Český Telecom 2.0 opět na scéně: Vláda v pondělí projedná návrh na založení státního podniku NAKIT

Ministerstvo vnitra se státního podniku NAKIT nevzdalo. Očekáváním navzdory. Vláda o něm bude jednat zítra.

Když Ministerstvo vnitra (MV) předložilo návrh na založení nového státního podniku „Národní agentura pro komunikační a informační technologie, s. p.“ (NAKIT), vyvolalo to vlnu odporu jak odborné veřejnosti a zástupců sektoru, tak i ostatních resortů. V rámci připomínkového řízení se k návrhu sešlo 70 zásadních připomínek, o nichž Ekonomický deník informoval 25. září.

Poté věc utichla a zdálo se tak, že MV od svého plánu ustoupilo. Jak však zjistil Ekonomický deník, práce pokračovaly, během podzimu byly vypořádány připomínky a vláda bude v pondělí projednávat návrh na založení nového státního podniku NAKIT.

Na nedávném jednání poslaneckého podvýboru pro ICT se přitom odpovědi na přímou otázku poslance KSČM Leo Luzara, zda je založení tohoto státního podniku již mrtvý záměr, ředitel odboru eGovernmentu  MV Roman Vrba vyhnul s tím, že „o této otázce není definitivně rozhodnuto“. Jak však zjistil Ekonomický deník, Vrba nebyl zcela přesný: rozhodnuto již totiž bylo a materiál s návrhem na založení NAKIT v té době putoval do vlády.

Potvrdily se tak informace Ekonomického deníku z prostředí odborné veřejnosti a sektoru, že Vrbova vyhýbavá odpověď může znamenat něco jiného, totiž že plán osamostatnění Odštěpného závodu Česká pošta a vznik nového státního podniku mrtvý není, pouze by se změnila náplň jeho činnosti. Tedy že nebude využit pro RPI a JIM, což by mělo dělat ministerstvo vnitra přímo.

Oproti původnímu, velmi širokému zaměření NAKIT, jehož ambicí bylo působit i na poli veřejných sítí a zasahovat i do výběrových řízení v tomto sektoru, MV jeho působnost zúžilo pouze oblast sítí neveřejných. V předkládaném materiálu je jeho působnost vymezena MV takto:

  1. Strategická podpora rozvoje neveřejné síťové a související infrastruktury a služeb neveřejných sítí pro veřejnoprávní subjekty zahrnující tvorbu, implementaci a aplikaci strategie pro funkční, organizační, architektonický a technický rozvoj neveřejných sítí pro veřejnoprávní subjekty, jakož i přípravu doporučení a metodik pro realizaci synergických efektů při výstavbě neveřejných sítí. Součástí této činnosti je rovněž identifikace a implementace vhodných bezpečnostních opatření do architektury neveřejných sítí a služeb.
  2. Mapování síťové a související infrastruktury ve vlastnictví veřejnoprávních subjektů spolu s analýzou stávajících a budoucích komunikačních potřeb a poptávky po službách neveřejných sítí ze strany veřejnoprávních subjektů. Součástí této liniové činnosti bude rovněž vybudování a provozování zabezpečeného geoinformačního systému obsahujícího informace o infrastruktuře neveřejných sítí.
  3. Koordinace výstavby neveřejných sítí v gesci Ministerstva vnitra.
  4. Mapování dostupnosti a využitelnosti investičních prostředků pro rozvoj neveřejných sítí včetně analýzy plánovaných investičních akcí vhodných pro souběžnou realizaci neveřejné síťové a související infrastruktury.

Komu slouží NAKIT?

Potvrzuje se i dlouhodobý záměr MV, totiž sloučit NAKIT s Odštěpným závodem ICT služby, oddělovanou částí státního podniku České pošty, s.p. „Po sloučení těchto funkčně souvisejících subjektů může zřizovaný státní podnik plnit jednak odborné a organizační funkce související s koncepčním rozvojem neveřejných sítí, jednak realizovat vybrané dodávky informačních a telekomunikačních technologií v rámci své působnosti a poskytovat s tím související služby veřejnoprávním subjektům. Tím budou minimalizována hospodářská, organizační a technická rizika, související se zadáváním těchto kriticky důležitých a současně odborně vysoce náročných služeb externímu dodavateli, a efektivně chráněny bezpečnostní zájmy státu,“ píše se ve zdůvodnění předložení materiálu.

V rámci vypořádání připomínek pak MV ve prospěch sloučení NAKIT s Odštěpným závodem ČP argumentovalo tím, že takový krok již vláda schválila v květnu 2015. „V tomto materiálu vysvětlilo MV svoje záměry a konstatovalo, že tříleté období činnosti ČPOZ prokázalo potřebnost existence samostatného státního subjektu. Právní forma odštěpného závodu byla v roce 2012 zvolena po konzultaci s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pouze jako dočasné řešení pro zabránění potenciálního křížového financování a s tím spojeného rizika nedovolené veřejné podpory při realizaci projektů dle usnesení vlády č. 224/2012. ČPOZ do současnosti dosáhl takové stability a provozní nezávislosti, že nazrál čas na dokončení procesu jeho osamostatnění také v právní oblasti a vytvoření samostatného státního podniku,“ píše MV v rámci vypořádání připomínek několika resortům, které s takovým krokem nesouhlasily se zdůvodněním, že to není příliš ekonomické a že příslušný „odštěpný závod“ svoji ekonomickou smysluplnost za dobu své existence neprokázal. MV se však většího zdůvodnění, například předložením analýzy hospodaření „odštěpného závodu“, vyhnulo. Je tedy otázkou, zda právě toto by nemělo být předmětem dotazů ministrů, včetně ministra financí, na jednání vlády.

Vnitro se tyto pochybnosti snaží tyto pochybnosti rozptýlit i v důvodové zprávě a to opět poměrně vágním příslibem: Jako zakladatel vloží do nového státního podniku vklad ze své rozpočtové kapitoly ve výši 10 mil. Kč na zahájení fungování tohoto státního podniku, přičemž prý nebude vznášet požadavky na navýšení rozpočtu, a to ani po založení státního podniku. „Od třetího měsíce od založení bude podnik na základě výše uvedené smlouvy, soběstačný“, tvrdí bez bližších podrobností v materiálu pro vládu MV. Jako hlavní zdroj příjmů NAKIT, alespoň v jeho prvopočátcích, bude smlouva, kterou MV plánuje uzavřít s NAKIT a jejímž předmětem bude poskytování informačních a komunikačních služeb. „Úspory, které budou realizovány na základě účelné koordinace rozvoje neveřejných sítí, zmapování již existující síťové infrastruktury a vytvořené strategie, umožní zajistit financování provozu tohoto státního podniku bez nutnosti navyšování stávající rozpočtové kapitoly Ministerstva vnitra,“ tvrdí bez bližších podrobností a specifikací takových služeb v předkládací zprávě MV.

Cílem vytvoření NAKIT a jeho sloučení s osamostatněným ČPOZ je podle MV vybudovat samostatný a stabilní státní podnik schopný poskytovat široké spektrum ICT služeb v souladu s platnou legislativou, přičemž jako vzory uvádí MV státní agentury a státní společnosti v zemích EU poskytujících ICT služby státním orgánům: Agentura Statens IT v Dánsku, Bundesrechnung Zentrum v Rakousku, Agentura Logius  v Nizozemí nebo státní ICT agentury v jednotlivých německých spolkových zemích.

„Služby NAKIT v oblasti ICT budou moci být ze strany jednotlivých ústředních orgánů státní správy využívány na základě principu dobrovolnosti a ekonomické výhodnosti. Jednotlivé orgány státní správy tedy nebudou bez dalšího povinny akceptovat poskytování služeb ze strany Národní agentury a budou moci jejich poskytování poptávat i jiným způsobem (soutěžit i na volném trhu těchto služeb). Tímto bude zajištěn hospodárný výkon těchto služeb,“ rozptyluje MV dále pochybnosti resortů o souladu záměru se zákonem o zadávání veřejných zakázek. Co se týče zadávání veřejných zakázek ve prospěch nového státního podniku, pak MV „předpokládá, že vybrané dodávky a služby budou tomuto státnímu podniku zadávány Ministerstvem vnitra na základě výjimky pro tzv. interní (in-house) zadávání dle § 18 odst. 1 písm. e) tohoto zákona,“ přičemž se „do budoucna předpokládá, že by státní podnik spolupracoval v oblasti veřejných zakázek i s ostatními státními orgány.“

Z materiálu ministerstva vnitra k návrhu zřízení NAKIT (vypořádání připomínek)
Z materiálu ministerstva vnitra k návrhu zřízení NAKIT (vypořádání připomínek)

MV v materiálu pro vládu ubezpečuje, že toto zadávání veřejných zakázek nově zřizovanému státnímu podniku ze strany vnitra bude zcela v souladu se zákonem o veřejných zakázkách, neboť nový státní podnik „nebude působit na volném trhu služeb elektronických komunikací, sítí elektronických komunikací a ostatních služeb z oblasti ICT, čímž bude vyloučeno riziko vzniku nedovolené veřejné podpory.“ To bylo v původním materiálu hlavním terčem kritiky, které se nyní MV zbavilo tím, že zúžilo „podnikatelský záměr“ nového státního podniku pouze na oblast neveřejných sítí.

Další vnitrem uváděnou výhodou založení tohoto nového státního podniku bude možnost nastavit jiné platové podmínky, než ve státní správě. „Na rozdíl od jiných právních forem umožňuje forma státního podniku nastavit takový systém odměňování zaměstnanců, který zajistí získání špičkových odborníků v této oblasti. Personální zajištění je nezbytné pro kvalitní výkon svěřených, znalostně náročných a odborně vysoce specializovaných činností. Z tohoto důvodu se Ministerstvo vnitra rozhodlo organizaci výše vymezených činností a úkolů ve formě státního podniku,“ píše se mj. v předkládací zprávě. Podle informací Ekonomického deníku je to jedna z hlavních motivací úředníků MV, kteří se oblastí ICT na úřadě zabývají, pro prosazování právě tohoto modelu „nového Českého Telecomu“.

Ďábel bývá skryt v detailu

Při podrobném čtení materiálů, kterými MV zdůvodňuje potřebnost vzniku nového státního podniku, se však objevují některé rozpory, které vyvolávají pochybnosti o ambicích jak MV, tak i nového státního podniku v případě, že jeho založení vláda schválí. V předkládací zprávě se například píše toto: „Jednou z hlavních bariér pro rozvoj eGovermentu je nedostatečná moderní komunikační (síťová) infrastruktura obecně nazývaná sítě nové generace. Tyto neveřejné sítě elektronických komunikací musí být budovány efektivně, navazovat na již vybudované neveřejné sítě a tam, kde to pravidla kybernetické bezpečnosti a bezpečnostní zájmy státu umožní, využít i existující anebo plánované infrastruktury soukromých subjektů.  Neveřejné sítě musí být budovány s ohledem na dlouhodobou udržitelnost, podporovatelnost, rozšiřitelnost, škálovatelnost a bezpečnost. Z tohoto důvodu je nutné průběžně a odborně řešit koncepční kroky, které umožní efektivní kontinuální rozvoj neveřejných sítí nové generací. Cílem těchto kroků v dlouhodobém výhledu je garantovat plošnou dostupnost infrastruktury a možnost jejího sdílení, v krátkodobém a střednědobém výhledu účelně koordinovat, zrychlit a usnadnit budování síťové infrastruktury, optimalizovat investice do této infrastruktury, zajistit a podpořit dosahování synergických efektů při jejím budování v kontextu ostatní klíčové infrastruktury a minimalizovat náklady spojené s budováním překryvných infrastruktur.“

Z těchto, ale i dalších obecných vět, které materiál k založení NAKIT obsahuje, však při pozornějším čtení vyplývá, že v případě založení NAKIT bude tento státní podnik z logiky věci poměrně klíčovým hráčem v oblasti rozvoje sítí nové generace a bude zásadním způsobem ovlivňovat strategii státu při podpoře jejich rozvoje. Jakkoliv tedy došlo k dohodě mezi ministry vnitra a průmyslu Chovancem a Mládkem o rolích jejich resortů v podpoře rozvoje NGA sítí, kterou inicioval premiér Bohuslav Sobotka, zdá se, že se vnitro svých ambicí zdaleka nevzdalo a návrh na založení NAKIT je pokusným balónkem, zda v nich můžou lidé okolo Chovancova hlavního stratéga pro tento sektor, Alana Ilczyszyna, pokračovat.

Organizační struktura NAKIT podle ministertva vnitra
Organizační struktura NAKIT podle ministertva vnitra

-usi-