací domy nebo obrovské asfaltové plochy, které by nikdo nevyužíval. „Žijeme v době, kdy v dopravě dochází k transformaci. Naším úkolem je proto přistupovat k výstavbě parkovacích míst zodpovědně,“ vysvětlil starosta Schewel.

Snížení objemu automobilové dopravy má ale i další pozitivní efekty, k nimž patří zejména redukce emisí škodlivých a skleníkových plynů. „Takže se tím také zvýší kvalita života v našem městě, což jistě není benefit, který bychom měli přehlédnout,“ uzavřel Schewel.

-zm-