Dlouho očekávaná zpráva NKÚ vydána se souhlasem policie: MPSV selhalo při budování dávkových systémů

Kontrolní závěr z prověřování hospodaření Ministerstva práce a sociálních věcí v oblasti IT zakázek, na jehož základě bylo podáno trestní oznámení, dnes zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad. Potvrdil nejen všechna pochybení o kterých pravidelně informujeme, ale mnohem více.

Ač byl kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z prověřování hospodaření MPSV v oblasti IT systémů projednáván Kolegiem NKÚ už v polovině loňského roku, se zveřejněním závěrů muselo vedení nejvyšší kontrolní autority počkat až do začátku ledna roku 2019. Důvodem je, že na základě zjištěných skutečností podali kontroloři dvě trestní oznámení pro nehospodárné nakládání se svěřeným majetkem a museli čekat na souhlas orgánů činných v trestním řízení se zveřejněním kontrolního závěru. Tiskový mluvčí NKÚ Václav Kešner odmítl specifikovat, za co a na koho byla trestní oznámení podána. Uvedl však, že v loňském roce NKÚ podalo 11 trestních oznámení.

NKÚ podal v roce 2018 11 trestních oznámení. 2 na MPSV

Zjištění potvrzují to, o čem Ekonomický deník dlouhodobě píše. Kontroloři prověřili téměř 900 milionů korun, což je přibližně čtvrtina z více než 3,7 miliardy korun, které v letech 2013 až 2017 resort na ICT technologie vynaložil. Kontrola odhalila velké množství zásadních pochybení – šlo například o nezvládnutí vytvoření nových informačních systémů pro výplatu dávek, problémy týkající se veřejných zakázek a smluv nebo využívání externích firem.

Co především NKÚ vytýká MPSV

Klíčové výtky NKÚ směrem k MPSV.

MPSV se už od roku 2011 snažilo změnit dodavatele svých čtyř agendových systémů. Jedním z důvodů bylo, aby se zbavilo závislosti na jednom dodavateli a stabilizovalo výplaty dávek. Tyto systémy resort plánoval nahradit dvěma zcela novými systémy – IS Sociální dávky a IS Zaměstnanost, jejichž dodavatel měl vzejít z otevřené soutěže. Vláda v roce 2014 rozhodla, že nové systémy mají být v provozu nejpozději v roce 2016.

Ministerstvo ale nezvládlo informační systémy do daného termínu přesoutěžit, a tak pomocí tzv. jednacího řízení bez uveřejnění (JŘBU) uzavřelo v roce 2016 navazující smlouvu se stejným dodavatelem, čímž se vyhnulo nutnosti vyhlásit otevřenou soutěž. Tímto postupem se podle NKÚ dopustilo porušení rozpočtové kázně ve výši půl miliardy korun. I když v Kontrolním závěru to není jasně specifikováno, podle všeho jde o případ, kdy MPSV podepsalo smlouvu se společností OKSystem. Paradoxem je, že stejný „modus operandi“ byl použit i na konci loňského roku, jak jsme informovali v textu Blamáž na MPSV. Chystá opci na smlouvu s OKSystemem za miliardu

Připomeňte si, jak šel čas s tendrem na systém pro administraci a výplatu sociálních dávek
22. 
12. 2016 – uzavření smlouvy s OKSystem v režimu JŘBU- zajištění výplaty dávek od 1. 1. 2017 „po nezbytně nutnou dobu“ – do startu nových systémů. Platnost do 28. 2. 2019. Objem 1,07 miliardy (podrobně jsme informovali v textu Dvě zakázky „z ruky“ bez tendru z MPSV. Miliarda a 35 milionů.)

Listopad 2016 – uzavření smlouvy s OKSystemem na nový systém pro výplatu dávek
16. 11. 2017 – vypovězení uzavřené smlouvy na vývoj nových dávkových systémů (IS DAV I) pro nesoučinnost dodavatele OKSystem
začátek roku 2018 nový tendr na dávkové systémy IS DAV II
30. 7. 2018 – OKSystem podává podnět k ÚOHS – stěžuje si na vyloučení z tendru
30. 9. 2018 – vypršela možnost využít opci na prodloužení smlouvy z prosince 2016
3. 10. 2018 – ÚOHS rozhod, že MPSV vyloučilo OKSystem neoprávněně
9. 10. 2018 – uzavření dohody o prodloužení možnosti využít opci – do 30. 11. 2018
28. 2. 2019 – původní termín, kdy měla vypršet smlouva uzavřená 22. 12. 2016
2020 – opce na dodávku stávajících systémů.

Prodlení ve spuštění nových informačních systémů Sociální  dávky a Zaměstnanost představuje další nehospodárné výdaje pro státní rozpočet. Každý měsíc, kdy běží stávající systémy, zaplatí Česká republika podle odhadů NKÚ o 30 milionů více v porovnání s cenou, kterou by mohla platit, kdyby byly nové systémy v provozu. Jen za rok 2017 se tak provoz těchto systémů prodražil o více než 360 milionů korun a náklady dále rostou. V době kontroly MPSV počítalo s tím, že IS Sociální dávky bude spuštěn nejdříve až v roce 2021, IS Zaměstnanost pak měl být spuštěn od července roku 2018, přičemž ke konci roku 2018 stále nebyl nasazen.

Den před volbami: sliby MPSV nejsou dodrženy, systém zaměstnanost nefunguje, EKIS posunou o rok

Podobné problémy provázely i služby systémové integrace – i v tomto případě ministerstvo použilo JŘBU místo otevřené soutěže, ačkoliv takto postupovat nemělo. Podle NKÚ se tím dopustilo porušení rozpočtové kázně v celkové výši přesahující 172 milionů korun. Šlo o  zakázku pro polostátní firmu ČD Telematika na Integrovaná podpůrná a provozní data (IPPD). MPSV v první polovině roku 2015 oznámilo, že vybralo dodavatele IT systému IPPD nutného pro propojení jiných dvou systémů na výplatu dávek. Oproti předpokládaným 289 milionům korun mělo ministerstvo nově zaplatit jen 85­ milionů (bez DPH). Skutečnost je ovšem úplně jiná. Podle zjištění serveru ministerstvo zaplatilo firmě za „změnové požadavky“ dalších 174­ milionů bez DPH. Resort firmě mimo jiné zadal v rámci původní smlouvy – a tedy bez výběrového řízení – i vytvoření IT systému na elektronickou výměnu sociálně-pojistných informací v­ rámci EU. O­ něm se přitom původní smlouva nezmiňuje. ČD Telematika díky tomu vyfakturovala ministerstvu 259 milionů korun bez DPH.

MPSV zůstalo závislé na externích dodavatelích ICT služeb

Závislost na externích dodavatelích také vedla k přenosu kontroly nad projekty IS od MPSV k zaměstnancům firem vybraných bez soutěže, což znamenalo pro stát další výdaje navíc. Kontroloři spočítali, že například cena za jeden den práce vedoucího projektu z firmy vybrané na základě soutěže byla v rozmezí 4 800 až 8 500 korun. V situacích, kdy MPSV dodavatele vybralo napřímo bez soutěže, se denní cena práce vedoucího projektu pohybovala v rozmezí 14.300 až 24.900 korun. Přitom obvyklá cena na trhu ICT se průměrně pohybovala kolem 11.900 korun.

Další nedostatky se týkaly například konzultačních a externích ICT služeb v hodnotě 8,5 milionu korun, které MPSV zadávalo přímo vybraným dodavatelům opět bez soutěže. Resort si také nechal od externí firmy připravit strategii rozvoje ICT pro roky 2018 až 2020, za kterou v době kontroly zaplatil přes osm milionů korun. Pokud by na ní pracoval stejný počet zaměstnanců MPSV, vyšla by přibližně na 1,1 milionu korun.

Podle tiskové zprávy MPSV si je ministerstvo vědomo minulých nedostatků a aktivně je řeší. Byla provedena celková personální reorganizace i revize řízení IT projektů, nastaven nový harmonogram, zafixován rozsah projektů nezbytný pro nasazení systémů do produkčního prostředí i stanoven pevný finanční rámec. Ministryně Jana Maláčová označila nasazení agendových aplikací nejpozději do roku 2020 za jednu ze svých hlavních priorit.

„Fungování IT na Ministerstvu práce a sociálních věcí patří mezi mé priority. Momentálně se soustředíme na personální stabilizaci sekce ICT, která byla po novém roce reorganizována. Do dvou let pak chceme uskutečnit přechod na nově vysoutěžené plně funkční IT systémy bez dodatečných nákladů na státní rozpočet,“ upozornila ministryně Maláčová.

Jiří Reichl