Dokonáno jest. Šéfa vyšetřovatelů Čapího hnízda vystřídala „nová síla“. Ambiciózní Policistka roku 2010

Vyšetřování má v pražské policii nově na starosti policistka roku 2010 Radka Drexlerová (uprostřed). Zdroj: mvcr.cz

Je to nebo není dobrá zpráva pro vyšetřování kauzy Čapí hnízdo? Náměstka pražské policejní správy pro kriminální služby a vyšetřování Ivana Smékala čerstvě nahradila Policistka roku 2010 Radka Drexlerová. O Smékalově plánovaném odchodu Ekonomický deník informoval vloni jako první. Jeho konec předznamenaly právě divoké události kolem velmi senzitivního případu, jehož nitky vedou až k premiérovi Andreji Babišovi. Nástup Drexlerové budí zatím spíše negativní emoce.

Plukovník Ivan Smékal skončil na postu náměstka pražské policie podle zdrojů z prostředí bezpečnostních sborů kvůli nekomfortní komunikaci s novým šéfem pražské policie, taktéž plukovníkem, Janem Ptáčkem.

Smékal, který vedl pražské vyšetřovatele, je znám díky objasnění řady závažných případů. Spadalo pod něj například i vyšetřování kauzy údajného dotačního podvodu, známé pod názvem Čapí hnízdo. To se protahuje, obvinění některých podezřelých bylo zastaveno. Pražská policie by měla vyšetřovat i podezření stamilionové, pravděpodobně fiktivní, reklamy na Čapí hnízdo, ale tam vyšetřování vázne ještě více. O detektivy, kteří na případu pracují, se podle informací Ekonomického deníku před loňskými prázdninami začala zajímat Generální inspekce bezpečnostních sborů a snažila se jim odebrat otisky prstů a DNA.

Smékala od počátku tohoto roku nově zastupuje policistka Radka Drexlerová. Ta dosud působila na Obvodním ředitelství Praha III, v roce 2010 byla v kategorii velitel oceněna v anketě Policista roku. Drexlerová je podle zdrojů Ekonomického deníku známa jako nekompromisní velitelka s poněkud kontroverzní pověstí, která řeší problémy s podřízenými razantně, a mnohdy až nevybíravě. „Bývala chráněnkyní někdejších pražských šéfů Martina Červíčka a Martina Vondráška. Problémy má především se ženami, nechápu jak ji někdo mohl na takový post dát,“ prohlásil o Drexlerové jeden ze zdrojů Ekonomického deníku z pražské policejní správy, který si přál zůstat v anonymitě. Drexlerová by mohla být náměstkyní pražské policie pověřena do ukončení výběrového řízení, které by na Smékalovu uprázdněnou funkci mělo být podle interních pravidel ozbrojeného sboru vypsáno.

Mediální obraz Drexlerové je modelován ovšem trochu jinak. „Špatně snáším lenochy, kteří se snaží věci s prominutím očurat,“ řekla policistka po svém nástupu na post náměstkyně ředitele pro službu kriminální policie a vyšetřování na Obvodním ředitelství Praha III deníku E 15. Toto obvodní ředitelství policie má na starosti severovýchodní část Prahy. Drexlerová měla pod sebou přes tři stovky podřízených.

Na otázku deníku, jaký je to pocit velet mužům, pak Drexlerová odpověděla: „Nejsou to samí muži, pode mnou také pracuje odhadem tak jedna třetina žen. Já se vždycky snažím řešit věci po dobrém a v klidu. Jsem ale beran, a když to někde zaskřípe, tak se ta povaha projeví. Nedělám to ráda, ale v krajním případě musím sáhnout i po nepopulárním opatření. Nemám problém někoho za liknavost či špatně odvedenou práci kázeňsky nebo finančně potrestat. Pár lidí už jsem donutila i odejít.“

Čerstvá zastupující náměstkyně pražské policejní správy pro vyšetřování Radka Drexlerová čeká webu pražské policie na svoji aktuální fotografii. Otazník zůstává i nad osudem vyšetřováním kazty Čapí hnízdo. Repro: Ekonomický deník

Na další dotaz, zda muži nemají komplex, když jim velí žena, řekla, že bývají většinou mile překvapení. „Ve vedoucích funkcích jsem už léta a za svou praxi jsem zatím nezažila, že by z toho byl nějaký chlap frustrovaný. Ledaže by to nedal najevo. Při mém působení v Praze 2 mi v roce 2008 na ředitelství Prahy III nabídli, jestli se chci zúčastnit výběrového řízení na velitele Služby kriminální policie a vyšetřování. Obstála jsem mezi sedmi uchazeči, přitom jsem byla odjinud. Lidé nevěděli, co ode mě čekat, ale zpětnou vazbou jsem se pak dozvěděla, že byli mile překvapení,“ řekla Drexlerová deníku E 15.

Odchod kvůli ingerenci do spisu?

Proč tedy skončil Drexlerové předchůdce, dlouholetý pražský vyšetřovatel Ivan Smékal? Mimo jiné kvůli pokusům některých lidí dostat se do spisu kauzy Čapí hnízdo, jehož vyšetřování vede na pražské policejní správě detektiv Pavel Nevtípil. Ve spise je uložen mimo jiné dokument z britské banky HSBC, který popisuje aktivní zapojení Agrofertu a jednoho z obviněných, premiéra Andreje Babiše, do této kauzy. Podle neoficiálních informací zevnitř pražské policejní správy by měl Smékal zůstat v policii jako občanský zaměstnanec.

Kopie dokumentu banky HSBC se před více jak rokem objevila na twitterovém účtu Julius Šuman. Šuman je krycí jméno důstojníka Státní bezpečnosti, který před rokem 1989 Babiše verboval do služeb komunistické tajné policie. V této souvislosti už Babiš mnohokrát zmínil bývalé příslušníky Úřadu pro zahraniční styky a informace – civilní rozvědky, kteří podle něj za twitterovým účtem stojí.

Andrej Babiš podal kvůli možnému úniku informací ze spisu Čapí hnízdo trestní oznámení, v mezičase stačil ještě vyvinout intenzivní tlak na šéfa GIBS Michala Murína, který pod intenzivní masáží médií, především z Babišova svěřenského fondu, ke konci dubna rezignoval. Na Murína tlačili také vysocí státní zástupci s argumenty, že se GIBS pod jeho vedením dopustila zásadních pochybení a Murína začali vyšetřovat jako podezřelého z úniku citlivé informace. Ještě než Murína nahradil Babišovi loajální státní zástupce Radim Dragoun, pocítili detektivové z pražské policejní správy, v čele s vyšetřovatelem Čapího hnízda Pavlem Nevtípilem, sílu svého protivníka.

Na přelomu května a června na ně podle několika důvěryhodných zdrojů Ekonomického deníku nastoupili tři inspektoři GIBS s tím, že chtějí spis a zároveň chtěli odebrat vyšetřovatelům otisky prstů a vzorky DNA. Akci měl podle zjištění Ekonomického deníku vést Michal Turnhöfer ze středočeské GIBS, který se zabývá údajnými úniky z vyšetřování na základě Babišova trestního oznámení. Turnhöfer už kvůli tomu vyslýchal některé novináře, například Sabinu Slonkovou z televize Seznam, respektive ti byli podávat takzvané vysvětlení. „Minulý týden jsem absolvovala výslech na GIBS. Otázka byla jediná: V kolik hodin přesně jste se 10. srpna 2017 dozvěděla, kdo další kromě Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka bude stíhaný v kauze Čapí hnízdo. Takovou věc už si samozřejmě po osmi měsících nemůžu pamatovat, což muselo být jasné i vyšetřovatelům,” sdělila Sabina Slonková partnerskému webu Česká justice vloni v dubnu.

Na loňskou návštěvu inspektorů pražští detektivové podle všeho jen tak nezapomenou. Otisky ani vzorek DNA nakonec neodevzdali, inspektoři si odnesli část spisu, přestože má jeho kopie v držení pražské Vrchní státní zastupitelství (VSZ) v Praze jako dohledový orgán nad vyšetřování kauzy Čapí hnízdo. Popisovaná návštěva byla jedním ze zásadních důvodů odchodu Ivana Smékala, o němž Ekonomický deník informoval už na konci září.

„Přišel Michal Turnhöfer a s ním další dva lidi GIBS, státní zástupce s nimi nebyl. Ohlásili se u Smékala a on je poslal za Miloslavem Kocánem z hospodářské kriminálky. Inspektoři řekli, ze chtějí spis ve věci farma Čapí hnízdo a nějaké další věci ke spisu. Něco si vzali a dále chtěli od Pavla Nevtípila a jeho lidí otisky prstů a DNA. Všech, kteří kdy měli spis v ruce. Nevtípil jim řekl, že klidně, ale pak, že musejí vzít otisky prstů i poslancům, kteří se se spisem seznamovali kvůli vydání Andreje Babiše a místopředsedy hnutí ANO Jaroslava Faltýnka. Nevtípil s Kocánem jim také řekli, že jim nedají ani žádné dokumenty, protože nemají souhlas dozorujícího státního zástupce Jaroslava Šarocha, a dokumenty už disponuje kvůli dohledu nad případem Vrchní státní zastupitelství v Praze. Inspektoři se poté rozhodli, že vzorky odebírat nebudou, ale pár dokumentů přesto zajistili. Ty pak zhruba po dvou týdnech vrátili,“ popsal návštěvu GIBS důvěryhodný člověk obeznámený s jejím průběhem.

Ekonomický deník na toto téma vedl s pražskou policejní správou intenzivní komunikaci. Ta sice informaci nepotvrdila, ale ani nevyvrátila. „Vámi dotazované potvrdit nemohu, neboť dle mých zjištění nebyly do dnešního dne ŽÁDNÉMU detektivovi Odboru hospodářské kriminality Krajského ředitelství policie hl. m. Prahy snímány otisky,“ zareagoval na otázky mluvčí Tomáš Hulan.

Aktivity GIBS nechtělo verifikovat ani Městské státní zastupitelství v Praze, jehož žalobce Jaroslav Šaroch kauzu Čapí hnízdo dozoruje. „Pokud se dotazujete na stav věci vedené pod sp. zn. 1 KZV 188/2017 (“kauza Čapí hnízdo“), nachází se trestní řízení ve stavu vyšetřování, tj. v neveřejné fázi. Vyšetřování dosud nebylo skončeno a Městské státní zastupitelství v Praze nemůže podávat informace o jednotlivých dílčích úkonech, neboť by zveřejňování těchto informací mohlo vést k zmaření trestního stíhání. K Vámi uváděné činnosti pana Mgr. Prýgla z VSZ nedisponujeme žádnou informací. Ohledně otázek týkajících se VSZ se obracejte přímo na VSZ,“ odvětil mluvčí městských žalobců Aleš Cimbala.

Ekonomický deník se tedy obrátil na Vrchní státní zastupitelství v Praze, aby akci inspektorů GIBS ohledně snímání otisků prstů a DNA vyšetřovatelů Čapího hnízda pod vedením Michala Turnhöfera vysvětlilo. Úřad Lenky Bradáčové ale otázky Ekonomického deníku delší dobu ignoruje, přestože s vybranými spřízněnými médii standardně komunikuje.

Kvůli podezření z pokusu o dotační podvod v kauze Čapí hnízdo je stíháno sedm lidí. Je mezi nimi premiér Babiš i jeho manželka Monika Babišová, švagr Martin Herodes a Babišovy dvě dospělé děti. Babiš obvinění z podvodu opakovaně odmítá. Policie původně stíhala jedenáct lidí. Místopředseda ANO Jaroslav Faltýnek a další tři z nich ale uspěli se stížností proti stíhání.

Společnost Farma Čapí hnízdo patřila do přelomu let 2007 a 2008 do Babišova holdingu Agrofert, tehdy ještě pod názvem ZZN AGRO Pelhřimov. V prosinci 2007 se firma přeměnila na akciovou společnost s akciemi na majitele. V létě 2008 získala padesátimilionovou evropskou dotaci v programu pro malé a střední podniky. Po několika letech, kdy dodržovala dotační podmínku, se společnost vrátila pod Agrofert. Farmu Čapí hnízdo nyní vlastní společnost Imoba. Případ vyšetřuje pražská policejní správa.

Vyšetřování této ekonomické kauzy není jednoduché a policie požádala dvakrát o prodloužení lhůty. U dozorujícího státního zástupce Pavla Šarocha pak byla nařízena interní kontrola. Prověrku, na jejíchž závěrech se shodli jak Šarochovi nadřízení z Městského státního zastupitelství, tak i Vrchní státní zastupitelství, iniciovala šéfka vrchních pražských žalobců Lenka Bradáčová v říjnu. Vrchní státní zástupkyně v prohlášení uvedla, že byla přijata opatření, aby byl Šaroch aktivnější a zajistil úplné a rychlé ukončení vyšetřování. Mluvčí městského státního zastupitelství Aleš Cimbala pak upřesnil, že Šaroch musí pravidelně podávat zprávy o stavu řízení. „Udělali kroky, abych postupoval nějakým způsobem. Nicméně to nejsou kroky, které by mě nabádaly k razantnějšímu postupu,“ uvedl k tomu následně Šaroch. „Dělám tu práci v rámci možností, které mám. Vždy je možné tu práci dělat lépe, rychleji, kvalitněji, ale záleží také na podmínkách, které dostanete a máte,“ řekl Šaroch na dotaz, zda si myslí, že svou práci dělá dobře.

Žalobce také uvedl, že se dá předpokládat, že bude lhůta pro vyšetřování kauzy znovu prodloužena. To se také stalo, a lhůta pro skončení vyšetřování byla prolongována do konce letošního dubna.

Jan Hrbáček