Česko by mělo začít více prověřovat zahraniční investice, některým investorům nemusí jít jen o ekonomické cíle

Návrh ministryně průmyslu Marty Novákové na prověřování zahraničních investorů vychází z německého modelu. Foto: archiv redakce

Ministryně průmyslu chce stanovit zákonná pravidla pro prověřování zahraničních investic, která již fungují v řadě západních zemí, včetně Německa a USA. Význam, této činnosti ve světě roste. Podle meziresortní komise v níž zasedají i zástupci všech tajných služeb a Finančně-analytického úřadu ministerstva financí, by se mělo prověřovat až 300 investic ročně. Ministryně průmyslu Marta Nováková usiluje o to, aby tento útvar spadal pod Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Snaha ochránit bezpečnost České republiky před případnými spekulativními investicemi, které by mohly vést až k ohrožení státu, či veřejného pořádku vedla zástupce Ministerstva průmyslu v čele s ministryní Martou Novákovou k tomu, aby loni v létě předložilo Bezpečnostní radě státu materiál, který popisuje riziko ohrožení bezpečnosti a veřejného pořádku v souvislosti s některými zahraničními investicemi do ČR a možná řešení. Podle něj je základním problémem fakt, že někteří zahraniční investoři přicházející do ČR mohou být vedeni jinými motivy, než je generování zisku. „Může docházet k projektování politické moci cizí země s využitím aktiv ve strategicky důležitých odvětvích,“ uvedlo tehdy ministerstvo. V návaznosti na toto jednání byla utvořena meziresortní pracovní skupina, v níž zasedají zástupci téměř všech ministerstev, ale také specialisté z Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, Finančně analytického úřadu Ministerstva financí ČR a také lidé ze všech tajných služeb (rozvědka, kontrarozvědka, vojenské zpravodajství).

Výsledný návrh této skupiny zní, že by se měly připravované investice rozdělit do dvou skupin dle sektorů, do kterých míří. „V některých odvětvích může už samotná přítomnost zahraničního investora znamenat ohrožení zásadních bezpečnostních zájmů státu, pokud investor získá přístup ke zvláště citlivým informacím nebo je schopen cíleným řízením firmy okamžitě ohrozit bezpečnost nebo veřejný pořádek. V jiných odvětvích se může míra rizika odvíjet od konkrétní situace v dodavatelském řetězci, záviset na kumulaci kapitálu napříč ekonomikou nebo být spojena se specifickým produktem předmětné společnosti,“ uvádí se v materiálu, který vládě předkládá k informaci ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková. Dokumentem, který v pracovní skupině vznikl, se bude zabývat vláda. Ta jej má jen pro informaci. V dalším kroku by měli experti jednotlivých resortů vypracovat návrh paragrafového znění zákona, který bude možnost prověřování upravovat.

Schéma možného prověřování zahraničních investic. Zdroj: Materiál pro vláduPrávě to, že v pracovní skupině zasedají zástupci téměř všech ministerstev (jedná se i o zapojení Ministerstva kultury) a bezpečnostních složek, by mělo podle Novákové zajistit, že na připravovaném zákoně bude shoda a nebude blokován při projednávání v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR.

Oblasti, kde by mělo být prověřování investic povinné (ex-ante) jsou:

  • obranný a bezpečnostní průmysl (přesné vymezení bude finalizováno ve spolupráci s Ministerstvem obrany)
  • výroba a vývoj zboží dvojího užití (přesné vymezení seznamu je nyní předmětem diskuze)
  • prvky kritické infrastruktury určené příslušnými resorty (dle zákona o kritické infrastruktuře)
  • subjekty, které se zabývají činností související se zajištěním fungování nejvýznamnějších komunikačních a informačních systémů, pokud by zneužití přístupu k datům nebo omezení přístupu k nim mohlo mít dalekosáhlé důsledky pro bezpečnost, veřejný pořádek nebo podstatné bezpečnostní zájmy státu (přesné vymezení bude finalizováno ve spolupráci s NÚKIB)
  • [informační a mediální sektor (tisk, rozhlas, televize) s celoplošným a celonárodním dosahem] (Definice a zařazení tohoto odvětví do režimu je v tuto chvíli předmětem diskuze.)

Ve volnějším režimu může stát kontrolovat investici až do 5 let od uskutečnění

V ostatních odvětvích, kde zahraniční investor může představovat riziko, bude vytvořena pravomoc státního orgánu zasáhnout, pokud se to na základě analýzy rizik ukáže jako potřebné. Podle plánu meziresortní komise by prověření zahraniční investice z moci úřední bylo možné nejpozději 5 let po jejím uskutečnění.

Investorovi by měla být dána možnost požádat o prověření plánované transakce předem, aby mohl minimalizovat nejistotu a komplikace plynoucí z případného pozdějšího zásahu státu. „V případě, že tak neučiní a stát shledá nebezpečí ohrožení bezpečnosti nebo veřejného pořádku, vystavuje se hrozbě, že po prověření dojde k zpětnému zrušení investice. Pokud dojde k uplynutí pětileté lhůty, prověření investice již nebude možné a má se za to, že transakce nepředstavuje ohrožení bezpečnosti nebo veřejného pořádku,“ píše se v materiálu.

Toto nastavení vychází z německého modelu prověřovacího mechanismu a zkušenosti, že investor na základě vlastního zhodnocení rizik zpravidla upřednostní prověření investice předem v zájmu právní jistoty.

Seznam sektorů, kde bude možné přistoupit k zásahu ex-post je indikativní – naznačuje oblasti, které stát považuje za citlivé z pohledu ohrožení bezpečnosti a veřejného pořádku. Zůstává otevřený, neboť zahrnuje mj. oblast nových technologií a rychle se rozvíjejících hi-tech sektorů, jejichž budoucí význam pro bezpečnost a veřejný pořádek není možné přesně vymezit.

Prověřování z moci úřední, nebo na žádost investora pro tyto sektory:

  • ostatní subjekty splňující odvětvová kritéria kritické infrastruktury, které nespadají do režimu ex-ante
  • další energetické prvky nezařazené mezi kritickou infrastrukturu
  • ostatní vodohospodářskou infrastrukturu přímo užívanou k rozvodu a zásobování pitnou vodou, vodní zdroje a zdroje pro úpravu pitné vody, bezpečnostní prvky ochrany vodních děl
  • ostatní letecký a kosmický průmysl, leteckou dopravu (nevojenskou)
  • dodávky kritických vstupů vč. energií a surovin
  • kritické technologie ve smyslu nařízení EU: umělá inteligence, robotika, polovodiče, kybernetická bezpečnost, kvantové technologie, skladování energie, jaderné technologie, biotechnologie, nanotechnologie a další odvětví s vysokou technologickou náročností
  • datové služby (zejména subjekty spravující obsáhlé celky citlivých dat, včetně datových center)
  • informační a komunikační technologie
  • ostatní subjekty působící v informačním a mediálním sektoru, které nespadají do režimu ex-ante
  • některé podniky chemického sektoru
  • nevojenské objekty navrhované za objekty důležité pro obranu státu, nespadají-li do režimu ex-ante
  • další technologie, jejichž zneužití by mohlo ohrozit bezpečnost nebo veřejný pořádek v ČR

„V případě, že investor požádá o prověření/povolení investice, dodá prověřovacímu orgánu předem stanovený soubor základních informací. Zodpovědný orgán tyto informace prověří ve spolupráci s resorty a institucemi relevantními s ohledem na bezpečnostní otázky a dále pak s resorty a institucemi dle věcné příslušnosti ve vztahu ke konkrétní prověřované transakci,“ píše se v materiálu s tím, že s ohledem na dostupné informace o investicích v ČR i zkušenosti z ostatních zemí lze předpokládat, že prověření investice proběhne v naprosté většině případů bezproblémově a dojde k jejímu povolení.

V případě, že by bylo ve spojení s konkrétní zahraniční investicí zjištěno riziko ohrožení bezpečnosti a veřejného pořádku v České republice, mohl by zodpovědný orgán přistoupit ke dvěma krokům:

  1. stanovení podmínek, za kterých je možné investici provést, aniž by měla negativní dopady
  2. zamítnout vydání povolení pro investici, resp. rozhodnout o jejím zrušení.

„V obou případech (ať už bude transakce (a) podmíněna či (b) zamítnuta) bude rozhodnutí zodpovědného orgánu podmíněno souhlasným usnesením vlády. Princip, který posouvá restriktivní rozhodnutí na nejvyšší politickou úroveň je plně v souladu s doporučeními OECD i s běžnou praxí. Do této fáze mechanismu v praxi vyústí zřídkakdy – např. v USA nebo Německu se jedná o jednotky případů ročně,“ uvádí zpráva meziresortní komise.

Kolik to bude stát není zatím jasné

Podle materiálu by nově vzniklé pracoviště mělo být zastřešujícím útvarem, který bude disponovat vlastní expertízou věnující se prověřování transakcí. Jeho zaměstnanci budou muset sledovat trendy na poli zahraničních investic v ČR a EU i působení českých firem v oblasti hi-tech odvětví, aby měli vhled do oblasti kritických technologií důležitých pro zajištění bezpečnosti. „Útvar bude plnit koordinační roli při spolupráci s ostatními dotčenými institucemi a svodně vyhodnocovat stanoviska zapojených stran. V případě potenciálně problematických aspektů konkrétních transakcí bude vstupovat do jednání s investorem za účelem minimalizace možných rizik a usnadnění realizace investice v ČR v takové podobě, která nebude ohrožovat bezpečnostní zájmy státu ani veřejný pořádek. Pokud dospěje k závěru, že je u dané transakce potřebné přistoupit k restriktivnímu rozhodnutí, bude se podílet na přípravě návrhu usnesení vlády ČR. Zároveň bude plnit roli kontaktního místa za účelem spolupráce a sdílení informací s ostatními členskými státy a Evropskou komisí dle nařízení EU,“ uvádí se dále v materiálu.

Vytvoření útvaru velikosti menšího oddělení je s ohledem na dosavadní působnost v této agendě možné v rámci MPO. Většina institucí zapojených do činnosti pracovní skupiny takové nastavení nerozporuje. Alternativu vytvoření nadresortního orgánu navrhuje MZV.

„Předpokládaný odhad počtu investic, které by zodpovědný orgán monitoroval, se na horní hranici pohybuje okolo 300 transakcí za rok. Ze zkušeností členských států EU lze usuzovat, že počet transakcí, které projdou plnohodnotným prověřením, nepřesáhne 10 případů ročně. Co se týká zkušeností ze zahraničí s personálními požadavky, je nutné zohlednit rozdílnost jednotlivých mechanismů i podmínek ekonomiky. Systém v USA je pravděpodobně nejrobustnější ve světovém srovnání. Data nejsou k dispozici, ale je pravděpodobné, že se na něm podílí až stovky zaměstnanců. Evropský přístup k prověřování investic je o poznání střídmější, i když v současnosti dochází k posilování těchto mechanismů. V případě Německa působí útvar v počtu do 10 zaměstnanců (není dostatečný, bude personálně posílen). Kromě personálních nákladů bude potřebné zajistit přístup do některé ze soukromých mezinárodních databází, které sledují toky investic i ve fázi jejich přípravy,“ píše se v materiálu s tím, že detailní analýza dopadů na rozpočet bude rozpracována v hodnocení dopadů regulace, které bude předloženo současně s návrhem paragrafového znění zákona.

Jiří Reichl